Rusko má jadernou zbraň pro jedenadvacáté století

Moskva, 6. 12. 2000
Ministr obrany Ruské federace maršál Igor Sergejev na tiskové konferenci v Moskvě prohlásil, že Rusko je schopno zachovat jadernou paritu se Spojenými státy, přestože je nuceno pro nedostatek financí korigovat své původní plány a omezit rozmísťování nových balistických raket typu Topol-M. Tyto rakety (v kódovém označení Severoatlantické aliance nazývané SS-27) jsou označovány pro své nesporné kvality za "jaderné zbraně 21. století". Jde o modernizovanou verzi původní ruské mezikontinentální rakety Topol, vybavenou jadernou hlavicí nové generace.
Na rozdíl od starších ruských raket Topol je balistická raketa Topol-M menší a nesporně i mobilnější, což umožňuje její odpálení nejen z tradičních šachet, ale i ze speciálně upravených mobilních odpalovacích ramp. Váží 47,2 tuny a může nést jadernou hlavici o síle 550 kilotun. Rakety Topol-M mají postupně nahradit stále zastaralejší ruské mezikontinentální střely umístěné v podzemních silech.
Na výrobě raket Topol-M se podílejí výhradně ruské podniky, přičemž náklady na konstrukci a údržbu zbraní tohoto typu mají být podstatně nižší, než tomu bylo u dosavadních typů raket.
Hlavní velitel ruských vojsk strategického určení (RVSN) Vladimir Jakovlev na téže tiskové konferenci konstatoval, že ještě do konce tohoto roku má být v ruských silech rozmístěno nejvýše šest raket typu Topol-M. Týž Jakovlev ovšem nedávno tvrdil, že již v uplynulých dvou letech bylo do výzbroje ruských RVSN ročně zařazeno deset raket tohoto typu. Podle Jakovleva plyne rozdíl v počtech ze skutečnosti, že na realizaci programu zavádění raket Topol-M byla vyčleněna pouhá třetina ze sumy, kterou resort obrany požadoval, což také způsobilo, že letos bylo nutné dislokovat jednotku s oslabenou raketovou silou.
Vladimir Jakovlev v souvislosti s finančními problémy ruské armády již na konci listopadu prohlásil, že pro Moskvu bude těžké přesvědčit USA, aby se vzdaly svého plánu na vybudování nového protiraketového "deštníku", což by vyžadovalo změnu klíčové smlouvy o balistických raketách ABM. Tuto změnu požadují USA, aby se mohly bránit případným útokům zemí jako KLDR či Írán. Rusko a Čína jsou však kategoricky proti. Podle nich by tím byla zpochybněna jejich vlastní jaderná odstrašující síla. Jakovlev vidí jediné možné řešení v zavedení "konstantního všeobecného ukazatele strategických zbraní, který by zahrnoval jak prostředky obrany, tak i prostředky jaderného útoku".
V reakci na tuto Jakovlevovu iniciativu, vůči níž se ostatně USA chovají značně skepticky, včera ministr obrany Igor Sergejev kategoricky vyloučil jakékoli změny v textu smlouvy ABM.
(dby, čtk, APN)

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist