Stresy mohou hrát i pozitivní roli

Zdraví - Nedobré pracovní prostředí vede ke stresům a onemocněním

Stresy mohou hrát i pozitivní roli

* Stres patří mezi veliké metly manažerů. Každý zjednodušený pohled je však zavádějící.
(PB)
Psychoterapeutické metody zaměřené na tišení stresu či jeho vytěsňování, i takové, které se snaží naučit lidi s ním žít, jsou důležité. Zaměřují se však pouze na postižené osoby, zatímco zdroje stresu jsou většinou jinde. A také ne veškerý stres má negativní účinek.
Je samozřejmě zapotřebí redukovat ten druh stresu, který způsobuje negativní pocity. Slovo "redukovat" je na místě, protože zcela odstranit jej nelze. Jen jeho intenzita nesmí překročit určitou mez.
Naopak je zapotřebí určitou část stresu ponechat, a dokonce ji pěstovat. Je na psychoterapeutovi, aby uměl při šetření pacienta obě složky diferencovat, jednu minimalizovat a druhou maximalizovat. Pozitivní složka stresu totiž motivuje k vyššímu výkonu, a to zdaleka neplatí pouze o osobách s velkými ambicemi. Takováto mobilizace pozitivního stresu u manažera přináší psychickou úlevu, ale i naprosto hmatatelný prostor v jeho práci pro firmu.
Jestliže psychoterapie může relativně snadno identifikovat a podchytit stres u jednotlivce, není tomu tak bohužel u té složky stresu, která pramení z pracovního prostředí, v němž se daný jedinec pohybuje. Existují pochopitelně i skupinové psychoterapeutické techniky, avšak ty se praktikují v léčebných zařízeních. Je také známo, že na člověka působí psychicky zhoubně i ty prohřešky proti optimálním mezilidským vztahům (intriky atd.), které se ho přímo netýkají.
Velmi často stres pramenící z pracovního prostředí vede u pracovníků, a to včetně vedoucích, ke frustracím čili psychickým zábranám, které člověku zabraňují v dosažení určitého cíle, nebo dokonce v přiblížení se k němu. Podle behavioristů frustrace vede u člověka hlavně k agresivitě, podle stoupenců psychoanalýzy zase hlavně k depresi. Tak či onak jsou to negativní důsledky, které pak vedou ještě k dalším negativům: U dotyčného jedince se po určité době stres a frustrace, což jsou kategorie psychologické, přenášejí i do somatické oblasti. A zůstaneme-li na půdě pouze psychologické, zmíněné frustrační jednání jedince samozřejmě dále zhorší vztahy na pracovišti. To zhorší sebecítění jak jiných lidí, tak jeho samého. Vytváří se tak bludný kruh.
I takovou situaci lze řešit, ne už ale prostředky psychoterapeutickými. Nejlepším krokem pak totiž bývá přeřazení lidí na jiná pracoviště (např. odvelení konfliktních typů způsobujících u druhých stresy) či šíře pojatá reorganizace včetně formování nových pracovních kolektivů.