SOCIÁLNĺ ZABEZPEČENĺ (II): Povinnosti osob samostatně výdělečně činných

SOCIÁLNĺ ZABEZPEČENĺ (II)

Povinnosti osob samostatně výdělečně činných

(pokračování z HN 21. 2.)

Za OSVČ vedlejší se považuje, pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost poživatel starobního nebo invalidního důchodu, student vysoké školy, žák střední školy, zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění z titulu zaměstnání.

Za zaměstnance se považuje zaměstnanec v pracovním poměru, na dohodu o pracovní činnosti, člen družstva vykonávající práci pro družstvo, za kterou je odměňován, společník a jednatel společnosti s ručením omezeným, pokud vykonává práci pro společnost, za kterou je odměňován, atd. Jestliže OSVČ byla v kalendářním roce po část doby, po kterou činnost vykonávala, OSVČ hlavní a po část doby OSVČ vedlejší, považuje se za OSVČ vedlejší, pokud aspoň polovinu doby výkonu samostatné výdělečné činnosti byla OSVČ vedlejší. Např. OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po dobu 260 kalendářních dnů. Jestliže po dobu 130 kalendářních dnů byla OSVČ hlavní a po dobu 130 kalendářních dnů OSVČ vedlejší, považuje se v takovém roce za OSVČ vedlejší. Jestliže byla po dobu 131 kalendářních dnů OSVČ hlavní a 129 kalendářních dnů OSVČ vedlejší, považuje se v takovém roce za OSVČ hlavní.

Povinnosti OSVČ hlavních, které v roce 1994 zahájily činnost

V roce 1994 byly povinny:

přihlásit se u OSSZ k účasti na důchodovém zabezpečení OSVČ do osmi dnů od zahájení činnosti. Přihláška se podává na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici u OSSZ. Za nepřihlášení se ve stanovené lhůtě může být uložena pokuta až do 10 tisíc Kč,

platit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení (vč. příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) ve výši 30,2 % z měsíčního vyměřovacího základu, nejméně však z částky 1100 Kč. Záloha na pojistné musela být placena nejméně ve výši 333 Kč na kalendářní měsíc, ale mohla být určena i vyšší; výše zálohy (měsíčního vyměřovacího základu) není omezena, záloha se platí na kalendářní měsíce, a to od 1. dne měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího měsíce. Tak např. za leden se platí záloha v rozmezí od 1. ledna do 8. února.

OSVČ se mohla přihlásit i k účasti na dobrovolném nemocenském pojištění.

V roce 1995 jsou povinny:

platit zálohy na pojistné nejméně do dne podání "Přehledu",

podat "Přehled" do osmi dnů po podání daňového přiznání (nebo ode dne, kdy mělo být podáno),

doplatit pojistné za rok 1994 do osmi dnů po podání daňového přiznání, pokud pojistné za rok 1994 je vyšší než úhrn záloh na pojistné zaplacených,

platit zálohy na pojistné po podání "Přehledu" ve výši odpovídající příjmům a výdajům uvedeným v "Přehledu", pokud se neodhlásily z účasti na důchodovém zabezpečení.

OSVČ, které v roce 1994 dosáhly příjmu (po odpočtu výdajů) v průměru na kalendářní měsíc, v němž činnost vykonávaly, méně než 2200 Kč, mohou se kdykoliv v průběhu roku 1995 odhlásit z účasti na důchodovém zabezpečení, nejdříve však od 1. dne kalendářního měsíce, za který nebyla anebo neměla být zaplacena splatná záloha.

Příklad

OSVČ hlavní zahájila činnosti 7. 3. 1994. Dne 11. 3. 1994 se přihlásila jak k účasti na důchodovém zabezpečení, tak k účasti na nemocenském pojištění. Určila si nejnižší měsíční vyměřovací základ 1100 Kč, takže platila 386 Kč měsíčně, z toho zálohy na pojistné ve výši 333 Kč a pojistné na nemocenské pojištění 53 Kč. Dne 15. 3. 1995 podá daňové přiznání za rok 1995 a dne 23. 3. 1995 podá "Přehled". Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 15 tisíc Kč.

Tato OSVČ vykonávala v r. 1994 činnost v 10 měsících (březen až prosinec), v průměru za měsíc dosáhla příjmu 1500 Kč. Tento příjem je nižší než 2200 Kč, nezakládá proto povinnou účast na důchodovém zabezpečení v roce 1995. OSVČ může nadále zůstat účastna důchodového zabezpečení (nepodá odhlášku), anebo se z účasti odhlásí buď současně při podání "Přehledu", nebo kdykoli později až do 31.12. 1995. Jestliže tato OSVČ podá odhlášku zároveň s "Přehledem", tj. dne 23. 3. 1995, musí zaplatit zálohy na pojistné na leden a únor. Nezaplatila-li zálohu na březen před podáním "Přehledu", tj. v období od 1. 3. do 23. 3., může zaniknout její účast na důchodovém zabezpečení dnem 28. 2. 1995. Zaplatila-li již zálohu na březen, může účast zaniknout až dne 31. 3. 1995. Její roční vyměřovací základ odpovídající 35 % z dosaženého příjmu 15 tisíc Kč činí 5250 Kč. Minimální vyměřovací základ u této OSVČ činí 11 tisíc Kč (13 200 Kč snížených o 2 x 1100 Kč za leden a únor 1994, kdy činnost nevykonávala). Určí-li si vyměřovací základ ve výši 11 tisíc (nižší si určit nemůže, vyšší si může určit až do částky 405 tisíc Kč), činí roční pojistné 30,2 % z tohoto základu, tj. 3322 Kč. Na zálohách zaplatila za rok 1994 3330 Kč, přeplatek na pojistném činí 8 Kč. Pojistné zaplacené na nemocenském pojištění se nezúčtovává. Pokud by se tato OSVČ z účasti neodhlásila, je povinna i po podání "Přehledu" platit zálohy na pojistné nejméně ve výši 333 Kč.

Stejně jako OSVČ hlavní, které zahájily činnost v roce 1994, postupují v roce 1995 všechny OSVČ, které zahájily činnost před rokem 1994 a v roce 1994 byly účastny důchodového zabezpečení (byly povinny platit zálohy na pojistné). Tak. např. podnikal-li v roce 1993 student, důchodce, zaměstnanec vedle svého zaměstnání, žena na mateřské dovolené anebo by-li jen podnikatelem, dosáhl v roce 1993 příjmu aspoň 2200 Kč v průměru na měsíc, v němž činnost vykonával, byl v roce 1994 povinně účasten důchodového zabezpečení (za předpokladu, že samostatnou výdělečnou činnost nadále vykonával) a platil zálohy na pojistné. V roce 1995 postupuje tedy taková OSVČ při placení záloh na pojistné, podávání "Přehledu" a doplácení pojistného za rok 1994 , popř. i při odhlašování se z účasti na důchodovém zabezpečení tak, jak bylo uvedeno pro rok 1995.

MARTA ŽENĺŠKOVÁ,

Ministerstvo práce a sociálních věcí