Uložení některých cizích měn přináší již větší výnosy než české koruny

Uložení některých cizích měn přináší již větší výnosy než české koruny

Úrokové sazby u korunových termínovaných vkladů jsou již tak nízko, že v mnoha případech je výhodnější raději ukládat některé zahraniční měny.
(šal)
Neustálý pokles úrokových sazeb u termínovaných vkladů zapříčinil, že v současné době nastala velmi zvláštní a nová situace, kdy některé cizoměnové termínované účty jsou lépe úročeny, než je tomu u účtů korunových. Z toho důvodu je ve stále více případech výhodnější raději uložit zahraniční měnu než české koruny po předchozí konverzi.
Termínované vklady díky svým dnes již téměř zanedbatelným výnosům jsou postupně odsouvány na vedlejší kolej, neboť investoři hledají nové a výnosnější alternativy. Mezi ně patří především podílové fondy. K termínovaným vkladům se pak tito střadatelé uchylují již pouze jako ke krátkodobému překlenovacímu instrumentu, kdy je přece jen výhodnější na několik dní peníze uložit, než je mít bez jakéhokoliv výnosu doma.
S rostoucími možnostmi uplatnění v zahraniční stále více lidí také pobírá plat v cizí měně. Je-li snaha krátkodobě tyto peníze uložit na termínovaném vkladu, už dávno neplatí, že je obvykle výhodnější provést nejdříve konverzi na české koruny a teprve pak danou sumu uložit. V současné době lze při pohledu na úrokové sazby narazit na skutečnost, že americké dolary a britské libry jsou v mnoha případech v bankách lépe úročeny než české koruny. Porovnáním sazeb lze zjistit, že v určitých případech může rozdíl ve prospěch dolarů či liber činit více než jedno procento. Například v Investiční a Poštovní bance při krátkodobém korunovém vkladu na tři měsíce je dnes úroková sazba v nejnižším pásmu do 50 tisíc Kč ve výši 3,6 % p.a. Uložením dolarů na stejné období, kdy minimální úložka je v této bance ve výši 550 dolarů, získá vkladatel sazbu minimálně 4,9 % p.a. Rozdíl tedy skutečně činí více než procento.
Tohoto záporného úrokového rozdílu však mohou ve svůj prospěch využít pouze lidé, kteří mají k dispozici některou z měn, u kterých tato situace nastává. Rozhodně by ani v nejmenším nevydělal investor, který by nejdříve konvertoval české koruny do dolarů či liber a následně tuto měnu uložil s tím, že získá výhodnější úročení. Po zrušení termínovaného vkladu a zpětné konverzi bude při nevýrazném pohybu kursu jeho zisk nižší oproti využití korunového účtu. Důvodem jsou jednak konverzní poplatky, ale také rozdíl mezi nákupním a prodejním kursem zahraniční měny, který je prakticky vždy vyšší než je rozdíl v úročení domácí a cizí měny. To znamená, že ani v případě, kdy samotná konverze není spojená s žádným poplatkem, daná operace se pravděpodobně nevyplatí, ledaže by pohyb kursu (znehodnocení koruny) převážil rozdíl mezi procentuálním kursovým rozpětím a přepočteným rozdílem v úročení českých korun a zahraniční měny. V takovém případě se však již jedná o spekulativní motivy, kdy investor má určitá očekávání v pohybu kursu.
Člověk s pravidelnými příjmy v dolarech či librách však může této situace pravidelně využívat a krátkodobě ukládat přímo zahraniční měnu. Až na některé výjimky je nutné si založit běžný devizový účet ve stejné měně, jako bude následně termínovaný účet. Založení prvního takového účtu je prakticky v každé bance zdarma, některé umožňují bezplatné zřízení i více cizoměnových účtů. S určitým poplatkem je ale třeba počítat při vedení daného účtu. Například v České spořitelně stojí běžný devizový účet ročně 150 Kč. Jeho majitel si může zvolit libovolnou četnost výpisů, které jsou v případě osobního převzetí na pobočce banky zdarma. Při zasílání poštou si ČS strhává pouze poštovné. Cizoměnový termínovaný vklad pak funguje jako určitý podúčet, na který se převedou peníze z běžného účtu a následně se na něj pak vrátí zpátky včetně získaných úroků po skončení trvání vkladu.
Záporný rozdíl mezi úročením účtu v korunách a cizí měně není přitom ničím ojedinělým. Je možné na něj narazit ve většině bank.