Každý klient by měl vědět, komu a za co platí

Platební styk a liberalizace devizového zákona

Každý klient by měl vědět, komu a za co platí

Platební tituly (tab. 1)
718 " Zahraniční portfoliové investice - akcie",
720 " Zahraniční cenné papíry krátkodobé",
722 " Zahraniční cenné papíry střednědobé a dlouhodobé",
725 "Finanční deriváty",
740 " Poskytnuté úvěry krátkodobé účelové",
742 " Poskytnuté úvěry krátkodobé finanční",
745 " Poskytnuté úvěry střednědobé a dlouhodobé účelové",
748 " Poskytnuté úvěry střednědobé a dlouhodobé finanční",
760 " Konverze, arbitráže a další operace",
790 "Zajištění závazků cizozemce".

Platební titul (tab. 2)
735 " Nákup a prodej nemovitostí v zahraničí",
532 "Úroky - portfoliové investice",
718 " Zahraniční portfoliové investice - akcie",
818 " Tuzemské portfoliové investice - akcie",
820 " Tuzemské cenné papíry krátkodobé",
822 " Tuzemské cenné papíry střednědobé a dlouhodobé" a tiskopisy OZP (ČNB) 1-97, 5-97, 6-97.

* Dnem 1. ledna 1999 vstoupilo v platnost novelizované opatření ČNB č. 276/1998 Sb., kterým se stanoví platební tituly pro označování účelu peněžních úhrad. Tato novelizace rozšiřuje původní opatření č. 311/1996 Sb. o přílohu č. 2, která specifikuje skladbu a uvádění symbolů užívaných mezi tuzemci a cizozemci navzájem.
Důvodem pro novelizaci byla nutnost zahrnout do platební bilance veškeré operace realizované mezi tuzemci a cizozemci v rozsahu, který bude v souladu se současnou metodikou mezinárodních institucí, zejména pak metodikou Mezinárodního měnového fondu, a to zachycení platebního styku v Kč mezi tuzemci a cizozemci na území České republiky.
Vzhledem k tomu, že korunový platební styk v rámci republiky se uskutečňuje prostřednictvím clearingu ČNB, byl zabezpečen v rámci technických možností požadovaný sběr dat pomocí specifických konstantních symbolů, k nimž se adekvátně přiřazují platební tituly. Tuzemský a zahraniční platební styk jsou dosud dva oddělené systémy s odlišnými možnostmi, takže z hlediska aktuálních potřeb statistiky bylo přijato výše zmíněné dočasné řešení. Nejvhodnější variantou by bylo nahrazení konstantních symbolů platebními tituly, ale z technického hlediska je v dohledné době zatím nerealizovatelná.
Uvádění platebních titulů a konstantních symbolů na platebních příkazech je podle platných předpisů ČNB povinností každého klienta, přičemž příslušná banka má na základě předložených platebních dokumentů právo kontroly jejich správnosti. Je zřejmé, že každý klient při realizaci platebního styku a s tím spojených pohybů na bankovních účtech by měl znát základní skutečnosti týkající se účelu platby, resp. by měl vědět, komu a za co platí, stejně tak jako od koho a za co finanční prostředky získal. Znamená to, že pro klienty by nemělo být problémem uvést správný platební titul, jakož i to, zda se jedná v obchodním partnerském vztahu o tuzemce či cizozemce.
Tato aplikace se vztahuje i na platební styk elektronickou formou, tzv. homebanking, který je typický pro předávání platebních příkazů a v naší ekonomice nalézá již větší uplatnění.
Liberalizací devizového zákona byla uvolněna řada úhrad, které dříve podléhaly devizovému povolení devizového orgánu (České národní banky nebo Ministerstva financí ČR), spojených s následnou oznamovací povinností. Počínaje rokem 1999 mohou tyto úhrady probíhat volně prostřednictvím bank, ale také České pošty.
