Vzduchové hmoty

Vzduchové hmoty

(HH)
Zásadní vliv na počasí mají mimo synoptických útvarů (tlakové výše a níže, atmosférické fronty) také vlastnosti vzduchové hmoty, která se nad daným územím nachází.
Vzduchovou hmotou se v meteorologii myslí velké množství vzduchu, plošnou velikostí srovnatelné s velikostí kontinentů nebo oceánů. Uvnitř vzduchových hmot jsou prostorové změny meteorologických prvků, jako je např. teplota, dohlednost a vlhkost, pomalé a spojité, zatímco na rozhraní vzduchových hmot se vlastnosti prudce mění. Na rozhraní vzduchových hmot leží většinou atmosférické fronty.
Vzduchové hmoty často rozdělujeme podle místa jejich vzniku na arktickou, tropickou a vzduchovou hmotu mírných šířek. Často se ještě rozlišuje, jestli je vzduchová hmota původu kontinentálního nebo maritimního. To, která vzduchová hmota se nad naším územím nachází, je ovlivněno všeobecnou cirkulací atmosféry. Vzduchové hmoty se během pohybu z místa svého vzniku transformují a postupně ztrácejí své původní vlastnosti a získávají vlastnosti jiné. Pohybují-li se však dostatečně rychle, mohou své původní vlastnosti zanést dosti daleko od místa vzniku.
Takže díky vpádu tropické vzduchové hmoty od jihu můžeme například v Praze pozorovat lednové odpolední teploty kolem 15 řC, nebo naopak uprostřed léta díky arktickému vzduchu od severu jen kolem 8 řC. Ale to je věc v lidové meteorologii dávno známá, že odkud vítr věje...