Proč vlastně připravujeme reformu veřejné správy?

Proč vlastně připravujeme reformu veřejné správy?

Je velmi důležité nejdříve vyložit sám pojem veřejná správa. Pod tímto pojmem rozumíme soustavu řídících i výkonných činností, které vyplývají z objektivní potřeby organizovaného uspořádání společnosti. Člověku je geneticky dáno žít ve společenství druhých lidí a z toho vyplývá právě ona objektivní potřeba. Pro výkon a řízení činností veřejné správy si společnost na území státu vytváří specializované instituce, jejichž souhrn je nazýván veřejnou správou. Měla a má svůj historický vývoj, ve kterém se odrážejí všechny znaky vývoje společnosti a sama o sobě má na vývoj společnosti nezanedbatelný vliv.
Reforma veřejné správy probíhá v naší zemi fakticky od roku 1990. K nejdůležitějším opatřením patří zrušení krajských národních výborů, zřízení okresních úřadů, vytváření specializovaných orgánů státní správy jako finančních úřadů, úřadů práce, úřadů sociálního zabezpečení, školských úřadů atd. Byl vydán zákon o obcích a došlo k přijetí zákona o zřízení krajů. Jednotlivá reformní opatření však vyplývala spíše z naléhavé potřeby řešit dílčí problémy vznikající jednak z procesu celkové ekonomické a sociální transformace společnosti a jednak jako důsledek zrušení krajského stupně veřejné správy.
Všechny vlády od roku 1990 měly ve svém programu stanovený úkol vnést koncepčnost do reformních kroků. Byla zpracovaná řada rozumných koncepčních materiálů, k realizaci jejich obsahu však nedošlo. Problémy vyplývající z této skutečnosti narůstají a dnes už lze bez nadsázky říct, že sama struktura a fungování veřejné správy se stávají jednou z brzd dalšího ekonomického, sociálního a politického rozvoje země. Analýzy účinnosti české veřejné správy dokumentují následující hlavní nedostatky:
nízký stupeň decentralizace (přenosu působností ze státní správy na samosprávu) a dekoncentrace (přenosu působností z vyšších orgánů veřejné správy na nižší). S tím souvisí vysoká koncentrace operativního řízení na ministerstvech a neexistence regionálních rozvojových programů,
nízká úroveň horizontální koordinace činností jednotlivých orgánů veřejné správy jak mezi jednotlivými ministerstvy, tak na úrovni územních orgánů,
vysoká míra přerozdělovacích procesů přes státní rozpočet, tedy příliš centralistický systém tzv. daňového určení, ze kterého vyplývá faktická nízká míra samostatnosti rozhodování na nižších stupních veřejné správy,
malá efektivnost výkonu veřejného sektoru (veřejných služeb), tedy výkonu subjektů, které jsou financovány zcela nebo zčásti z veřejných financí. Nízká míra objektivity rozmístění těchto služeb, což je spojeno s faktickou neexistencí standardizace vybavenosti území zařízeními sociální a technické infrastruktury. Zastaralý systém právního a finančního postavení subjektů veřejných služeb,
nízká účinnost používaných forem, nástrojů a metod řízení ve veřejné správě, nízká úroveň integrace informačních systémů atd.,
malá systémovost ve veřejné kontrole, a to profesionální i občanská. Výrazně převládá donucovací funkce kontroly nad její poznávací funkcí,
neexistence koncepčně propracovaného systému přípravy pracovníků ve veřejné správě a jejich pracovněprávního postavení a odměňování na základě soustavného hodnocení výkonu.
Pro všechny uvedené důvody a řadu dalších se připravuje a musí se realizovat reforma veřejné správy. Občan má právo na efektivní veřejnou správu.
