Rus, skot a další

Slova

Rus, skot a další

Jak přicházejí národy ke své pověsti a přezdívkám, není nijak obtížné dovtípit se. Myslím, že pomůcku k tomu nabízí například kapitolka ve výběru jazykových koutků Čs. rozhlasu Čeština všední i nevšední z roku 1972. Nazývá se výstižně Sousedské líbeznosti. Samosebou tam onomastikům, tedy přesněji toponomastikům (z řeckého topos, místo, a onoma, jméno), vědcům zabývajícím se zeměpisnými názvy, jde o něco jiného: O osady, které pokřtili jízliví sousedé.
Bylo by škoda dát si ujít příležitost uvést některé ty nactiutrhačné názvy; jsou opravdu roztomilé. Jenom tak namátkou: Hřešihlavy, Kotopeky (kot byl kocour), Kozohlody, Makotřasy, Mořižaby, Odřepsy, Vystrkovy, Zapadákovy. Autor zmíněného sloupku poznamenává: S Čechami v tomto směru (tedy ve škodolibosti, připojuji) nemůže závodit žádná jiná slovanská země. Snad je to trochu dáno i českou povahou, protože tato jména byla původně žertovnými přezdívkami; netřeba podotýkat, že hodně jedovatými.
A špičkování si předkové neodpustili ani, když se to týkalo cizích, najmě sousedních národů. Za příklad poslouží označení nepříjemných nadílek názvy šváb, rus, uher... Není nutno nad nimi dlouho bádat. První slovo je z němčiny, kde vypadalo původně die Schabe (ke slovesu schaben, škrabati), ale bylo už tam obměněno na posměch etnografické skupiny Švábů ve Schwabe. Žádný div, že se toho Čechové tak ochotně a škodolibě ujali. Nepřekvapí ani, když jsme jméno rus pro jiný druh obtížného hmyzu přejali z polštiny (Rusové témuž broučkovi říkají prusak).
Poněkud složitější je to s označením uher pro černou tečku na kůži z nahromaděného mazu (také pro vývojové stadium tasemnice). Tam je původem praslovanské slovo ogor (první samohláska byla nosovka a na konec patří jer). Václav Machek k tomu dodává: Shoda se jménem národa uherského je náhodná (rovněž tak něm. Finne - stejného významu - se jménem Finů), ale dává podnět k žertovným záměnám (maďar ve významu uher na tváři).
Čechové holt byli a jsou veselé kopy. Přes všechny komplexy z vlastní malosti se do okolních národů vždycky rádi trefovali. Žádný jim nebyl dost dobrý. Stačí nahlédnout do Zaorálkových Lidových rčení a začít u Slovanů: chodí jak Slovák (v kožichu a bos); má vlasy jako Slovák (nepěstěné); hučí jako Slovák do hodin (marně se snaží domluvit). Naši východnější bratři dopadali o poznání líp: zdravý a silný jako Rus, ale pochodil či vyhrál jako Rusové u Slavkova (špatně, prohrál). Kolem Rychnova se prý říká pustit na pole poláka, tedy neslušně se zachovat, zabzdít. O nějaké zvláštní úctě k slovanským sousedům to nenapovídá, že?
A co jiní? Zubí se jako Němec na jelito (hloupě se směje), žere jako Prajz (lačně, dychtivě). Nerozumět něčemu lze vyjádřit také rčením jsem z toho maďar, a když někdo sprostě nadává, dá se říci kleje jako Maďar. Obzvláště bohatě se v lidovém slovníku vyskytují Židé: dělat žida (být lakomý), prská, je dotěrný, chytrý jako žid, běhá s tím jako žid s falešnou pětkou. Dalo by se pokračovat, ze žádného rčení však zvláštní náchylnost nečiší. Přesto nemyslím, že by se tak projevoval rasismus; spíš mindrák.
Vzdálenější národy nám byly dříve víceméně ukradené, některé jsme si však do úst brali. Zřejmě jsme záviděli, kolik toho jiní vypijou, a tak říkáme pije jako Dán, případně pije jako holandr, což též připomíná národ. První přirovnání rozšířil nejspíš Shakespeare (... v cizině nadávají nám dánských nedopitů - žehrá Hamlet v Saudkově překladu), druhé potřebuje vysvětlení. Holandr je papírenské zařízení na rozmělňování, praní, popřípadě bělení hadrů. Název stroje s velkou spotřebou vody byl v lidové etymologii mylně spojen s Nizozemci (německy Holländer), čímž nechci tvrdit, že by se ti rádi nenapili.
Do třetice zbyli Skotové. Co znamená, říci o někom, že je skot, nebo i škot (s malým počátečním písmenem), není žádná hádanka. Připadá nám prostě přemrštěně šetrný, velmi nerad něco poskytující, skoupý, lakomý. Takové vlastnosti jsou běžně připisovány tomuto keltskému nárůdku; oprávněně-li či neoprávněně, nevím.
A Skoty jsem se stal nadmíru aktuálním, neboť před několika týdny přistoupili poprvé k volebním urnám do skotského regionálního parlamentu, k čemuž jim od srdce blahopřeju.
Ivo Vaculín