Ostrovy života přispívají k zázrakům

Desítky dětí ročně jsou u nás ohroženy jen proto, že není k dispozici vhodná zdravotní technika

Ostrovy života přispívají k zázrakům

Každý den přijímají dětské jednotky intenzívní péče dvanáct dětí ve stavu akutního ohrožení života. Přístroje pro jejich záchranu jsou však příliš drahé. Proto vznikl projekt Ostrovy života, který má na jejich nákup shromáždit peníze. Z každého výrobku označeného tímto symbolem jsou na konto projektu automaticky odváděny částky od 1 do 50 haléřů. K 15. prosinci byla shromážděna částka ve výši 6 780 931 Kč. Celý projekt by měl být ukončen do konce ledna 2000.

Na léky se vynakládá většina peněz vybraná zdravotními pojišťovnami, na přístroje zachraňující život již nezbývá. Lékaři pak sami shánějí sponzory, využívají sbírek a koncertů.
Přístroje zachraňující život se používají na odděleních anesteziologicko-resuscitačních (ARO) a na jednotkách intenzívní péče (JIP). "Rozdíl spočívá v tom, že na JIP u chirurgických a interních oborů se péče soustředí na jedince ohrožené selháním základních životních funkcí, zatímco na resuscitačních pracovištích jsou pacienti, u nichž dýchání, krevní oběh nebo činnost mozku již selhaly," říká primář dětské resuscitační stanice Fakultní nemocnice v Motole Karel Dlask. "V zahraničí bývá na JIP poskytována intenzívní i resuscitační péče a toto rozlišení není tak důsledné jako u nás."

Postel je také přístroj

K základní technice patří monitory, ventilátory a infúzní pumpy, tedy vlastně dávkovače léků, kterých je potřeba velké množství. Nezbytná je zvláštní postel. Dále se užívají specializované přístroje, jako defibrilátor, který stačí jeden na celé oddělení, narkotizační přístroje, dávkovače plynných léčiv nebo přístroje na čištění krve.
Postel nezbytná pro resuscitační péči je v podstatě také přístroj. Umí pacienta polohovat, matrace bývá potažena fólií s dutinkami, které se v různých místech podle potřeby vyfukují nebo nafukují, aby se zabránilo proleženinám, dále tu bývá vybavení pro chlazení nebo naopak vyhřívání. Zejména u malých dětí postele vlastně představují jen další krok od inkubátoru. Není pak divu, že stojí jako osobní auto, tedy až 300 tisíc korun.

Monitory varují včas

Sledovací zařízení mají o pacientovi získat co nejvíce informací a upozornit, pokud se s nemocným cosi děje. Pomocí čidel je snímán tlak z hlavy, z tepny či ze žíly, prostě kde je potřeba, a pak jej monitor elektronicky zpracuje. Kvalitní monitor mívá těchto čidel asi dvanáct až patnáct. U každého nemocného se nastaví určité rozmezí hodnot na míru - a na jejich překročení monitor důrazně upozorní. Signalizuje, že je nutné zasáhnout, jinak je pacient ohrožen na životě. "Pokud bych takový přístroj neměl, musel bych čekat na klinické příznaky, ale to už by mohlo být pozdě," poukazuje K. Dlask. Monitory tedy představují stavební kameny intenzívní péče, bez nichž by ji nebylo možné provozovat.
Například nitrolební tlak se měří tak, že se v lebce navrtá otvor, do něhož se vsune speciální drátek se snímačem pro tlak na konci. Toto čidlo pro jedno použití stojí sedmnáct tisíc korun. "A u každého zvlášť je nutné žádat pojišťovnu o povolení pro nemocného, který je nezbytně potřebuje. Takových pacientů může být za rok až osmdesát," říká primář Dlask. "Přitom se jedná o život zachraňující záležitost, bez které nelze pacienta léčit." Monitor, který pak signál zpracuje a ztvární na obrazovce v podobě křivky, stojí zhruba 600 tisíc korun.
Ovšem znát tlak v hlavě znamená umožnit přežití. Pokud stoupne nad určitou mez, do mozku přestane téci krev a nastává smrt. Je nutné znát také rozdíl mezi tlakem v tepnách a nitrolebním tlakem. Pokud klesne pod určitou mez, mozek se ocitá v ohrožení. A musí se buď zvednout tlak v tepně nebo snížit tlak v hlavě.
"Nitrolební tlak jsme začali měřit jako první v republice v roce 1980," vzpomíná K. Dlask. "Ten rok znamenal předěl. Do té doby nemocní s nitrolební hypertenzí umírali ve vysokém procentu, ale s použitím této moderní techniky úmrtnost postupně klesala až pod 20 procent. Na přístrojích prostě závisí náš úspěch. Levnými a jednoduchými přístroji náročné věci měřit nelze."

