K NÁVRHU ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNĺ (V): Definice zdravotního postižení by se měly značně zjednodušit

K NÁVRHU ZÁKONA O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNĺ (V)

Definice zdravotního postižení by se měly značně zjednodušit

Podmínky nároku na plný a částečný invalidní důchod se v návrhu nového systému důchodového pojištění v podstatě zachovávají. Nově se však definuje plná a částečná invalidita.

Definice plné invalidity se značně zjednodušuje. Upouští se od dvou typů invalidity, které umožňují vedle důchodu soustavně pracovat, a mít tak pravidelný příjem v souběhu s důchodem. Tak je tomu dnes v případech, kdy se invalidita uzná proto, že výkon soustavného zaměstnání by vážně zhoršil zdravotní stav občana, nebo kdy je občan schopen vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání.

Končí preference některých profesí

První z uvedených typů invalidity se vypouští, neboť je nežádoucí, aby se v rozporu s konstatováním invalidity současně připouštěl výkon zaměstnání, kterým by si občan vážně zhoršoval svůj zdravotní stav.

Použití druhého z uvedených typů plné invalidity, tzv. invalidity stavovské, vždy bylo velice problematické. A tím spíše nyní, kdy se předpokládá nutnost mobility pracovních sil a potřeba rekvalifikace. Není nadále odůvodněné uznávat v základním důchodovém systému invaliditu u pojištěnce, u něhož se zjistí, že je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Hodnocení společenského významu dosavadního zaměstnání je záležitostí abstraktní a preference některých profesí odporuje hlavním zásadám základního i důchodového systému, v němž by si všichni měli být rovni. Jde o typicky profesní záležitost, která nerespektuje princip rovnosti občanů před zákonem.

Částečná invalidita

Také definice částečné invalidity bude jednodušší. Její současná koncepce, vyžadující kromě zjištění dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu také konstatování podstatného poklesu výdělku, vznikla v 50. letech. V období tržní ekonomiky s relativně volným mzdovým vývojem se dosavadní pojetí částečné invalidity stalo neudržitelným. Dochází ke stále výraznějšímu narušení přímé vazby mezi pracovní schopností občana a jím dosahovanými výdělky (odlišná úroveň odměňování srovnatelných profesí mezi různými odvětvími a sektory ekonomiky apod.). Spojení obou kritérií příčinnou souvislostí v dosavadní definici částečné invalidity se tak stalo logicky nezdůvodnitelným. Právní úprava dále dostatečně nerespektuje princip rovnosti občanů před zákonem, protože posuzování podmínky podstatného poklesu výdělku u různých kategorií (zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, pracovníci v zahraničí) se řídí kritérii natolik odlišnými, že výsledek posouzení částečné invalidity je různý i při jinak stejném zdravotním stavu a pracovní schopnosti.

Za plně invalidního by se měl napříště uznat pojištěnec, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o osmdesát procent nebo

b) je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Částečně invalidním je pojištěnec, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o padesát procent. Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

Záměr nové koncepce

Hlavním cílem nové koncepce invalidity a jejího posuzování bylo:

1. Zajištění objektivnějšího posuzování s individuálním přístupem.

2. Sjednocení kritérií pro posuzování.

Výdělečnou schopností se rozumí schopnost občana vlastní prací dosáhnout výdělku odpovídající jeho tělesným, duševním a smyslovým schopnostem. V důchodovém pojištění se tedy neodškodňuje druh nebo stupeň zdravotního postižení, ale pokles výdělečné schopnosti, ke kterému dochází v důsledku takového zdravotního postižení. Při tomto způsobu posuzování se přihlíží zejména k předchozím výdělečným činnostem, dosaženému vzdělání, zkušenostem, znalostem a možnostem rekvalifikace.

Na definici plné a částečné invalidity konkretizované v podzákonných ustanoveních navazuje posudkové schéma, v němž jsou funkčně vystižena zdravotní postižení a jim odpovídající míra poklesu výdělečné schopnosti. Ta je vyjádřena procentuálním rozmezím. Procentní hodnoty se stanovily konsenzem posudkových lékařů a odborných lékařů a porovnávaly se s obdobnými posudkovými schématy používanými například v SRN, Francii, Maďarsku apod.

JANA SEVEROVÁ,

Ministerstvo práce a sociálních věcí