Nemoc šílených krav začíná strašit celou Evropu

Polsko se rozhodlo čelit nebezpečí šíření BSE zavedením embarga na dovozy hovězího z celkem deseti zemí EU

Nemoc šílených krav začíná strašit celou Evropu

Zákazem přidávání masokostní moučky do krmných směsí se Francie a Německo snaží získat zpět důvěru konzumentů a čelit embargům na vývozy vlastního hovězího.

Berlín/Brusel, 29. 11. 2000
Německo se po Británii, Francii a Portugalsku se vší určitostí stane čtvrtou zemí Evropské unie, ve které bude vzhledem k nebezpečí šíření nákazy nemoci šílených krav (bovinní spongiformní encefalopatie - BSE) zakázáno přidávat masokostní moučku do krmných směsí, a to nejenom v případě hovězího dobytka. Spolková vláda je rozhodnuta, že příslušný zákon nechá schválit v Bundestagu ve čtvrtek, v Horní komoře parlamentu, Spolkové radě, pak o den později tak, aby zákaz mohl vstoupit v platnost již o víkendu. Zbývajících jedenáct zemí EU až doposud používá masokostní moučku při krmení prasat, drůbeže, ale také ryb.
Německé ministerstvo zemědělství pak v souvislosti s panikou, jež v zemi propukla poté, co byl ve Šlesvicku-Holštýnsku objeven první případ onemocnění doufá, že se podobná opatření podaří prosadit také na pondělní resortní schůzce ministrů EU v Bruselu. Berlín si je na druhé straně dobře vědom vysokých nákladů spojených s likvidací dvou miliónů tun masa, které je jinak zpracováváno každoročně na moučku. Německo, které bylo v roce 1996 jedním z iniciátorů zákazu dovozu britského hovězího, zároveň ostře odmítlo kritiku ze strany evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davida Byrneho, že zanedbalo příslušná opatření v boji proti šíření BSE. Opatření, které navrhuje Německo by unii stálo každoročně tři miliardy eur.
Na včerejší rozhodnutí spolkové vlády zareagovaly čtyři velkokluby fotbalové Bundesligy tím, že oznámily, že stahují hovězí z jídelníčků svých kantýn, a lze očekávat, že je budou následovat také další instituce. Podniky zpracovávající masokostní moučky pak oznámily, že přestanou substance přidávat do krmiva počínaje pátkem. Současné zásoby krmných směsí vystačí v Německu podle expertů strany Zelených, jež byla hlavním iniciátorem opatření, po čtyři týdny, které by měly stačit pro zajištění hladkého přechodu na směsi obsahující proteiny rostlinného původu.
Všeobecný zákaz používání kostní moučky v krmných směsích se nedávno na celoevropské úrovni nepodařilo prosadit Francii, která po nově odhalených případech BSE sama bojuje s panikou šířící se mezi obyvatelstvem, jež přestává hovězí nakupovat. Ve Francii byly až doposud zaznamenány dva případy úmrtí na lidskou obdobu BSE, Creutzfeldt-Jakobovu nemoc (CJD) - na rozdíl od Velké Británie, kde na tuto chorobu zemřelo 78 osob. Francie je nyní stižena embargem na vývoz vlastního hovězího ze strany Španělska, Itálie, Nizozemska a Rakouska a Německo se urychleným přijetím radikálních opatření zjevně snaží podobnému scénáři ujít. Druhý případ onemocnění BSE byl totiž objeven v případě zvířete pocházejícího ze spolkové země Sasko-Anhaltsko, které bylo exportováno do Portugalska. O minimálně částečném zákazu dovozu francouzského hovězího nyní uvažuje na druhé straně Británie. Italský ministr zdravotnictví Umberto Veronesi pak včera oznámil, že počínaje lednem příštího roku bude v jeho zemi veškerý skot na jatkách podrobován testům na BSE. Itálie chce rovněž zavést systém umožňující zjistit, z jakých chovů zvířata pocházela, jakým způsobem byla krmena a jakou cestou se dostala ke spotřebiteli.
Nejvehementněji se proti zákazu používání masokostních mouček staví Švédsko a Rakousko, které poukazují na vysoké veterinární standardy, jež uplatňují, nízký objem organických krmiv, jež používají místní chovatelé, i fakt, že tamější stáda jsou zpravidla málo početná (do dvaceti kusů). Rakouský ministr zemědělství Wilhelm Molterer v této souvislosti varoval, že masokostní moučky by v takovém případě musela nahradit na proteiny bohatá sója ze Spojených států, kde však značná část sklizně pochází z geneticky upravovaných semen. Podobný postoj zaujaly v rámci EU také Finsko a Dánsko.
K problému BSE se jako první z kandidátských zemí unie zcela radikálně postavilo Polsko, kam se od včerejška hovězí nesmí dovážet v žádné podobě, ať již se jedná o živá zvířata, maso či masné výrobky z celkem deseti zemí EU. Kostní moučku, které se z unie dováží 150 až 170 tisíc tun ročně, by přitom bylo žádoucí něčím nahradit, například právě sójou z USA nebo rybí moučkou z Jižní Ameriky. Celým problémem se měla včera zabývat varšavská vláda, která každopádně požaduje konzultace s Evropskou komisí. Brusel však zatím na tuto výzvu nereagoval.
Polsko patří z hlediska možného výskytu nákazy BSE k zemím s nízkým stupněm rizika. Krmení dobytka masokostními moučkami zde nemá tradici, dostává je pouze pětina jatečných zvířat, používají se však při výkrmu prasat a drůbeže, kde je zcela eliminovat nelze. Informoval o tom na tiskové konferenci polský ministr zemědělství Artur Balazs, který zároveň spolu se šéfem státního veterinárního dohledu vyzval média, aby nevyvolávala zbytečnou paniku.
BSE se včera dostalo na pořad dne také v Řecku, neboť aténští řezníci odmítli hovězí prodávat počínaje polovinou prosince, pokud vláda do té doby nepodnikne náležitá opatření.
Problém nemoci šílených krav se tento týden rozšířil i do Jižní Ameriky poté, co Brazílie oznámila, že zakázala dovozy hovězího masa, živých zvířat i vedlejších produktů z Francie, Španělska, Německa a Portugalska. Brazílie vyhlásila ovšem již v roce 1996 embargo na podobné exporty v případě Británie.
(rkl, sto, Reuters)