HZDS se noří do letargie

HZDS se noří do letargie

V zemi existují dva politické tábory jen formálně
Donedávna dominující HZDS se nyní jeví jako nejméně výrazná i čitelná součást politického života na Slovensku. Hnutí dodnes zcela nevyšlo ze šoku, který utrpělo v loňských volbách, a zatím neúspěšně hledá způsob jak promítnout nepřesvědčivou podporu voličů do svého dalšího úspěšnějšího politického účinkování. Jeho letargický stav ovlivnil i novou politickou polarizaci v zemi, při níž lze mluvit o dvou táborech zřejmě jen formálně.
Ukazuje se totiž, že HZDS se cítilo být jisté samo sebou, když bylo rozhodujícím vládnoucím subjektem, ale nikoli v opoziční roli. Nejspíš lze dokonce říci, že strany současné vládní koalice působily v minulosti v opozici přesvědčivěji.
Všechno nasvědčuje tomu, že určitá bezradnost hnutí je způsobena především tím, že zatím nenašlo svůj nový obsah ve zcela změněné situaci, a ani formu, jak o něm přesvědčit veřejnost. Setrvává proto ve víceméně vyčkávací pozici a začalo projevovat snahu o nekontroverzní pohledy a postupy, které by málokdo očekával a možná jim i věřil. Zdá se, že zatím nikoho například nepřesvědčila nabídka Vladimíra Mečiara, který Dzurindově vládě nabízí zkušenosti HZDS při řešení problémů hospodářské politiky. HZDS nyní také říká, že nechce, aby lidé viděli jen jeho pravdu, ale obě strany mince. O současné vládě se většinou nesnaží obecně tvrdit, že "oni jsou špatní a my dobří". Dokonce by ji údajně nechtělo hned ani vystřídat, protože občané, kteří svými hlasy umožnili vznik současné vládní koalice, by tak rychle nepochopili, "čeho se vlastně dopustili".
Proto se i zdá, že v HZDS nepřevládají názory o politické užitečnosti občanské radikalizace společnosti. Možná také proto, že podobně jako celé hnutí, a především jeho vedení, jsou nyní zakřiknutí i jeho příznivci.
Poslanec Peter Brňák, který patří k nejaktivnějším mluvčím hnutí, to ovšem vysvětlil slovy, že "nyní jde o přechodné procesy, které naplno obnaží skutečnou tvář současné vládní koalice. Čas zraje tak, jako zrát má. Zakrátko přijde doba, kdy politické strany nezvítězí spekulacemi a primitivními sliby."
Ještě důrazněji to vyjádřil místopředseda HZDS Sergej Kozlík, který je přesvědčen, že "každá vláda přirozeně pracuje na svém pádu a myslím, že tato ještě rychleji než kterákoliv jiná". Ani takový vývoj nelze samozřejmě vyloučit, ale jedno se zdá být už jasné. Ať zůstane HZDS hnutím či se stane stranou a nadále v čele s Vladimírem Mečiarem či bez něho, způsob jeho vládnutí se zdá vyčerpaný, překonaný a patřící minulosti.

Oldřich Zábojník, Bratislava