Podpora dýchání

Oxygenátory, které zcela nahrazují plíce, neboť okysličují krev, obvykle slouží k mimotělnímu oběhu, zejména u srdečních operací. Běžné ventilátory plicní funkce zcela nenahrazují, pouze pod tlakem vhánějí směs plynů o určitém složení, zpravidla vzduch obohacený kyslíkem. Plíce se nafouknou a proběhne výměna plynu, potom pacient pasívně vydechne - tento postup zachraňuje mnoho lidí.
Existují desítky druhů ventilátorů, přičemž každý z nich se hodí pro jiného pacienta. Standardní varianta s alarmem, který umí získané údaje zpracovat, stojí zhruba milión korun. Podle výrobců jsou všechny přístroje po čtyřech letech opotřebené a je třeba je nahradit jinými. Ventilátory vykonávají dvacet dechů za minutu, tedy téměř třicet tisíc cyklů za den, a jsou stále obsazené. "Za pět let se vyplatí uvažovat o výměně," říká primář Dlask, "ale my jsme nuceni je používat dál. Na obnovu nemáme dostatek prostředků. Náklady na jejich údržbu však nejsou zanedbatelné a zároveň se stářím přístroje narůstají. I v tomto případě pak čekáme na sbírky a sponzory."
Pro kyslíkovou terapii jsou také nezbytné zvlhčovače, určující teplotu, vlhkost i kvalitu směsi vcházející do plic. Vážně nemocný člověk potřebuje kyslík, který je lék, na druhé straně může v nepřiměřených dávkách poškodit sliznice. Příliš vlhká směs plynů může znamenat přelití plíce, malá vlhkost ji vysušuje, takže stále se jedná o hru na přesnost.

Sledovat krevní oběh

K nejběžnějšímu sledování dnes patří EKG a srdeční frekvence. U EKG se jedná o snímání biopotencionálů pomocí elektrod. Velmi silný zesilovač zpracuje impulsy a ztvární do podoby, ze které lze usuzovat na zdraví nebo nemoc. Podle tepové frekvence nebo typu křivky se nyní pozná deset až patnáct druhů arytmií. Samozřejmostí je povrchové snímání teploty z různých částí těla.
Na ukazovák nebo palec se připevňují zvláštní snímače připomínající kolíčky, pomocí kterých se určuje parciální tlak kyslíku, tedy jeho obsah v krvi. Princip spočívá v prosvětlování prstu - okysličený hemoglobin láme paprsek jinak než hemoglobin neokysličený.

Infúze a dávkovače

Pomáhají dodávat do žíly různé roztoky, léky a antibiotika všeho druhu. Známe peristaltické pumpy, kde hadičkou běží pulsová vlna a dodává plánovanou směs, lineární dávkovače s pístem ovládaným nesmírně přesným, téměř "hodinovým" strojkem, jsou zase schopné odměřovat pouhé desetiny mililitrů za hodinu. Neboť čím menší dítě, tím je dávkování důležitější - léky se podávají v mikrogramech na kilogram hmotnosti dítěte za minutu. Pumpa také z velikosti odporu pozná, zda přichází roztok skutečně do žíly - u některých velmi účinných léků totiž hrozí nebezpečí, že při podání mimo žílu by mohlo nastat závažné poškození tkáně.

Jiné přístroje pro děti

A jaký je rozdíl mezi zařízením pro dospělé a pro děti? Především v tom, že jediný přístroj musí umět sloužit dětem o hmotnosti 800 gramů i 120 kilogramů. Jeho citlivost se musí vždy přizpůsobit. Například ventilátor má za normálních okolností dýchat za člověka vážícího zhruba 70 až 80 kg, který za minutu vydýchá 8 až 10 litrů vzduchu. Přístroj je zkonstruován tak, aby spustil poplach při odchylce od nastavených parametrů. Dětský přístroj musí umět dýchat za nedonošené kilové dítě nebo 120 kg obézního chlapce, který utrpěl dopravní nehodu. Musí být nesmírně flexibilní - pak je tudíž nutně i drahý. Zcela jiné parametry fyziologických funkcí u dětí se také promítají do přístrojové techniky - je třeba vzít v úvahu jiné proudění v cévách i trubicích, dozrávání funkce ledvin i změny endokrinního aparátu.
Katetry se u dospělých dodávají ve třech velikostech, pro děti je nutné mít malinké hadičky, větší a ještě větší, od močové cévky až po kanylu do žíly, srdce, tepny nebo hlavy. Ve skladu musí být zastoupena každá velikost. Proto bývá účinnější soustředit péči do větších špičkově vybavených center, a to nejen přístroji, ale také mozky a zkušenostmi - což nakonec vyjde levněji, než pracně vybavovat jedno či dvě lůžka v nemocnici nižšího typu.

