Velká opereta, velký muzikál

GLOSÁŘ

Velká opereta, velký muzikál

(TOF)
Snaha o velkou operetu a velký muzikál přivedla ředitele Hudebního divadla Karlín Ladislava Županiče na konci století jednak k nutnosti omezit počet premiér v sezóně a k poznání, že velké operety již na repertoáru byly v Karlíně téměř všechny. Země úsměvů Franze Lehára bude tedy na nějaký čas poslední. Županič čestně přiznal, že pro Orfea v podsvětí je Praha půdou poněkud nejistou, jak ukázalo několik jeho inscenací. A Na tý louce zelený bylo by sešupem do nižších pater...
Země úsměvů je mezi operetami skutečně číslem výsostným. Nejenom že závistivě nevzhlíží k opeře, ale náročností stanula dokonce v prvním salónu jejího rozlehlého domu. A příběh o velké lásce lidiček z opačných pólů světa, a také o velkém pochopení pro vzájemnou neuskutečnitelnost vztahu je vlastně dodnes moderní, v jistém slova smyslu apelativní.
Karlín má tedy další velkou operetu: Obdivuhodná je bohatá výprava scény evokující vídeňské salóny i čínský Královský palác (Ivo žídek) a nákladné kostýmy (Zita Miklošová). Poslední poklonu před tvůrčí césurou, kterou způsobí mateřské povinnosti (po premiéře se to prý už prozradit může) si dovolím vyseknout Líze, dceři hraběte Lichtenfelse, Ivetě Dufkové (alternuje Jarmila Mrkusová), byť její hlas zněl na první premiéře poněkud indisponovaně. Ale i ve výškách čistě.
Objevem je v Karlíně nesporně Tomáš Černý v roli prince Su-Čonga (alternuje Michal Klamo). Již dlouho neměla opereta tak velký a plný tenor. Dvoutaktové intonační znejistění mu přinesl jen song v první části. Jeho pěvecký výkon ovšem zcela nutně potřebuje režiséra, který by ho v budoucnosti přivedl i k hraní. Některé "árie" jsou velmi dlouhé, a režiséru Petru Kracíkovi to nějak ušlo. Řekl bych, že jeho malou snahou zejména pro sólisty něco vymyslet Země úsměvů poněkud zlenivěla.
Pohyb na scéně a operetní herectví tak v novém nastudování vrcholného Lehárova díla zachraňovali Pavlína Millerová (Su-Čonghova sestra Mi) a Václav Vostarek (dragounský poručík Pottenstein). A nesporně také Libor Žídek (Vrchní eunuch). Hudební nastudování za řízení Františka Drse spolu s choreografií Jany Vašákové a sbory Ireny Pluháčkové dominovaly. Kdyby dodatečné škrty dokázaly Zemi úsměvů poněkud zkrátit, předpovídám jí repertoárovou dlouhověkost.
Na velký muzikál si prozměnu troufli v Těšínském divadle. Soutěž o to, kdo získá autorská práva na scénické provozování nejlepšího českého (původně filmového) muzikálu - Starců na chmelu hvězdné autorské pětice Vratislav Blažek, Ladislav Rychman, Jiří Bažant, Vlastimil Hála a Jiří Malásek - získali v Českém Těšíně poněkud překvapivě, ale po premiérách v polovině dubna se chce skoro říci - naštěstí.
Scenáristicky bylo dosud jediné uvedení v divadle na začátku 90. let v Olomouci nemístným parodováním a vulgarizací dialogů velmi znehodnoceno, takže prořídlý autorský tým odkaz kultovního muzikálu zlatých let 60. pečlivě střeží. Ostatně jistou zárukou pro něj bylo již složení resuscitačního kolegia: Režie Ondrej Spišák, hudební aranžmá, respektující melodičnost evergreenů, ale i odpovídající hudebnímu stylu konce 90. let, Jiří Vondráček, Jan Soukup, Jakub Zahradník, choreografie Zuzana Hájková, scéna František Lipták, kostýmy Marta Roszkopfová...
Sporé jevištní adaptace Starců na chmelu má nepochybně kromě přísných autorů na svědomí ještě velká náročnost muzikálového herectví, jež donedávna u nás neexistovalo. A je málem paradoxní, že po prvních skutečně muzikálových produkcích Vlasů a Pomády v Praze a po Mošově Městském divadle Brno dobyli kýžené mety rovnocennosti zpěvu, tance a hraní v Českém Těšíně(!). Recept je zdánlivě jednoduchý. Nebát se investovat do hereckého mládí.
Tím nebudiž řečeno, že se dříve narození v muzikálu neuplatňují. "Starce" drží na uzdě soudružka profesorka v podání Ivany Wojtylové-Guziurové, předseda JZD Jaroslav Kohut a jeho žena Věra Janků. Že dominuje mládí, to už je dáno příběhem o sedmnáctiletých na brigádě z časů, kdy chmelové kombajny byly jen v nejbohatších družstvech.
Starci v Těšíně se vydařili náramně. Mimo jiné ukázali, že naivní příběh o dvou zamilovaných, kteří se na protest proti křivdě vlastně spolu poprvé nejenbom políbili (dnes přece věc málem banální) je silný. Dokonce si myslím, že mladé cyniky v hledišti v diváckých řadách kolem mne na premiéře i dojímal. Můžeme chtít po stařičkém českém muzikálu dneska víc?!
Hudební divadlo Karlín Praha:
Země úsměvů
Těšínské divadlo český Těšín:
Starci na chmelu