Apolinairových 11 tisíc prutů

Apolinairových 11 tisíc prutů

Pražské nakladatelství Concordia vydalo u nás dosud neznámé dílo slavného francouzského básníka Guillauma Apollinaira - 11 tisíc prutů.
Apollinaire (1880 - 1918) se stal pařížskou legendou již během svého nedlouhého života. Byl mužem rozsáhlé erudice a mnoha zájmů. Moderní poezie by bez jeho iniciačního vkladu patrně vypadala jinak. Připomeňme alespoň určující vliv jeho poémy Pásmo (překlad K. Čapka) na začínající básníky českého poetismu K. Biebla, V. Nezvala či J. Seiferta. Apollinaire byl před první světovou válkou jedním z prvních propagátorů výtvarných směrů futurismu a kubismu. Zaujalo ho i umění přírodních národů a projevy výtvarného naivismu - objevil světu například Celníka Rousseaua. Mezi jeho blízké přátele patřili A. Jarry, P. Picasso a mnoho dalších, později slavných umělců. Byl také prvním novodobým editorem díla markýze de Sade. Nemělo by tedy překvapovat, že muž jeho tvůrčí invence si poznatky získané studiem Sadových děl ověřil i ve své literární praxi.
Kniha 11 tisíc prutů je svým způsobem zvláštní případ. Lze ji sice zařadit mezi pornografickou literaturu, zároveň se však tomuto pejorativnímu rámci vymyká. Apollinaire byl příliš dobrý autor na to, aby vytvořil literárně bezcenný brak. Naopak se zdá, že jeho záměrem bylo umělecké zpracování podnětů vycházejících z té nejpokleslejší literatury. Kniha je zřetelně inspirována spisy markýze de Sade, avšak po literární stránce je daleko předčí. Apollinairovi se podařilo skloubit skandálnost s roztomilostí. Navíc vše okořenil vydatnými dávkami černého humoru - a právě ten knihu odlehčuje a činí ji i dnes zábavnou. Sade psal své spisy pod tíhou osudu, obsesí a algolagnie, jíž trpěl. Jeho knihu jsou bez humoru a jím popisované orgie působí velice tíživým, bezvýchodným dojmem i přes jasně patrné filozofické pozadí. naproti tomu Apollinaire, byť líčí podobné scenérie, si s nimi vlastně jenom pohrává. Jsou pro něho tématem k rozvinutí literárního dobrodružství. Samotný příběh není podstatný, hlavním motivem knihy je sadomasochismus, který zde na sebe bere podobu flagelace - bičování. Apollinaire navíc není vulgární, přestože o sexuálních úchylkách hovoří zcela otevřeně. To jeho knihu také zásadně odlišuje od běžné pornoliteratury, kterou si bez nízké vulgarity snad ani nelze představit. Zvláštní zmínku zaslouží i ilustrace Jána Mančušky, jejichž expresivita zdařile doplňuje dráždivý text.
Na okraj nakladatelství Concordia, jež vydalo i řadu spisů markýze de Sade, ještě připomeňme, že jeho aktivity nejsou omezeny jen na vydávání knih. Jeho majitel Aleš Pech otevřel loňského roku v Lužické ulici č. 31 na pražských Vinohradech knihkupectví stejného názvu a malou galerii, v níž pravidelně vystavují nonkomforní umělci.
Guillaume Apollinaire: 11 tisíc prutů aneb rychtářovy lásky. Přeložil Aleš Pech, ilustrace Ján Mančuška. Vydalo nakladatelství Concordia, Praha 2000. Brož., stran 240, doporučená cena 270 Kč.
(JJ)