Dlouhodobá nezaměstnanost se stává závažným problémem

Dlouhodobá nezaměstnanost se stává závažným problémem

(VAC)
Nejtíživější dopad z hlediska sociálního, morálního a etického má v moderní kapitalistické společnosti při nezaměstnanosti tzv. dlouhodobá nezaměstnanost. Odborníci hovoří o tom, že její úroveň ovlivňuje i kriminalitu. Čeští statistikové podle mezinárodních ukazatelů za takovou považují nezaměstnanost trvající nepřetržitě déle než jeden rok.
Prudký nárůst nezaměstnanosti v roce 1998 a 1999 vedl k posílení tohoto fenoménu u nás. Celková nezaměstnanost podle šetření ČSÚ se zvýšila od roku 1993 z ročního průměru 220 tisíc na průměr 454 tisíc v roce 1999, tzn. více než na dvojnásobek. Dlouhodobě nezaměstnaní se podíleli na tomto vzestupu daleko větší měrou. Z 37,5 tisíce se jejich počet za uváděné období zvýšil na 163,6 tisíce, tj. o 336 %, tedy na více než čtyřnásobek.
Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje všechny věkové skupiny. Nejožehavějším sociologickým problémem je u nejmladších osob. Do věku 30 let se podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu mladých nezaměstnaných podílel 30 % (ve 4. čtvrtletí 1999). Ve věku od 30 do 45 let se podíl dlouhodobě nezaměstnaných dostal již na více než 47 %, aby se podíl dále ve věku od 45 do 50 let zvyšoval na téměř polovinu nezaměstnaných v těchto věkových skupinách.
Dlouhodobá nezaměstnanost je tíživějším problémem u žen než u mužů. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných žen činí 56,7 %. Jejich podíl na všech nezaměstnaných ženách je 43 % (u mužů 37 %).
Na dlouhodobou nezaměstnanost má velký vliv, stejně jako na nezaměstnanost vůbec, dosažená úroveň vzdělání. Z celkového počtu dlouhodobě nezaměstnaných se jich rekrutovalo nejvíce z osob, které dosáhly pouze základního vzdělání, a z vyučených - ve 4. čtvrtletí 1999 to bylo téměř 70 %, a zásluhou žen i z osob s úplným středním odborným vzděláním - dalších 16 %.