Francouz, kterému říkali Egypťan

Francouz, kterému říkali Egypťan

(mat)
"Přišel jsem věci na kloub!" vzkřikl prý jednoho zářijového dne roku 1822 Jean-Francois Champollion (1790 až 1832). Podařilo se mu totiž rozluštit první slova psaná hieroglyfy. Již jen dešifrování písma starověkých Egypťanů by mu zajistilo "nesmrtelnost". Ale jeho vědecké (a také literární) dílo je podstatně obsáhlejší: Zahrnuje první egyptskou gramatiku a slovník, historické eseje, poznámky i dopisy. Právě odtud čerpal francouzský spisovatel Christian Jacq podklady k románovému zpracování Champollionových nadmíru dramatických osudů. Svého hrdinu nazývá téměř zamilovaně prvním a nejgeniálnějším z egyptologů. Z pochopitelných důvodů nemohl podat přesnou kopii historické skutečnosti, pokouší se však zůstat věrný oblíbené postavě. Příběh je proto vyprávěn v první osobě.
Hlavní dějovou osou knihy je výprava do Egypta, kterou Champollion podnikl od července roku 1828 do prosince 1829 a která egyptologovi splnila jeho dávný sen. Autor s barvitým zaujetím popisuje dramatické události a objevy, která cesta přinesla. S vědomím, že nešlo jen o tradiční poznávací výpravu, ale o pouť k pramenům duchovního myšlení.
To, co zůstává mimo děj prózy či co zůstává jen nakousnuto, dopoví doslov z pera překladatelky. Ta o oné výpravě říká: "Během jedenáctiměsíčního putování Champollion nejen ověřil správnost své metody, ale s neobyčejnou odvahou se také pustil do boje za záchranu egyptských památek, vydaných napospas stavitelskému nadšení paši Mahmeta Aliho. Ten neváhal pro získání stavebního materiálu vhodného k budování nábřeží a továren srovnat se zemí řadu tisíciletých staveb." A k pozdějším osudům badatele dodává: "Od vědcovy smrti se znalosti o starověkém Egyptě prohloubily a milovníci hieroglyfů mají k dispozici novější vydání mluvnice i slovníků. I tak zůstává Champollionovo dílo základem egyptologické vědy a neztratilo nic ze své barvitosti."
Byl to právě román Egypťan Champollion, který Christianu Jacqovi na sklonku osmdesátých let zajistil místo na literárním výsluní. Po něm následovala série dalších historických románů, například trilogie Egyptský soudce, Sluneční královna, pentalogie Ramesse. Jacq ovšem není pouhý spisovatel, který si za téma vybral exotickou historii dávné egyptské civilizace. Rozvíjí onu vzácnou francouzskou vlastnost, která dokáže spojit vědu s uměním. Na pařížské Sorbonně totiž vystudoval egyptologii, v oboru je i badatelsky činný. Za dílo Egypt významných faraónů získal cenu Francouzské akademie. V osmdesátých letech založil Ramessův institut, jenž se podílí například i na záchraně egyptských památek. I v tom tedy rozvíjí odkaz svého slavného předchůdce.
Christian Jacq: Egypťan Champollion. Z francouzštiny přeložila a doslov napsala Zlata Chatel. Vydalo nakladatelství Paseka, Praha - Litomyšl 1999. Brož., 256 stran, doporučená cena 189 Kč.