ABB má na to být číslo jedna ve světě

ABB má na to být číslo jedna ve světě

Praha (mp)
Společnost ABB, zkratka Asea Brown Boveri, vznikla fúzí švédského a švýcarského podniku. Její význam i operace však přesahují tyto dvě vyspělé průmyslové země, neboť působí opravdu globálně.
Její někdejší šéf, Švéd Percy Barnevik, je proslulý tím, že prosadil novátorskou organizační strukturu podniku, který zaměstnává na 200 tisíc zaměstnanců na všech kontinentech. V ústředí, jež sídlí ve švýcarském Curychu, přitom pracuje pouze několik desítek pracovníků, kteří jsou nicméně perfektně - zejména finančními nástroji - schopni kontrolovat extrémně decentralizovanou společnost.
Filozofie P. Barnevika vycházela z toho, že pro úspěšné podnikání v podmínkách razantního procesu globalizace je třeba brát v úvahu odlišné podmínky, které existují v tom či onom světadíle či zemi. Ve srovnání s některými silnými společnostmi ze Spojených států, které "exportují" do svých regionálních nebo místních poboček svou podnikovou kulturu, Barnevik hledal tyto sdílené hodnoty či způsoby podnikání mnohem pružněji v obecnějších, univerzálnějších rozměrech.
Bylo to usnadněno tím, že ABB vznikla spojením švédské a švýcarské společnosti. Obě země jsou tradičně politicky neutrální, mají přibližně stejnou úroveň hospodářské vyspělosti a existenčně jsou výjimečně závislé na vývozu své produkce.
Nový šéf ABB, Švéd Göran Lindahl, který stanul v čele této elektroinženýrské společnosti v roce 1997, domyslel koncepci svého předchůdce Barnevika a vztah centralizace - decentralizace obohatil tím, že zrušil regionální managementy ABB.
Novou fázi ve vývoji této úspěšné společnosti je nedávno ohlášená fúze s konkurenční francouzsko-britskou firmou Alstom, která novému evropskému konglomerátu skýtá šance být ve svém oboru světovou jedničkou a ohrozit dosavadní prvenství americké firmy GE.