Budoucnost s vazbou

K pokroku u život zachraňující techniky - i když lékaři vždy zůstanou syntézní silou - v nejbližší době přispějí počítače a hlavně využití zpětné vazby. Například původní ventilátor za pacienta dýchá podle předem nastavených parametrů, ventilátor budoucnosti bude za něj dýchat jen když bude potřeba na základě analýzy hladin krevních plynů. Propojí se monitorovací přístroje s dávkovači léků. Propojí se sledování více pacientů do jednoho centra. Vždy ale bude záviset na našich možnostech vynaložit peníze. "Technika sama o sobě nikoho nezachrání," říká K. Dlask, "pro záchranu života je však podmínkou".

Šárka Speváková

ID: HN9912212202
ZDROJ: HN
DATUM: 21.12.1999
STRANA: 22
RUBRIKA: věda a technika
NÁZEV: krátce

ČLÁNEK:

l SINOX je název nového velmi účinného katalyzátoru pro odstranění oxidů dusíku z výfukových plynů Dieselových motorů, který byl vyvinut ve spolupráci firem Daimler-Benz, Siemens, Iveco a Man. Do výfukových plynů se vstřikuje malé množství močoviny, která konvertuje oxidy dusíku za pomoci katalyzátoru na vodu a dusík. Nový systém čištění snižuje množství oxidů dusíku až o 70 % a emise uhlovodíků až o 80 %. S pokusným zařízením se ujelo 1,5 miliónu kilometrů a výrobci předpokládají, že první automobily budou katalyzátorem vybaveny již v roce 2000.
Uhlíkové nanotrubičky poskytují působením slabého elektrického pole prstencový elektronový výboj. Objev, který byl učiněn v Japonsku, by mohl být využit pro nový typ plochého panelového displeje s nízkou spotřebou energie. Trubičky jsou složeny z hexagonálních mřížek uhlíkových atomů uspořádaných ve spirálách vytvářejících koncentrické válce o délce několika set nanometrů (nm = 10-9 m) a průměrech 5 až 20 nanometrů. Prstencové výboje se emitují z konců trubiček a jejich rozměr činí jednotky nm.
Stresové hormony mohou nejspíš ovlivňovat paměť u lidí. Američtí vědci totiž zjistili, že hladina kortikosteroidů je u starších lidí v průměru trojnásobně vyšší než u mladých. Dosud se předpokládalo, že zhoršení paměti ve stáří je způsobeno neschopností organismu vytvářet nové neurony. Stresem lze rovněž u mladých lidí vyvolat zhoršení paměti. Vědci tudíž předpokládají, že odstraněním stresových hormonů u starších osob by mohlo dojít ke zlepšení paměti. Experimenty vedly ke zjištění, že bez stresových hormonů dochází ke tvorbě nových neuronů i u starých potkanů.
Golfský proud, který způsobuje relativně teplé klima v severozápadní Evropě, se odklání. Podle měření univerzity v norském Bergenu se směr arktického proudění vodních mas obrátil. Zatímco ještě před 15 lety se chladné arktické vody pohybovaly v hloubce rychlostí 10 cm za sekundu směrem na jih, nyní se pohybují rychlostí 1 cm za sekundu k severu a přestávají odklánět teplý Golfský proud od severoamerických břehů k Evropě. Tato hydrologická změna může způsobit celkový pokles teplot v Evropě až o 5 řC. Vědci však nejsou jednotni v názoru na příčinu tohoto jevu, zda jde o přirozené pochody nebo o důsledek globálního oteplování Země.
Ochranné povlaky turbín nejen snižují možnost poškození korozí a erozí, ale také zabraňují tvorbě nánosů, čímž umožňují dosažení vyšší účinnosti. Oba faktory pak významně prodlužují životnost turbíny a snižují provozní náklady. Americká firma SermaTech vyvinula novou technologii výroby hliníkokeramických ultrahladkých povrchů SermaTel, která je zejména účinná pro kompresorovou sekci turbíny. Podstatou povrchové úpravy SermaLoy jsou difúzní aluminiové povrchy s vrchní vrstvou MCrAlY, zatímco úprava TBC (thermal barrier coating) je určena pro ochranu drahých částí turbíny zvláště tepelně namáhaných. Firma také vyrábí povlaky se zvýšenou odolností proti vysokoteplotní erozi pevnými částicemi (GGM-115), jejichž podstatou je karbid chrómu.
Jihoafričtí paleoantropologové učinili unikátní nález - po mnoha letech se jim nyní podařilo odhalit celou paži australopitéka. Fosilní kosti by měly prozradit nové dramatické detaily o anatomii a způsobu chování našeho vzdáleného bratrance a napovědět rovněž, jak se vyvíjely naše vlastní končetiny.
(MOK)