Jak naložit s DPH v případě úmrtí podnikatele-živnostníka

DAŇOVÁ PORADNA

Jak naložit s DPH v případě úmrtí podnikatele-živnostníka

Můj otec měl firmu a nedávno zemřel. V současné době řeším problém, zda budu pokračovat v jeho živnosti. Jelikož byl také plátcem DPH, není mi jasné, jak se bude řešit tato oblast daní a zda jsem povinen finančnímu úřadu předložit daňové přiznání k DPH. Zároveň prosím o odpověď, jak se bude postupovat ve vztahu k jeho zaměstnancům.

J. P., Plzeň
V případě, že zemřelý (daňový subjekt) byl plátcem daně z přidané hodnoty, pak právní nástupce (dědic) musí respektovat ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty a dále pak pokyn č. D -167 (Finanční zpravodaj č. 5/1998). Ustanovení § 5 odst. 6 zákona o DPH umožňuje v případě smrti plátce dva různé postupy:
V případě, kdy právní nástupce nepokračuje v činnosti zemřelého, pak dochází ke zrušení registrace k DPH (zrušení je provedeno z důvodu ukončení podnikání ke dni úmrtí) a právní nástupce je povinen odvést DPH podle § 5 odst. 5 (zákona o DPH) z majetku zemřelého, u kterého byl uplatněn odpočet. Následně pak také je povinen podle § 20 odst. 6 zákona o DPH provést vypořádání nároku na odpočet (tzn. že plátce prováděl krácení nároku na odpočet podle § 20 odst. 1 zákona o DPH) za zemřelého plátce. Vypořádání se provede za zdaňovací období od 1. ledna předcházejícího roku do data zrušení registrace zemřelého (tj. ke dni úmrtí zůstavitele). Poslední daňové přiznání za zemřelého podá právní nástupce (dědic) v souladu s ustanovením § 40 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků (tak jak bylo výše popsáno - ve lhůtě šesti měsíců po úmrtí zůstavitele).
Pokud však právní nástupce pokračuje v živnosti zemřelého (podle živnostenského zákona) a současně je již plátcem DPH nebo v případě, pokud ještě plátcem DPH není, pak předloží přihlášku k registraci do dvaceti dnů ode dne úmrtí plátce. Místně příslušný správce daně pak zaregistruje tuto osobu ke dni následujícímu po dni úmrtí plátce.
Obdobně se postupuje také u plátců, kteří nepodnikají podle živnostenského zákona (§ 2 odst. 2 písm. c) a d) obchod. zákoníku), tzn. osob podnikajících podle zvláštních předpisů a u zemědělců.
Pokud tedy právní nástupce pokračuje v činnosti po zemřelém, pak není povinen odvést daň z majetku (§ 5 odst. 5) a ani provést vypořádání (§ 20 odst. 6). Oprávněná osoba (dědic) je však také na základě ustanovení § 33 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků povinna splnit oznamovací povinnost o změnách, které nastaly. Daňové přiznání k DPH podává tato osoba oprávněná (která pokračuje v činnosti po zemřelém) za zdaňovací období, ve kterém došlo k úmrtí plátce a uvede v něm zdanitelná plnění z činnosti zemřelého a případně i její zdanitelná plnění. Dále pak tato oprávněná osoba má možnost (podle ustanovení § 5 odst. 10 zákona o DPH) požádat o zrušení registrace k DPH, a to nejdříve po uplynutí tří měsíců od data, kdy se stala plátcem, pokud její obrat za tyto tři měsíce nepřesáhl částku 750 000 Kč. Při zrušení této registrace je plátce opět povinen odvést daň podle § 5 odst. 5 zákona o DPH.
Pokud dojde k úmrtí fyzické osoby, která je zaměstnavatelem, pak podle ustanovení § 251a zákoníku práce nemá tato skutečnost vztah na skončení pracovněprávních vztahů a práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu přecházejí na dědice. Pokud však nebude zaměstnanci přidělována dále práce, půjde v jeho případě o překážku ve výkonu práce na straně zaměstnavatele (§ 130 odst.1 zákoníku práce) a zaměstnavatel (dědic) je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Jsme vydavatelství různých časopisů a naši redaktoři se pravidelně účastní nejrůznějších akcí v zahraničí (např. veletrhů či konferencí). Pořadatelé těchto akcí nám běžně poskytují zdarma letenky (na cestu tam i zpět) včetně ubytování. Naše společnost pak rozhoduje, který ze zaměstnanců se těchto akcí zúčastní (pracovník pak napíše o této akci článek do časopisu). Je považováno poskytnutí letenek a ubytování za majetkový prospěch společnosti?

L. K., Praha 1
Z hlediska právnické osoby (vydavatelství ) se jedná o majetkový prospěch, který bude zdaněn daní darovací. Zaměstnancům, kteří jsou vysláni na pracovní cestu, pak náleží náhrady při pracovních cestách v intencích zákona č. 119/1992 Sb., v platném znění.

Vzhledem k tomu, že v současné době připravuji výměnu chalupy za jinou, není mi dostatečně zřejmé, zda se z této transakce bude platit daň z převodu nemovitostí. Specifikace výměny: V současné době vlastním nemovitost v Liberci (odhadní cena 1 000 000 Kč). Tuto nemovitost chci vyměnit za rodinný dům ve Slapech (odhadní cena 1 500 000 Kč).

J. R., Praha 4
Daň z převodu nemovitostí se vybere z vyšší hodnoty nemovitosti, tj. z 1 500 000 Kč. Poplatníky daně jsou však obě dvě zainteresované strany, a to společně a nerozdílně. Správce daně může vybrat daň od kteréhokoliv z poplatníků v plné výši (např. pokud se poplatníci nedohodnou).
Pavel Mácha, TaxConsult