Obohacování potravy o nukleotidy výrazně posiluje imunitu člověka, přesněji odolnost organismu vůči infekčním chorobám

Obohacování potravy o nukleotidy výrazně posiluje imunitu člověka, přesněji odolnost organismu vůči infekčním chorobám

Z malého piva výživy se vyklubal tuplák

V době chřipkových epidemií se hromadně dopujeme multivitamíny. Budiž nám omluvou, že ani odborníci do roku 1990 přesně neznali úlohu nukleotidů ve výživě člověka. Pak zjistili, že tyto látky, jež může organismus získávat i z nových preparátů, významně podporují naši imunitu.
Pokud cítíme, že "na nás něco leze", automaticky saháme po přípravcích obsahujících směsi vitamínů a stopových prvků. Jejich užívání se ve vyspělých zemích stalo samozřejmostí. Pro své zdraví bychom zjevně učinili více, kdybychom k tomu přidali některý z řady preparátů obsahujících JUWIM, patentovanou českou směs nukleotidů, oligopeptidů, aminokyselin a stopových prvků.
Náhle a relativně nedávno se vynořila do té doby opomíjená, ale nesmírně důležitá složka potravy - nukleotidy. Právě tyto látky, přesněji sloučeniny nukleosidů a kyseliny fosforečné, které tvoří základní stavební kameny nukleových kyselin v buněčném jádře, umožňují lidskému organismu lépe využívat vitamíny a stopové prvky. Nedostatek nukleotidů se projevuje sníženou schopností lymfatických buněk likvidovat bakterie a viry, snížením počtu imunitních buněk a také narušením imunitní bariéry střeva, sliznic a kůže. Otevírá se tak cesta mikrobů do organismu.
"Až do roku 1990 jsme předpokládali, že k růstu tkání stačí cukry, bílkoviny a tuky jako výživné látky a k tomu stopové prvky a vitamíny. Vědělo se sice o nukleotidech jako součástech buněčných struktur DNK a RNK, ale nevěnovala se jim valná pozornost," vysvětluje vedoucí imunologického oddělení Mikrobiologického ústavu Akademie věd Petr Šíma. Někdejší přístup je dobře charakterizován stanoviskem prestižní britské společnosti pro výživu, jež na svém sympoziu v roce 1982 nukleotidy přezíravě označila za "malé pivo výživy".

Špatná zpráva vegetariánům

Buňka, jež se dělí, což je podmínkou jakéhokoli růstu, potřebuje pro svou následovnici vytvářet nové nukleové kyseliny. Získává je z potravy bohaté na nukleotidy, které ovšem není příliš na výběr - nukleotidy v hojné míře obsahuje v podstatě jen maso, masné výrobky a některé luštěniny. Zatímco v chudém světě mají lidé k potravě bohaté na nukleotidy omezený přístup, ve vyspělém světě si ji sice mohou dopřát, ale skladba jejich výživy bývá na míle vzdálená tomu, co lze označovat za optimum.
Obzvlášť to platí v obdobích, kdy organismus roste či stárne, tedy v dětství a ve stáří, ale také v době, kdy podává vysoké, ať už fyzické nebo psychické, výkony. Výjimečný přísun nukleotidů vyžaduje organismus v době zvýšeného výskytu infekčních onemocnění, které mimořádně zatěžují imunitní systém, nebo v době rekonvalescence po těžké nemoci či operaci.
Právě ve zmíněných případech tkáně vyžadují pro svou výstavbu vyšší přísun nukleotidů. Jak jinak je získávat než z potravin? Má to ovšem háček. Zatímco maso musí organismus složitě zpracovávat, obrazně řečeno, staví z cihel, které si na vlastní náklady vyrábí, v potravinách uměle obohacených o nukleotidy dostává přímo stavební panely.
"Řada studií světové organizace pro výživu a zemědělství FAO dokazuje, že u dětí z třetího světa, které se živí převážně rýží, a tudíž mají nedostatek nukleotidů, se zpožďuje vyšší inteligenční činnost, zaostávají ve školách atd. Paralelní studie to prokázaly na řadě přísně vegetariánských rodin," konstatuje P. Šíma.

Panely, ne písek a cement

Výstavba nervové soustavy dítěte až do postpubertálního věku vyžaduje značné množství nukleotidů. Pro obohacování potravy nukleotidy hovoří i "v populaci všeobecný pokles koncentrace nespecifických obranných látek provázený vzestupem faktorů svědčících o dlouhodobém vyčerpání imunity".
Ukazuje se, že učení v podstatě není nic jiného než růst nových axonových vláken z neuronů, které rovněž potřebují výstavbu podmíněnou dostatečným přísunem nukleotidů. "Stojí za pozornost, že střevní buňka se postupným vývojem někdy od pravěku naučila získávat nukleotidy snazší formou, než je vlastní výroba. I ty buňky jsou líné. Než by stavěly z písku a cementu, raději využívají panelů a tvárnic. Obohacováním potravy o nukleotidy neděláme nic jiného než to, že napodobujeme přírodu," míní imunolog P. Šíma.
Mateřské mléko, přirozená strava dítěte v prvních měsících života, obsahuje zhruba 25 procent neproteinového dusíku, v podstatě nukleotidů, které organismus využívá především k růstu imunitního nervového a střevního systému. Chceme-li nahradit mateřské mléko kravským, jež obsahuje jen dvě procenta neproteinového dusíku, je nutné dodávat nukleotidy, což je ostatně běžná praxe ve vyspělých zemích.
Česká republika se světovému trendu začala přibližovat díky účinné látce obchodně zvané JuWITAL s vysokým obsahem látky JUWIM. Dostávají ji děti z mateřských školek stejně jako dělníci z oceláren. Výsledkem je prokazatelné snížení nemocnosti ve všech skupinách, jak ostatně dokazuje i graf. "Byl prokázán pokles nemocnosti, zejména chorob horních cest dýchacích a významný imunopetnciační efekt, především zvýšení takzvané sekreční imunity," dokládá Josef Richter z Krajské hygienické stanici v Ústí nad Labem.
Nová řada přípravků JuWITAL, které vyrábí firma Natim a výhradně je distribuuje pražská společnost Liftec Global, je založena na příznivém působení nukleotidů v kombinaci s vitamíny, stopovými prvky a flavonoidy. Přípravky dodávané v podobě tablet, kapek a šumáků působí preventivně a mají výrazné imunomodulační vlastnosti. "Upozorňuji ovšem, že JUWIM není všelék, je to podpůrný prostředek, jenž umožňuje lépe odolávat nejtěžším atakům infekčních nemocí," vysvětluje obchodní ředitel Liftec Global Antonín Stehlík. Doporučuje dlouhodobé preventivní užívání preparátu, který má být k dispozici ve vybraných lékárnách a také v sítích některých supermarketů. Cena dávky na jeden měsíc má podle něho činit 70 až 120 korun, což v průměru vychází na tři koruny denně.
Bořek Otava