Má externista nárok na diety?

Má externista nárok na diety?

V pravidelné rubrice Hospodářských novin odpovídá na dotazy čtenářů našeho listu Pavel Mácha ze společnosti TaxConsult. Svoje dotazy můžete posílat na adresu HN, Daňová poradna, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.

Jako novinář externě spolupracuji s několika médii. V současné době řeším problém, který spočívá v tom, že mám být vyslán do zahraničí a natočit tam příspěvky pro rozhlasové vysílání. Vedení rádia mě však odmítá vyplatit náhrady při pracovních cestách a zaplatit letenku. Postupuje organizace správně?

J. K., Praha

Pracuji jako obchodní zástupce a zprostředkovatel pro jednu obchodní firmu na IČO. Za svoji činnost zaměstnavateli fakturuji a zároveň u něj nárokuji diety. Zaměstnavatel mi však vyplácí jen polovinu. Jak mám v tomto případě postupovat, mám se soudit?

J. B., Plzeň

Oba dotazy, přestože jsou odlišné, mají společné charakteristické rysy a to je nemožnost nárokovat náhrady při pracovních cestách na rozhlasu (v prvním případě) a u obchodní firmy (v druhém případě).

Externí novinář

V případě, že novinář pracuje externě, může se jednat o případ, kdy je buď nezávislým novinářem (autorem) s příjmy podle paragrafu sedm (zákona o daních z příjmů) nebo pracovníkem například na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti, popřípadě na vedlejší pracovní poměr (podle zákoníku práce to znamená s příjmy podle paragrafu šest).
Pokud by se jednalo o vztah nezávislého novináře a ten se domluvil s příslušným médiem, že udělá v zahraničí reportáž, pak v tomto případě si např. letenku či ubytování hradí sám ze svých prostředků. Vyúčtování náhrad při zahraniční pracovní cestě včetně nákladů za letenku a ubytování provede v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. k) zákona o daních z příjmů a tyto náklady by měl pak promítnout do příslušného honoráře.
Vyplacení náhrad v souladu se zákonem č. 119/1992 Sb. nepřipadá v tomto případě v úvahu. Pokud by však vedení rádia náhrady poskytlo dobrovolně (bez právního nároku), pak v tomto případě by příslušnou částku vyplatilo ze svého zisku (nedaňový náklad) a u novináře by tato částka byla zdanitelným příjmem podle § 7 (jako jedna z částí honoráře).
V případě, že by rozhlas poskytl novináři např. zdarma letenku nebo ubytování, pak i přes skutečnost, že by se jednalo o dar, zdanil by novinář cenu letenky nebo hodnotu ubytování daní z příjmů (paragraf sedm), jelikož by tento nepeněžní příjem souvisel s jeho autorskou činností (podle paragrafu tři odstavce čtyři zákona o daních z příjmů).
Pokud by však externí novinář byl zaměstnán například na vedlejší pracovní poměr, pak v tomto případě by rozhlas nepostupoval správně, jelikož by vyslal pracovníka na zahraniční pracovní cestu a přitom by měl pracovníka vybavit příslušnou předepsanou měnou a zajistit a určit dopravu včetně ubytování (popřípadě ho vybavit prostředky na zajištění dopravy a ubytování).
V případě, že by externí novinář pracoval na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, pak v tomto případě, aby vznikl zákonný nárok na náhrady při pracovní cestě, musela by tato skutečnost být zakotvena v příslušné dohodě (vyžaduje se písemná forma).
Pokud by však v uzavřené dohodě (buď o provedení práce, nebo o pracovní činnosti) chybělo ustanovení o náhradách, pak v tomto případě právní nárok nevznikne. Kdyby (i přes tuto skutečnost nezakládajícího právního nároku) vyplatilo vedení rozhlasu novináři náhrady, pak by je hradilo ze svého zisku (protože v tomto případě se jedná o nedaňový náklad) a zároveň by tuto částku připočítalo novináři ke zdanitelné mzdě (jako jiná forma plnění) podle § 6 odstavce 3 zákona o daních z příjmů.

Obchodní zástupce a zprostředkovatel

Ve druhém dotazu tazatele je mnoho nepřesností. Především obchodní firma je s obchodním zástupcem v obchodně-závazkovém vztahu (tazatel je podnikatelem se živnostenským listem), což není vztah zaměstnance k zaměstnavateli. V tomto případě právní nárok na náhrady při pracovních cestách v souladu se zákonem č. 119/1992 Sb. nevzniká.
Pokud však obchodní firma vyplácí (kromě fakturace zprostředkovatele) další prostředky (polovinu náhrad při pracovních cestách), pak je vyplácí neoprávněně a jeho náklad je v souladu s ustanovením § 25 (to znamená jako náklad nesnižující základ daně - ze zisku). U obchodního zástupce (podnikatele) pak tato částka představuje zdanitelný příjem podle § 7 (zákona o daních z příjmů). Tazatel by měl uplatňovat vyúčtování náhrad na pracovní cesty ve vlastních nákladech (v souladu s ustanovením § 24 odstavec 2 písmeno k) a tyto náklady pak promítnout do kalkulace cenových podmínek vůči obchodní společnosti.

Pavel Mácha, TaxConsult