Lze zdědit firmu k podnikání?

Lze zdědit firmu k podnikání?

V současné době řešíme problém s dědictvím po manželovi a otci, který měl svoji firmu jako fyzická osoba. Můžeme po jeho smrti dále podnikat v jeho firmě?

V. N. a K. N., Davle
Jestliže půjde o majetek fyzické osoby, která podnikala na základě živnostenského oprávnění, je samozřejmě předmětem dědictví i tato živnost. Dědic se však může rozhodnout, zda bude pokračovat v provozování živnosti po zemřelém, či nikoli. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, řeší v § 13, jakým způsobem lze pokračovat v živnosti při úmrtí podnikatele. Toto ustanovení zákona umožňuje (na základě písemného oznámení) pokračovat v živnosti oprávněným osobám (podle dědické posloupnosti), a to až do skončení řízení o projednání dědictví. Těmito osobami jsou:
- dědicové ze zákona (pokud nejsou dědicové ze závěti),
- dědicové ze závěti a pozůstalý manžel (i když není dědicem ze závěti, v případě, že je spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti),
- pozůstalý manžel (splňující předchozí podmínku), pokud v živnosti nepokračují dědicové,
- správce dědictví, pokud byl pro zachování provozu podniku ustanoven orgánem projednávajícím dědictví (podle § 175e občanského soudního řádu).
V případě, že výše uvedené osoby nesplňují zvláštní podmínky pro provozování živnosti (např. podle § 6 až § 8 živnostenského zákona), pak mají tyto osoby povinnost ustanovit odpovědného zástupce.
Po skončení dědického řízení mohou pokračovat tyto výše vyjmenované osoby (samozřejmě kromě správce dědictví, jelikož jeho činnost končí ukončením řízení) v živnosti jen za předpokladu, že nabyly majetkového podílu na živnosti. Pokud však do šesti měsíců od skončení dědického řízení nezískají vlastní živnostenské oprávnění, nemohou pak dále živnost provozovat. Pozůstalý manžel, který byl spoluvlastníkem majetku nebo podíl na něm dědictvím nabyl, může provozovat živnost i po této lhůtě na základě živnostenského oprávnění zůstavitele. V případě, že nesplňuje sám zvláštní podmínky k provozování živnosti, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce. Pokud se zdědí živnost (kterou provozoval zůstavitel), může pak dědic podnikat pod dosavadním obchodním jménem zůstavitele, ovšem s dodatkem, který označuje nástupnictví a jméno nástupce (§ 11 obchodního zákoníku), např. Jaroslav Novák - řeznictví "U Nováků" syn - Jiří Novák.
Pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele (podle § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů) nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti, má možnost (v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 7 zákona o daních z příjmů) si uplatnit jako daňový výdaj zásoby získané z dědictví po zůstaviteli.

Moje matka mi darovala nemovitost a ve smlouvě si však stanovila, že bude užívat byt v tomto domě. Katastrální úřad zapsal tuto skutečnost do katastru nemovitostí. Na úřadě mě informovali, že kromě daně darovací se bude platit i daň z převodu nemovitostí. Vůbec však nerozumím proč?

J. S., Příbram
Pokud je zřízeno věcné břemeno nebo je poskytnuto jiné plnění obdobné věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním, pak je poplatníkem daně z převodu nemovitostí osoba oprávněná (nabyvatel), a to z hodnoty odpovídající věcnému břemeni nebo z poskytnutí jiného plnění, které je uvedeno zpravidla v kupní smlouvě mezi prodávajícím a kupujícím (např. doživotní bezplatné užívání bytu u převáděné nemovitosti).
Příklad: Babička daruje vnukovi nemovitost v hodnotě 1 500 000 Kč. Ve smlouvě si však stanoví věcné břemeno v podobě práva doživotního užívání bytu (v hodnotě 30 000 Kč) a nechá zapsat toto věcné břemeno do katastru nemovitosti. Od částky 1 500 000 se odečte částka věcného břemene ve výši 30 000 Kč a základ daně darovací bude činit 1 470 000 Kč, které zaplatí nabyvatel. Dárce (babička) bude však v tomto případě oprávněnou osobou z titulu zřízení věcného břemene a stane se tak poplatníkem daně z převodu nemovitostí z částky 30 000 Kč.

Pavel Mácha, TaxConsult