Grónsko

Grónsko

(Gronland, tj. zelená země, jak ostrov pojmenovali Vikingové, protože jeho jižní pobřeží je v létě zelené) je autonomní součástí Dánského království. Na rozloze 2,2 mil. km2, z níž pouze 8 % není pokryto věčným sněhem a ledem, žije 55 tisíc obyvatel. Asi pětina z nich pochází z Dánska, ostatní jsou potomky Eskymáků, z nichž první přišli do Grónska kolem roku 2500 př. n. l. z Asie (přes kanadské ledovce) jako tzv. nezávislá kultura I. Po dlouhá následující období zůstával ostrov kvůli tvrdým přírodním podmínkám a střídajícímu se klimatu zcela neobydlen a noví osadníci přicházeli ve vlnách: saqqaqská kultura, nezávislá kultura II a dorsetská kultura I a II. Přímými předky dnešních Gróňanů jsou Thuleové, kteří přišli do země kolem roku 1000 n. l. V roce 982 se v Grónsku usídlili první Evropané, kteří sem připluli z Islandu (Viking Erik Zrzavý), a od počátku 18. století žijí v zemi dánští obchodníci a misionáři, z nichž nejznámějším byl Hans Egede.

Původní obyvatelé hovoří vlastním jazykem - grónštinou, která je příbuzná s ostatními jazyky severoamerických a sibiřských Eskymáků. Pravopis, systematicky zpracovaná gramatika a první grónsko-dánský slovník jsou dílem herrnhutského misionáře Samuela Kleinschmidta z poloviny minulého století, který také přeložil do grónštiny většinu Bible. Grónština se dnes používá jako první jazyk v tisku i v literatuře a je vyučovacím jazykem ve školách (děti se navíc povinně učí dánsky a anglicky). Do grónštiny lze přeložit jakýkoli text - tam, kde chybí původní výrazy, např. u číslovek, jichž staří Gróňané používali jen 12, vypomůže dánština. Původní obyvatelé nazývají sami sebe nikoli Eskymáci, jak je pojmenoval okolní svět, ale Inuit, což znamená lidé. Svou zemi nazývají nikoli Grónsko, jak ji pojmenoval okolní svět, ale Země lidí, z níž se později vyvinul dnešní název Kalaallit Nunaat - Země Gróňanů.

Od roku 1979 má Grónsko vlastní samosprávu. Jejím předsedou je premiér zemské vlády, která má šest ministrů. Sídlem vlády a parlamentu je hlavní město Nuuk. Gróňané si sami spravují všechny oblasti veřejného a politického života kromě měny, zahraniční politiky, obrany a spravedlnosti. Grónsko nemá vlastní armádu ani vězení s ostrahou; grónský trestní zákon vychází ze specifických místních podmínek a je zřejmě nejbenevolentnější na světě. Zvlášť těžcí zločinci jsou deportováni do Dánska.

V roce 1985 získalo Grónsko vlastní červenobílou vlajku, která symbolizuje slunce. Státním znakem je lední medvěd a národním svátkem 21. červen, protože je to nejdelší den v roce.