Soudy prvního stupně se začnou snažit

Novela občanského soudního řádu před druhým čtením

Soudy prvního stupně se začnou snažit

Sněmovna schválila v prvním čtení vládní návrh zákona novely občanského soudního řádu a přikázala jej svému ústavně-právnímu výboru.
Předložená úprava je krokem k definitivní podobě civilního procesu. Jeho reformu nelze odkládat, zatím však nejsou k dispozici výsledky kodifikace hmotného soukromého práva. Již nyní ovšem lze v praxi prověřit, a to právě rozsáhlejší novelizací občanského soudní řádu, koncepci budoucí rekodifikace.

Socialistická relikvie

Platná úprava civilního procesu je nevyhovující. Je výrazem socialistického pojetí tzv. jednotného procesu, který stanoví stejná pravidla pro rozdílná řízení, totiž pro řízení sporné a nesporné. Základním nedostatkem platné úpravy sporného řízení je nedůsledné uplatnění projednací zásady a potlačení role soudu prvního stupně. Systém tzv. plné apelace umožňuje účastníkům až v odvolacím řízení uvádět nové skutečnosti a navrhnout nové důkazy a je často zneužíván k prodlužování soudních sporů, aniž by soud měl v zájmu spravedlivého procesu k dispozici procesní sankce. Platný občanský soudní řád nemá pravidla pro řadu procesních situací, a vytváří tak prostor pro různé výklady a postupy.

První stupeň

Návrh novelizace zřetelně odděluje pravidla civilního řízení sporného od pravidel řízení nesporného. Ve sporném řízení novela klade důraz na odpovědnost účastníka za splnění povinnosti tvrzení a důkazní, a tím i za výsledek sporu. Rozhodujícím článkem soudního systému bude nyní soud prvního stupně, u něhož musí účastník, nechce-li nést následky v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí, přednést všechna právně významná skutková tvrzení a navrhnout důkazy k jejich prokázání. Stanovením přesných práv a povinností účastníků a určením postupu soudu se sleduje taková koncepce sporného řízení, které je vlastním posílením odpovědnosti účastníků za výsledek sporu, jestliže závisí na jejich aktivitě tvrzení a důkazní a zdůraznění role soudu při plnění poučovací povinnosti. Účastník musí být soudem poučen vždy v souvislosti s konkrétní procesní povinností tak, aby pro neznalost procesního práva neutrpěl ve sporu újmu. Zdůrazňuje se zásada předvídatelnosti soudního rozhodnutí. Koncepčně novela sleduje, aby důkazní řízení bylo ukončeno před soudem prvního stupně. V odvolacím řízení se zavádí systém tzv. neúplné apelace (v odvolacím řízení nelze uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy); odvolací soud bude tak především přezkumnou instancí.

Průtahy jednání

Průběh soudního jednání je předurčen kvalitou jeho přípravy. Dosavadní úprava přípravy jednání je kusá. Návrh směřuje k precizování postupu soudu a zavádí instituty k náležité přípravě jednání nebo k tomu, že věc lze bez projednávání rozhodnout.
Žalobce je povinen v žalobě mimo jiné vylíčit rozhodující skutečnosti; neučiní-li tak ani na výzvu soudu a není-li proto možné v řízení pokračovat, soud jeho žalobu odmítne. Hmotné právo stanoví pro uplatnění nároku u soudu lhůty promlčení a prekluze. Naproti tomu povinnost žalovaného se k žalobě vyjádřit, byla-li mu vůbec soudem uložena, není podle dosavadní úpravy účinně vynutitelná. Žalovaný, který nemá zájem na urychleném projednání věci, může opožděným podáním vyjádření k žalobě prodlužovat soudní řízení, popřípadě, nepodá-li vyjádření vůbec, znemožnit nebo alespoň ztížit řádnou přípravu jednání ze strany soudu.

Fikce uznaného návrhu

K odstranění disproporcí v postavení žalobce a žalovaného novela navrhuje poskytnout soudci právo podle povahy věci uložit žalovanému, aby se ve věci písemně vyjádřil. Pokud žalovaný včas bez vážného důvodu tuto povinnost nesplní a ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, nastává podle návrhu fikce, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; na tomto základě soud rozhodne a žalobě vyhoví rozsudkem pro uznání, jestliže žalovaný byl o tomto následku poučen. Tento postup návrh předpokládá i za situace, kdy již soud rozhodl platebním rozkazem, proti němuž žalovaný podal odpor.

JUDr. Jaroslav Bureš,
předseda komise pro rekodifikaci civilního procesu,
JUDr. Ljubomír Drápal,
člen komise pro rekodifikaci civilního procesu