Ježek nemusí být v kleci sám

Ježek nemusí být v kleci sám

Utekl Vlastimil Ježek - generální komisař účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě v německém Hannoveru - po třech měsících od rozdělané práce, když rezignoval na svoji funkci? Podle všeho se zdá, že ano. Vždyť do pomyslné klece střetu zájmů se chytil sám a dobrovolně!
I Ježek sám vyjádřil v tisku obavy, že právě tak by jeho rozhodnutí mohlo být chápáno. Podobně vnímá jeho krok i ministr kultury Pavel Dostál. Ještě nedávno o něm mluvil s největším uznáním. Dnes už ne. Ministr kultury o Ježkovi soudí, že obětoval prestiž země vlastní politické kariéře a že nadřadil osobní zájmy nad zájmy národní.
Ježek se hájí tvrzením, že jako jeden z prvních podepsal výzvu bývalých studentských vůdců z listopadu 1989 Děkujeme, odejděte! a byl nucen zareagovat na výtky, které na jeho adresu - dodejme, že oprávněně - zazněly. Ředitel české expozice v Hannoveru se rozhodl veřejně vyjádřit svůj názor na současnou politickou reprezentaci. Zároveň však uznal, že jako státní úředník placený vládou takto porušil loajalitu, kterou by měl vůči svým chlebodárcům zachovávat.
Ježek může být mnohými vnímán jako hrdina, který nedokázal mlčet k situaci v zemi a teplé místečko vyměnil za tvrdá slova na adresu politiků. Nebo jinak řečeno - dal přednost občanu Ježkovi před úředníkem Ježkem. Jistě, nebýt bývalého generálního ředitele Českého rozhlasu, nebyl by základní kámen našeho pavilónu na EXPO 2000 letos v listopadu položen. Odvedl jsem dobrou práci a nemám sebemenší důvod utíkat, hájí se Ježek. Faktem nicméně zůstává, že práci nedokončil. Vědomě na sebe vzal nelehké břímě a nyní se ho zbavil. Ať se starají jiní, vzkázal tak nepřímo. Dostál má proto důvod tvrdit, že Ježek začal pošilhávat po politické kariéře.
Těžko soudit, zda Ježkovo rozhodnutí rezignovat na funkci, do níž byl jmenován vládou, bylo správné, či ne. Pokud ale účast České republiky na EXPO 2000 skončí ostudou a vyhozenými milióny korun, bývalý ředitel expozice se svého dílu odpovědnosti nezbaví. Podstatnější je, že v případě neúspěchu české expozice, či dokonce pokud ji nebudeme schopni včas dokončit, se v kleci, k jejíž stavbě přispěl, ocitneme spolu s ním.
Pavel Otto