Úprava zajištění podzástavního práva

Úprava zajištění podzástavního práva

* V pravidelné rubrice HN na dotazy odpovídají odborníci. Otázky můžete zasílat na adresu Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.

Naše společnost byla jako dlužník na základě úvěrové smlouvy požádána věřitelem, aby jako zajištění pohledávek z úvěrové smlouvy zastavila pohledávku vůči třetí osobě - družstvu, jejímž je sama věřitelem. Věřitel vyžaduje, abychom smlouvu o zástavě vložili do katastru nemovitostí a zřídili mu tak podzástavní právo, je to vůbec možné a jak to máme provést. Pro upřesnění dodávám, že pohledávka naší společnosti za družstvem je zajištěna zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví družstva.

J. K., jednatel společnosti, Praha

Podle § 151k ObčZ vzniká podzástavní právo zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem. Ke vzniku podzástavního práva se nevyžaduje souhlas vlastníka zastavěné věci (družstva). Není-li pohledávka zajištěná podzástavním právem a ani zastavená pohledávka v době splatnosti splněna podzástavnímu věřiteli, může se podzástavní věřitel domáhat uspokojení z podzástavy (nemovitost družstva) v rámci oprávnění zástavního věřitele (vaší společnosti) podle § 151l odst. 2 ObčZ. Na podzástavní právo se použijí přiměřeně ustanovení o právu zástavním (§ 151m ObčZ). Zařazení ustanovení o podzástavním právu do části ObčZ o věcných právech svědčí o tom, že podzástavní právo je považováno za právo věcné, a to za věcné právo k věci cizí. I když přímým předmětem podzástavního práva (ve skutečnosti předmětem zástavního práva) je pohledávka, jeho dalším předmětem (tj. předmětem práva podzástavního) je zástava, která tuto zastavenou pohledávku zajišťuje. Je-li zastavená pohledávka zajištěna zástavním právem na nemovitosti, má podzástavní věřitel věcné právo k této nemovitosti. Nejen zástavní věřitel, ale i podzástavní věřitel má tedy podle ust. § 151, odst.1 ObčZ věcné právo k cizí věci - nemovitosti.
Na podzástavní právo se použijí přiměřeně ustanovení o právu zástavním. Je-li předmětem podzástavního práva nemovitost (předmětem zástavního práva je pohledávka), pak přiměřené použití ustanovení o zástavním právu znamená, že podzástavní právo vzniká, jde-li o nemovitost, vkladem do katastru nemovitostí. O náležitostech smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávce (smlouvy o vzniku podzástavního práva) platí přiměřeně ustanovení o zástavním právu. Z rozdílů v obsahu zástavního a podzástavního práva je nutné dovodit, že k náležitostem smlouvy o zástavě pohledávky bude patřit kromě označení pohledávky, kterou zabezpečuje, a označení předmětu zástavního práva také označení předmětu zástavního práva zajišťujícího zastavenou pohledávku. Je-li zastavená pohledávka zajištěna zástavním právem na nemovitostech, jsou podzástavou tyto nemovitosti, které musí být určeny jako předmět podzástavního práva, a to způsobem odpovídajícím požadavkům (§ 5 odst. 1 katastrálního zákona).
Přesto, že v § 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnictví a jiných práv k nemovitostem není podzástavní právo jako právo zapisované do katastru nemovitostí výslovně uvedeno a uvádí se zde jen právo zástavní, vyplývá z cit. ust. § 151m ObčZ, že pro podzástavní právo platí stejná pravidla jako pro zástavní právo. Stanoví-li zákon, že ke vzniku zástavního práva k nemovitostem je nutný vklad do katastru nemovitostí, je ve smyslu § 151b odst. 2 ObčZ vklad do katastru nemovitostí nutný i ke vzniku podzástavního práva k nemovitostem.
Také v ust. § 35 odst. 1 190/1996 Sb. je jako předmět vkladu do katastru nemovitostí uváděno jen právo zapisované na základě smlouvy o zástavním právu k nemovitostem, ale platí totéž, co je uvedeno ve vztahu k zástavnímu právu.
Mgr. Jan Veselý,
advokát, Praha