Z uvedené analýzy vyplývá, že se bude jednat o soubor úkolů, které nejsou ani lehké, ani krátkodobě splnitelné. Jsou to úkoly mimořádně složité už i proto, že se vlastně dotýkají všech občanů a organizací. Navíc se jedná o proces plný konfliktů zájmů právě proto, že veřejná správa se dotýká všeho a všech. Ale ono nám nic nepomůže neustále opakovat, že se jedná o těžký a dlouhodobý úkol. A už vůbec nám nepomůže říkat, že jsme ještě všechno nepromysleli, ještě musíme o mnohém diskutovat, že jde o velmi vážnou věc a na základě těchto "moudrých" slov směřovat k tomu, abychom faktické zahájení reformy opět odkládali. Taková stanoviska jsou podle mě jen útěkem od odpovědnosti.
Předpokládá se, že na podzim roku 2000 budou volby do krajských zastupitelstev a dnem 1. 1. 2001 začnou fungovat krajské orgány veřejné správy, které začnou vykonávat své samosprávné a státosprávní kompetence, převzaté od ministerstev a okresních úřadů, a to ty, které se co nejméně dotýkají jednotlivých občanů. Nejpozději do konce roku 2002 přestanou fungovat okresní úřady. Jejich stávající kompetence budou přesunuty dílem na krajské orgány a dílem na nižší stupeň veřejné správy. Koncepce obsahuje návrh na přechod z dnešních 77 okresů na systém tzv. malých okresů v počtu asi 185 - 210. Z hlediska dělby kompetencí jsou v koncepci navrhovány dvě varianty. Buďto bude zvolen oddělený výkon samosprávy a státní správy, a pak v těchto budoucích okresních městech vzniknou malé správní okrsky vykonávající státní správu, nebo bude zvolen spojený výkon samosprávy a státní správy a pak budou obecní úřady v okresním městě pověřeny výkonem státní správy obdobně, jak je tomu dnes u tzv. pověřených obcí. Ministerstvo vnitra doporučuje především na úrovni krajských orgánů oddělený model. Vycházíme z předpokladu, že v demokracii má každá ze dvou linií veřejné správy své specifické poslání. Zaměňování těchto linií je výrazem nepochopení skutečnosti, že státní správa zajišťuje vytváření podmínek pro uspokojování těch potřeb, které vyplývají ze skutečnosti, že jedinec žije ve společnosti, a to na území určitého státu. Dalším úkolem státní správy je pak zajištění rovných podmínek pro uspokojování i ostatních potřeb každého občana v rozsahu, v jakém se společnost rozhodne tuto jednotu podmínek zajišťovat. Úkolem územní samosprávy je vytvoření podmínek uspokojování potřeb občana na území, ve kterém volí své zastupitele do územních orgánů samosprávy. Podle našeho názoru má být každá z těchto součástí veřejné správy na sobě nezávislá a komunikující mezi sebou jako rovnocenní partneři. V každém případě doporučujeme, aby počet obecních úřadů pověřených výkonem státní správy klesl z dnešního počtu 383 na počet daný počtem malých okresů. Tento proces bude probíhat až po vzniku a alespoň ročním rozběhu krajských orgánů. Souběžně s přípravou změn v územní veřejné správě se již dnes pracuje na následujících dílčích koncepcích a jejich realizačních plánech: koncepce přípravy pracovníků ve veřejné správě, koncepce zvýšení účinnosti veřejných financí, koncepce reformy v řízení veřejného sektoru (veřejných služeb), koncepce zvýšení účinnosti řízení ve veřejné správě, koncepce zvýšení účinnosti veřejné kontroly a koncepce informatiky veřejné správy. Jednotlivé koncepce budou rovněž dány k diskusi odborné veřejnosti dříve, než budou předloženy do vlády, a to v průběhu II. - IV. čtvrtletí t. r. a v I. čtvrtletí r. 2000. Osobně si od těchto koncepcí hodně slibuji, protože vlastně teprve jejich realizace vdechne naší veřejné správě ten správný moderní evropský duch.
Yvonne Strecková,
náměstkyně ministra vnitra