Fyzická a právnická osoba

Fyzická a právnická osoba

V pravidelné rubrice HN na dotazy odpovídají odborníci. Otázky můžete zasílat na adresu: Právní poradna HN, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.

Často se v odborných článcích objevují pojmy právnická a fyzická osoba. Jaký je vlastně rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou?

J. K., Ústí nad Labem
Podle § 7 a násl. občanského zákoníku, v platném znění, je fyzickou osobou každý od svého narození do své smrti. Způsobilost fyzické osoby mít právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům je definována právě v ustanovení tohoto paragrafu. Tato způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivita) vzniká narozením a zaniká smrtí. Od této právní subjektivity odlišujeme způsobilost k právním úkonům (svéprávnost), a ta znamená způsobilost vlastními právními úkony nabývat práva a povinnosti, k něčemu se zavazovat.
Tato způsobilost předpokládá určitou vyspělost rozumovou a v plném rozsahu vzniká zletilostí. Výjimečně může nabýt zletilosti i nezletilec starší 16 let, např. když uzavře manželství. Je zajímavé, že pokud se poté taková osoba rozvede, jednou nabytou zletilost již neztrácí. Nezletilá osoba může být příjemce daru i většího finančního obnosu a jiného majetkového plnění.
Omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům může nastat na základě soudního rozhodnutí a je upraveno v § 10 OZ.
Právnická osoba, resp. její pojem, není v žádném právním předpise definován, pouze ustanovení § 18 OZ určuje, jaké subjekty do definice právnických osob spadají. Jsou to tedy sdružení osob fyzických či právnických (korporace, družstva, obchodní společnosti, spolky), účelová sdružení majetku (fondy, nadace), jednotky územní samosprávy a jiné subjekty, o nichž to stanoví zákon. Každá právnická osoba musí mít určitou právní formu stanovenou příslušným právním předpisem (živnostenský zákon, obchodní zákoník apod.).
Při uzavírání kontraktů přicházíme nejčastěji do styku s obchodními společnostmi - veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. V praxi se ovšem setkáme např. i se sdružením, které vzniklo dle zákona č. 83/1990 Sb., a je právnickou osobou. Toto sdružení může být členěno na organizační jednotky, které sice nejsou právnickými osobami, ale jejich součástí, a jsou právním subjektem v rozsahu, který jim zákon přiznává. Stanovy sdružení mohou organizačním jednotkám přiznat právo jednat jejich jménem nebo právo nabývat jejich jménem majetek. V praxi má tedy význam také ta skutečnost, zda subjekt je oprávněn k určitému jednání nebo je způsobilý mít určitá konkrétní práva a povinnosti. Je také důležité vědět, zda tento určitý právní subjekt je oprávněn jednat vlastním jménem nebo jménem někoho jiného, kdo je za jeho jednání odpovědný a v jakém rozsahu.
Fyzická osoba, pokud je podnikatel, jedná buď sám - osobně -, nebo prostřednictvím zástupce. Jménem právnické osoby jedná buď statutární orgán, nebo zástupce. Jednání podnikatele upravuje obchodní zákoník v § 13 a násl. a v případě jeho zastupování se toto řídí obecnou úpravou zastupování podle OZ a speciální úpravou dle obchodního zákoníku.
Statutární orgán jedná za právnickou osobu způsobem, který je stanoven v základních dokumentech té které obchodní společnosti (zakládací listina, stanovy apod.).

JUDr. Marie Moravcová