Produkce drog je velký byznys, vynáší až 500 miliard USD ročně

Produkce drog je velký byznys, vynáší až 500 miliard USD ročně

(mim)
Předání organizátora mezinárodního obchodu Václava Novotného-Urbana a zadržení zásilky kokainu za asi 350 miliónů korun je kapkou v boji proti drogové mafii. Řada podobných zákroků v Evropě však současně naznačuje stupňující se snahu Evropanů protrhnout kruh zisků nelegálního obchodu s drogami, které se ročně pohybují kolem 300 až 500 miliard dolarů. Je to více, než činí příjmy z těžby ropy. Drogy jsou hned za obchodem se zbraněmi druhým nejvýnosnějším druhem zboží.
Díky lákadlu vysokých příjmů doznalo zneužívání omamných a psychotropních látek globálních rozměrů. Dokazují to informace Střediska pro geopolitické sledování drog v Paříži, podle něhož produkce a výroba kokainu, hašiše a syntetických drog roste po celém světě. Zřejmě dočasnou výjimkou se v tomto roce stala světová výroby opia, a tedy heroinu, u níž zpráva Mezinárodního úřadu pro kontrolu narkotik (INCB) z první poloviny roku uvádí mírný pokles. INCB hovoří také o jistém zamezení zneužívání legálně vyráběných drog.
V současné době existují tři hlavní oblasti produkce drog: latinskoamerické kokainové státy, tzv. Zlatý půlměsíc na Středním východě a tzv. Zlatý trojúhelník v jihovýchodní Asii. Kokain se stal nejvýznamnějším vývozním artiklem v Bolívii, jejíž "černé ekonomice" přináší ročně zisk kolem 300 - 600 miliónů USD. Na drogovém průmyslu se údajně podílí až šest procent místního obyvatelstva. Podobná situace panuje v Kolumbii a Peru. Z produkce drog tak žije v andské oblasti Latinské Ameriky na tři čtvrtě miliónu rolníků.
Největším světovým producentem opia je podle USA Barma, s ročním obratem 44 miliard dolarů. Jde údajně o polovinu světové produkce opia. Mimo toho je opium produkováno v Afghánistánu, Thajsku a Laosu, ale i ve Vietnamu a Kambodži a v některých zemích SNS. Nelze také opomenout výrobu syntetických drog a významnou roli např. Nizozemska.
Nehledě na účinnější potírání výrobců a distributorů drog zavedením schengenského systému v zemích Evropské unie, užší koordinací protidrogových centrál v řadě zemí i nasazením nejmodernějších prostředků, například leteckého radarového systému AWACS či miniponorky, daří se zachytávat v Evropě jen menší část drog. Světová celní organizace připouští, že jde zhruba o pět až deset procent veškerých zásilek.