Vláda rozhodne, zda čistý benzín nahradí v budoucnu lihová směs

Vláda rozhodne, zda čistý benzín nahradí v budoucnu lihová směs

Tradice lihovarského průmyslu se u nás upevnila za první republiky a částečně se udržela až dodnes, především díky koncentrované výrobě a na dřívější dobu moderním technologiím. Doba rozkvětu je však již dávno pryč a dnes nejsou výjimkou provozy používající zařízení stará přes 80 let. Také využití současných kapacit je velmi sporadické - roční produkce českého lihu činí přibližně 600 tisíc hl, výrobní potenciál je však 1,3 miliónu hl. Výsledek je tudíž nasnadě - české lihovarnictví stojí před zásadní restrukturalizací.

Studii o možném rozvoji lihovarnictví a využití vyrobeného lihu zpracovala společnost Kienbaum Development Services, která zvítězila ve výběrovém řízení Ministerstva zemědělství. Základním zadáním projektu financovaného z prostředků PHARE bylo analyzovat také možnost využití kvasného lihu (bioethanolu) jako přísady do pohonných hmot.

V ČR nyní existuje devět průmyslových lihovarů, které vyrábějí líh více než z 90 procent na bázi melasy (vzniká při zpracování cukrové řepy), a 68 malých lihovarů. Při použití melasy dosahuje výnos lihu z jednoho hektaru cukrovky asi 6,5 hektolitru. Za předpokladu, že české zemědělství se v roce 2005 přiblíží výnosům běžným v západní Evropě, měla by se produkce zvýšit na 7,1 hektolitru z hektaru. Dalšími možnostmi je také výroba lihu z obilí a z brambor. "Při vyšších výnosech běžných v EU vzniká nebezpečí nadprodukce. Evropa se ji snaží řešit například právě využitím lihu jako přísady do pohonných hmot," říká Vladimír Neuman z Kienbaum Development Services. Např. ve Francii se lihu do benzínu přidává až 25 procent, v Brazílii ho používají jako stoprocentní pohonnou látku. V ČR jsou lihové směsi známy z první republiky.

Výhoda lihových směsí

Současná spotřeba benzínu v ČR dosahuje zhruba 1,8 miliónu tun ročně. Do roku 2000 se předpokládá nárůst na 2,0 miliónu tun s tím, že následujících 15 let pak poroste asi o tři procenta ročně. Reálná možnost použití bioethanolu spočívá především v náhradě MTBE, což je oxigenát, který se přimíchává do benzínu jako náhrada za olovo až do výše 15 procent, kdy se ještě stále motor "neklepe". Jestliže by se nahradilo toto procento oxigenátem etanolu, znamenalo by to do roku 2000 zajištění odbytu asi pro 1,2 miliónu hl lihu. Při použití pěti procent přírodního etanolu v bezolovnatém benzínu by se zajistil odbyt asi pro 900 tisíc hl lihu. To by následně znamenalo obdělávání více než 40 tisíc ha zemědělské půdy, která by v budoucnu musela být ponechána ladem (vzhledem k vyšší efektivitě výroby). V případě použití 15 procent ETBE by se dokonce zajistila produkce na téměř 60 tisících ha zemědělské půdy. Kromě příznivého dopadu na zemědělce by se také omezila devastace lidského zdraví, neboť spalováním bezolovnatého benzínu s etanolem nevznikají karcinogenní látky běžné při spalování současných "naturalů".

Nevýhody - finanční

Kamenem úrazu celého projektu jsou však cenové relace. Používání lihových směsí by se neobe- šlo bez účasti státu. A to i přesto, že by se ušetřily peníze za podpory v nezaměstnanosti, konzervaci půdy apod. Nutné by totiž bylo zřejmě snížit, příp. zcela osvobodit, směsi od spotřební daně, aby se cena vyrovnala čistému benzínu. "Pokud se česká vláda rozhodne pro podporu uplatnění lihu v pohonných směsí, jako nejvýhodnější se jeví použití deseti procent ETBE do benzínu," konstatoval V. Neuman.

JANA FRANČĺKOVÁ