Juščenko přijíždí pět minut po dvanácté

Dosavadní vzájemné nedoceňování poškozovalo zájmy Slovenska i Ukrajiny

Juščenko přijíždí pět minut po dvanácté

Bratislava, 5. 12. 2000
Slovensko-ukrajinské vztahy jsou na bodu mrazu, řekl HN vpředvečer návštěvy ukrajinského premiéra v Bratislavě ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba.

Má dnešní návštěva Viktora Juščenka i jiný než jen obvyklý diplomatický význam?

Lze mluvit o přelomu, protože naposledy se premiéři obou zemí sešli už bezmála před čtyřmi lety v Užhorodě. K jednání na této úrovni mělo dojít mnohem dříve. Dnes se vzájemné kontakty ocitly v situaci pět minut po dvanácté.

Proč si to myslíte?

Existuje řada sporných problémů, které se pro absenci permanentního dialogu neřešily. Otevřená je dostavba Krivorožského metalurgického kombinátu, kde Slovensko má pohledávku 360 miliónů USD. Bratislava se hodlá obrátit na Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.Tato delikátní záležitost nebude rovněž chybět v dnešním programu jednání premiérů Dzurindy a Juščenka.

Lze vyloučit politické obchody v souvislosti s ukrajinskou hrozbou, že skutečně vypoví readmisní dohodu se Slovenskem?

Protože Kyjev ještě neodeslal oficiální nótu, neběží ani výpovědní lhůta této dohody. Zda se tak skutečně stane, bude záviset i na výsledcích Juščenkových jednání. Půjde rovněž o překonání rozporných stanovisek při tranzitu ruských surovin. Jde nejen přitom i o kaspickou ropu do střední a západní Evropy. Je to aktuální záležitost, protože Ukrajina končí výstavbu propojení terminálu u Oděsy s kompresorovou stanicí Brody na ropovodu Družba a technicky nic nebrání tomu, aby její ropa pokračovala přes Slovensko a Českou republiku dál do Evropy.

Proč vše došlo tak daleko, že se vzájemné vztahy ocitly, jak vy i další analytici říkáte, na bodu mrazu?

Slovensko až dosud Ukrajinu do jisté míry přehlíželo, protože v jeho východní politice hrála prim Moskva. Na ukrajinské straně vidím jako chybu absolutní podcenění spolupráce se Slovenskem. Až po zavedení víz ze strany Slovenska a Česka, s přípravou Ruska na výstavbu plynovodu Jamal 2, si Ukrajina lépe uvědomila, že při tranzitu energetických médií se bez Slovenska neobejde. Obě země, ač "různých váhových kategorií", se začínají vnímat jako sousedé, kteří se potřebují a tím, že spolu nekomunikovali, si způsobovali reálné škody. Vypovězení readmisní dohody by Slovensko přišlo na 300 miliónů korun ročně. Vypadne-li Ukrajina z projektu Jamal 2, bude muset nakupovat ruský plyn za 300 miliónů USD ročně. Takže Juščenkova návštěva v Bratislavě může významně ovlivnit vztahy obou zemí - jejich atmosféru i věcné souvislosti.
Oldřich Zábojník