Výzva pro deset miliónů občanů

Školství - začala druhá etapa národní diskuse o dalším rozvoji vzdělávání v ČR

Výzva pro deset miliónů občanů

Střední školství a změny současné společnosti má název první podkladová studie pro diskusi k přípravě Národního programu rozvoje vzdělávání.
(jap)
Kvalita systému vzdělávání výrazně ovlivňuje naši přítomnost a zejména budoucnost. Připomeňme jen namátkou některé její dopady do našeho života:
úspěšnost na trhu práce - zaměstnatelnost - výrazně stoupá s dosaženým vzděláním a jeho kvalitou;
úroveň odměňování se v poslední době i u nás stále více váže na dosažené vzdělání;
nejprogresívnější firmy ve světě jsou ty, které nejvíce investují do dalšího vzdělávání svých zaměstnanců;
další vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů spoluvytváří podnikatelskou a firemní kulturu, společenské klima.
Právě poznání, že základem růstu ekonomiky se stává vysoká úroveň vzdělání, že vznik společnosti znalostí na přelomu tisíciletí má hlubší a rychlejší dopady na ekonomiku a společnost než industrializace, vede k snaze přizpůsobit těmto trendům i národní systém vzdělávání.
Již v dubnu vláda ČR přijala celkovou koncepci školství a uložila vypracovat tzv. Bílou knihu - Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. První fáze diskuse na toto téma již proběhla zejména mezi odborníky v resortu školství. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi závažnou věc, vyzval minulý týden ministr školství Eduard Zeman veškerou veřejnost k tomu, aby se vyjádřila k chystaným systémovým změnám. Týká se to zejména sociálních partnerů školy - zaměstnavatelů, zástupců zaměstnanců, ale i třeba rodičů (HN o tom informovaly ve svém vydání 26. 10. 1999). Tato etapa má končit v únoru 2000.
Do června příštího roku by se práce měly soustředit na otázky jaké jsou hlavní problémy, v jakém čase je třeba je vyřešit a s jakými lidmi, resp. institucemi. Během prázdnin by se pak měl připravit variantně strategický dokument (Bílá kniha), který by na podzim projednali všichni účastníci diskuse a snažili by se najít společný konsenzus v této otázce. Následně by byl dokument podstoupen vládě a Parlamentu.
Prvním diskutovaným tématem je střední vzdělávání ve světle změn současné společnosti. Gesci za podkladovou studii měl Výzkumný ústav odborného školství a hlavním řešitelem byl Pavel Petrovič.
Studie jednak mapuje současný stav, charakterizuje, jaké hlavní problémy vidí, a navrhuje rámcové cíle změn. Vychází z předpokladu, že během krátké doby bude asi polovina absolventů středních škol pokračovat ve vzdělávání na terciární úrovni (vyšší odborné školy, vysoké školy), ale i ze zjištění, že polovina absolventů, kteří přecházejí do praxe, už dnes nepracuje v povoláních, pro která se připravovala.
Studie tedy chápe význam středního vzdělání jako základ pro celoživotní učení. Z toho vyplývají i úkoly středních škol: Poskytnou mladým lidem zejména potřebné nástroje a motivaci pro celoživotní učení.
Mělo by vybavit mladého člověka v duchu zaměstnatelnosti v průběhu celého života. To je značný posun, který směřuje předně k získání vstupní kvalifikace se širokým profilem uplatnění a klíčových kompetencí (způsobilostí), které jsou nezbytné pro uplatnění v jakémkoli zaměstnání a které jim umožní i snadnější pozdější rekvalifikaci.
V této souvislosti si autoři studie kladou několik závažných otázek. Tou první je Co, jak a proč učit a kdo o tom má rozhodovat? Problémy vidí v přetížení vědomostmi, resp. v encyklopedickém pojetí vzdělávání, kdy informativní funkce školy převládá nad funkcí formativní. Za problematické považují i pasívní způsoby výuky a existenci kurikulární politiky bez pravidel. Cíle pak formulují jako nutnost vybavit mladé lidi zejména všeobecně použitelnými, tzv. klíčovými kompetencemi, obecným vzdělanostním základem (včetně znalosti cizích jazyků a multikulturního vzdělávání) a vstupní kvalifikací.
Druhý okruh má název Každý si najde svou vlastní cestu. Je zaměřen především na vytvoření systému vzájemně prostupných a navazujících vzdělávacích programů. Měl by umožnit mladým, kteří se rozhodují o své budoucnosti v poměrně raném věku, v případě potřeby změnit ještě své zaměření bez větších časových ztrát při přechodu na jinou školu.
Třetí okruh otázek se točí kolem závěrečného hodnocení, které zatím ani vysokým školám, ani zaměstnancům nedává dostatečné informace o úrovni absolventa. Je často neobjektivní a neprůhledné. Za problém autoři považují i neúčast sociálních partnerů (zaměstnavatelů) na tvorbě vzdělávacích programů, případně na stanovení požadavků na zkoušky.
Závěrečná část se snaží odpovědět na otázku Jak překonat bariéry s přechodem absolventů do praxe a reaguje na v posledních letech stoupající počet nezaměstnaných absolventů středních škol.
l l
Celá podkladová studie Střední vzdělávání a změny současné společnosti vyjde zítra na webové stránce www.10milionu.cz. Zájemci ji mohou najít i v bulletinu Výzva pro deset miliónů, který vychází jako příloha Učitelských novin a Veřejné správy. Konečně o tento bulletin mohou požádat i Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) na tel. čís. 02/24 39 84 46 nebo e-mail tiskarna@uiv.cz.
Veškeré připomínky, náměty a další příspěvky do diskuse o Národním programu rozvoje vzdělávání adresujte ÚIV, Výzva pro deset miliónů, Senovážné nám. 26, 111 21 Praha 1; e-mail 10milionu@uiv.cz. Organizátoři očekávají otevřené i kritické ohlasy, pokud budou věcné a vyargumentované.

Témata veřejné diskuse k Národnímu programu rozvoje vzdělávání

Datum zveřejnění Studie Hlavní zpracovatel
2. 11. 1999 Střední vzdělávání VÚ odborného školství
16. 11. 1999 Terciární vzdělávání Centrum pro studium vysokého školství
30. 11. 1999 Předškolní vzdělávání VÚ pedagogický
Základní vzdělávání VÚ pedagogický
14. 12. 1999 Další vzdělávání Národní vzdělávací fond
4. 1. 2000 Škola jako místo změny Pedagogická fakulta UK
18. 1. 2000 Učitel Pedagogická fakulta UK
Pramen: Výzva pro deset miliónů 1/1999