V souladu s nařízením vlády č. 129/1998 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 1999 ke značné liberalizaci operací stanovených devizovým zákonem č. 219/1995 Sb. Tímto liberalizačním krokem se Česká republika v devizové oblasti výrazně přiblížila ke standardům uplatňovaným ve vyspělých zemích. Týká se to finančních transakcí ve vztahu k zahraničí, tj. téměř všech platebních titulů skupiny 7 novelizovaného opatření č. 276/1998 Sb. Znamená to, že kromě případů stanovených v devizovém zákoně č. 219/1995 Sb. se od ledna letošního roku nevyžaduje devizové povolení k peněžním úhradám, kterým odpovídají platební tituly v tab. 1.
Následně tím odpadá i předkládání formulářů oznamovací povinnosti, která byla spojena s devizovým povolením výše uvedených úhrad a plněna v souladu s § 5 odst. 3 devizového zákona č. 219/1995 Sb. V souvislosti s výše zmíněným liberalizačním krokem byla provedena změna (novelizace) dosavadní vyhlášky č. 261/1995 Sb., kterou se stanoví lhůty a způsoby plnění oznamovací povinnosti.
Z uskutečněné analýzy dat vyplynulo, že rozhodující údaje o kapitálových tocích lze získávat ze statistických výkazů bank a poboček zahraničních bank, od nebankovních devizových míst (která na základě devizové licence zprostředkovávají pro tuzemce vybrané operace s devizovými hodnotami) nebo na přímé vyžádání od vybraného okruhu ostatních osob.
S účinností od 1. ledna 1999 proto oznamovací povinnosti obecně nepodléhají peněžní závazky vyplývající z nákupu nemovitostí v zahraničí, inkasa a platby týkající se emisí tuzemských cenných papírů v zahraničí a úhrady týkající se nákupu zaměstnaneckých a jiných finančně zvýhodněných akcií. Vyjádřeno platebními tituly a tiskopisy oznamovací povinnosti (OZP) to je uvedeno v tab. 2.
Vzhledem k tomu, že některé údaje o stavu aktiv a pasív vůči zahraničí, které jsou vyžadovány mezinárodními organizacemi (MMF, OECD, Světová banka, Eurostat), nejsou dostupné výše popsaným způsobem ani ze systému statistických zjišťování Českého statistického úřadu, je nezbytné, aby byly nadále získávány na základě oznámení od jednotlivých právnických a fyzických osob.
Tato povinnost se vztahuje na přímé investice, tj. vznik a změnu přímé investice tuzemce v zahraničí a cizozemce v tuzemsku, dále na přijímání úvěrů tuzemci od cizozemců s výjimkou úvěrů, které mají charakter přímé investice nebo půjček mezi fyzickými osobami, které nejsou určeny k podnikání, a v neposlední řadě na účty tuzemců vedené v zahraničí. Jsou to položky, které svým objemem patří v platební bilanci České republiky ke stěžejním.
K těmto oznamovaným skutečnostem se vyplňují formuláře OZP (ČNB) 2-97 s platebními tituly 710, 712, 715, dále OZP (ČNB) 3-97 s platebními tituly 810, 812, 815, OZP (ČNB) 4-97 s platebními tituly 840, 842, 845, 848 a nakonec OZP (ČNB) 7-04 s platebními tituly 750 a 755.
Je třeba podotknout, že i ve vyspělých ekonomikách se zcela liberálním devizovým režimem se oznamovací povinnost běžně uplatňuje s cílem získávání číselných údajů o přílivu a odlivu kapitálu.
Podchycení platebního styku uskutečňovaného mezi tuzemci a cizozemci patří mezi nejdůležitější úkony v oblasti statistických zjišťování ze strany klienta i ze strany banky. Kvalita získaných dat se pak následně zobrazí v sestavení platební bilance ČR, která je podkladem pro sestavení tvorby a užití hrubého domácího produktu a je prezentována všem mezinárodním finančním institucím.

Zdeňka Fojtáchová,
Česká národní banka