NOBELOVA CENA 1995: Všednodenní zázraky

NOBELOVA CENA 1995

Všednodenní zázraky

Když minulý čtvrtek světové agentury oznamovaly jméno nového nositele Nobelovy ceny za literaturu, pro mnohé byl Seamus Heaney zcela neznámým pojmem. Vždyť jde o básníka - a poezie není na sklonku našeho století právě na výsluní čtenářského zájmu. Navíc je čerstvý laureát prestižního ocenění představitelem malého evropského písemnictví, které pochopitelně jen s obtížemi proniká za hranice.

Šestapadesátiletý Ir ovšem píše kromě své mateřštiny také anglicky. Díky tomu je populární mezi příznivci básnického umění nejen ve své vlasti, ale na celých britských ostrovech, kde od šedesátých let udávají v poezii tón právě básníci z oblastí považovaných za kulturní periférie.

Seamus Heaney (čti: Šejmes Hýny) se narodil 13. dubna 1939 v Casteldawsonu (v hrabství Derry, Severní Irsko), pochází z rodiny katolického farmáře. Vystudoval na koleji sv. Columba v Belfastu, tam také později působil jako lektor angličtiny. Roku 1972 se přestěhoval do Irské republiky - zprvu do County Wicklow, později přesídlil do Dublinu. Od konce 80. let přednáší na britských a amerických univerzitách (poezii na Oxfordu, rétoriku na Harvardu).

Debutoval v polovině šedesátých let sbírkou Přírodozpytcova smrt (Death of a Naturalist, 1966), která mu rázem získala přízeň literárního publika (dostal za ni celkem sedm cen). Bestsellerem, pokud lze u básnických knih použít takového výrazu, se staly i jeho další básnické knihy - mj. Přezimování pod širým nebem (Wintering Out, 1972), Polní práce (Field Work, 1972), Poutní ostrov (Station Island, 1984.) Autor se ovšem prosadil i jako literární kritik. Své eseje shrnul roku 1980 do svazku Preoccupatons: Selected Prose.

U nás není dílo Seamuse Heaneyho neznámé. Nakladatelství Odeon vydalo roku 1985 pod názvem Přezimování pod širým nebem výbor z jeho poezie v uspořádání a překladu Zdeňka Hrona. Ten zařadil Heaneyho i do antologie poezie britských ostrovů 70. a 80. let Ostrovy plovoucí k severu (Čs. spisovatel 1989).

Švédská královská akademie ocenila irského básníka za dílo "lyrické krásy a etické hloubky, které všednost a každodennost povyšuje na zázraky". V Heaneyho poezii, jenž vždy nesla výrazné autobiografické prvky, se přírodní a venkovská témata prostupují s mýty a historií, ale i s politickou realitou jeho rozdělené vlasti. V novějších básních si autor častěji hraje s jazykem a s významem slov, neopouští však jednoduchost a průzračnost, které jsou mu vlastní. Podle kritiků básník spojil ve svém díle "břímě i výhody" dvou kultur - keltské a anglosaské.

Seamus Heaney je třetím Irem, který získal Nobelovu cenu. Prvním byl roku 1923 básník William Butler Yeats, s nímž bývá letošní nobelovský laureát často srovnáván. Roku 1969 byla cena udělena dramatikovi a prozaikovi Samuelu Beckettovi.

Peněžní prémie, kterou Heaney převezme 10. prosince ve Stockholmu společně s cenou, poprvé po 94 letech v přepočtu přesáhne částku milión dolarů. Zásluhu na tom má obratná investiční politika správců Nobelovy nadace a nízký kurs dolaru.

Stránku připravil (mat)