Josef Navrátil se vrátil na Hrad

Radost a potěšení, to je hlavní poselství výstavy v Císařské konírně

Josef Navrátil se vrátil na Hrad

(im)
Kdyby se uděloval titul nejpůvabnější výstavy roku, bezesporu by na ni aspirovala retrospektiva Josefa Navrátila v Císařské konírně Pražského hradu. Krajinky, zátiší, figurální výjevy z pražských ulic a ze společnosti, ale také doklady o malířově životě a tvorbě byly vybrány z fondů Národní galerie a Pražského hradu. Ožívá v nich atmosféra minulého století, podaná s citovostí a smyslovostí, s půvabem a noblesou, na vysoké technické úrovni. Navrátil byl skutečně výjimečná osobnost. "Byl malířem, doslova a do písmene, geniálního talentu," říká vedoucí výstavního oddělení Správy Pražského hradu Ladislav Kesner a jedním dechem dodává, že také "jedním z největších umělců evropského malířství své doby". Výstava, která poněkud opožděně vzpomíná loňského dvoustého výročí Navrátilova narození, malíři vrací důstojné místo v naší výtvarné historii.
Pražský hrad hostí navrátilovskou výstavu právem. Malíř, jeden z nejproslulejších dekoratérů své doby, téměř čtyřicet let působil v objektech spravovaných hradními úřady. Dnes to, žel, dokládají - až na výjimky (například nástěnné malby v malém altánku v jižních zahradách) - jen dokumenty z archívu a několik dochovaných návrhů. Naštěstí osvícení budovatelé novodobé hradní sbírky, tzv. Masarykova národního fondu, ve 20. a 30. letech na Navrátila nezapomněli. I díky jejich nákupům bylo možné současnou výstavu uspořádat. Autoři expozice chtěli dát návštěvníkům především radost, potěšení, čas a místo k nejrůznějším reflexím. To se bezesporu povedlo. Po premiéře v Císařské konírně, kde potrvá do 14. března, se výstava přestěhuje do Státní galerie Cheb.
Josef Navrátil, romantický krajinář: Mlýn, olej z 50. let 19. století (vlevo), Na Hamerském potoce , olej z konce 50. let 19. století (vpravo).
repro: správa pražského hradu