Poplatky a provize makléřů se značně liší

Zadávání příkazů prostřednictvím internetu či konverzantu je obvykle levnější

Poplatky a provize makléřů se značně liší

* Vhodným výběrem obchodníka lze často výrazně ušetřit. Částky, které si obchodníci s cennými papíry účtují za své služby, se totiž významně liší. Rozdíly v poplatcích navíc nejsou jen v jejich velikosti, ale i v konstrukci, jak jsou určovány.
Výše nákladů pramenící ze zprostředkování nákupů a prodejů cenných papírů není sice nejdůležitějším faktorem při výběru makléře, ovšem rozhodně nejde o záležitost zanedbatelnou.
Srovnání poplatků a provizí jednotlivých obchodníků s cennými papíry však není snadné. Jednoduchý ceník služeb, který by obsahoval pouze procento, které si zprostředkovatel strhává, je spíše výjimkou, většina makléřských společností má sazebníků hned několik. Rozlišují se poplatky pro jednorázové a stálé klienty, různé ceny jsou účtovány za podání pokynu osobně, telefonicky, prostřednictvím internetu či konverzantu a podobně. Obdobně panují rozdíly i mezi jednotlivými cennými papíry. Za obchody s akciemi zájemce zaplatí nezřídka i čtyřnásobnou procentní sazbu proti nákupům a prodejům dluhopisů.
K tomu ještě přistupují náklady na podání pokynu (u některých společností jsou nulové a platí se pouze za zrušení pokynu), jednorázové poplatky za otevření účtu a podobně. Většina obchodníků má také stanovenou určitou minimální velikost provize ve výši od 50 do 300 korun, která znevýhodňuje malé investory.
Člověk, který se vrhá na kapitálové trhy pouze s několika tisícovkami, skutečně nemá na růžích ustláno. Není totiž výjimkou, že u objemu obchodů např. do 50 tisíc korun je procentní výše srážky i trojnásobná proti obchodu v hodnotě kolem jednoho miliónu.
Velikost investované částky není dost dobře možné ovlivnit, úspory však může investor dosáhnout vhodnou volbou způsobu zadávání pokynů. V průměru lze říci, že nejméně nákladný je nákup a prodej cenných papírů prostřednictvím internetu či konverzantu (systém, který klientům zajišťuje možnost zadávat obchodní příkazy telefonicky bez nutnosti kontaktu s živým operátorem - např. Harvardská burzovní společnost). V těchto případech je tedy prakticky zbytečný nějaký zásah ze strany obchodníka, proto tuto formu příkazů cenově zvýhodňují. Mezi pokyny zadanými osobně, telefonicky či písemně pak obvykle rozdíly ve velikosti poplatků nebývají.
Na obrázku jsou srovnány náklady na nákup (resp. prodej) akcií v hodnotě 50 tisíc korun na pražské burze prostřednictvím některých obchodníků s cennými papíry. Vychází se z ceníků pro stálé klienty. Do výše nákladů jsou již započítány i poplatky pražské burzy, které většinou do sazebníku makléřských společností nebývají rovnou zakomponovány. Menší poplatky než u akcií jsou v případě dluhopisů. Jedním z důvodů je skutečnost, že tyto instrumenty mají vyšší nominální hodnoty, a proto průměrná velikost jednoho obchodu s nimi je větší. Obchodníkovi se tak nižší sazby kompenzují vyššími objemy obchodů.