Červené stužky

Červené stužky

Do střetu s hrozivou epidemií AIDS se nyní zapojil i hudební génius Wolfganga Amadea Mozarta. "Hudba je nesmrtelná, ty však ne!" hlásá slogan akce, kterou letošní den boje proti AIDS připomíná firma Supra- phon Records spolu s dalšími institucemi (viz obrázek; další podrobnosti na str. 9). Radostná vznešenost dávné Mozartovy tvorby nabízí prostor k úvahám o pomíjivosti těla i o odpovědnosti lásky.

V časech Mozartových se o AIDS pranic nevědělo, Evropou se zatím šířily jiné epidemie. Neznamená to však, že nebezpečí syndromu snížené imunity již nečíhalo. Někteří odborníci se domnívají, že letargické projevy AIDS je možné vystopovat již v dávném Egyptě. Historik lékařství Mirko Grmek považuje za prokázané, že virus HIV tu před dvěma sty lety existoval: "Nevíme ovšem, zda tehdy zabíjel a jak." K tomu, aby se z dřímajícího zabijáka stal šiřitelem největší "morové rány" našich let, musela lidská civilizace řádně pokročit. Podle mínění mnohých odborníků je "nový mor" důsledkem narušení rovnováhy v přírodě, razantního potření starých nemocí a změny stylu života.

Amadeovi byla v rámci propagační kampaně, která chce přispět k větší odpovědnosti, připjata červená stužka. Kde se vzal tento symbol? Již řadu let je ve světě výrazem angažovaného přístupu zejména lidí z divadelních a hudebních kruhů v boji proti AIDS. Stužky se stále častěji objevují na klopách účastníků prestižních společenských akcí jako symbol podpory těch, kdo žijí s AIDS. I díky tomu se podařilo nemoc, zprvu obehnanou zdí ignorance, nepochopení a dokonce fanatismu, zbavit nechtěné tabuizace. Odtud pak vede cesta k účinné osvětě. "Nějakým způsobem sahá AIDS na nás na všechny. Každý jsme něčí bratr nebo otec, synovec nebo neteř, nebo prostě kolega či kamarád," řekl v rozhovoru s Jiřím Datlem Novotným z pražského Semaforu pro Divadelní noviny americký herec Tom Viola, který stojí v čele některých aktivit angažujících se proti AIDS a je považován za duchovního otce červených stužek. Na otázku, zda má nějaké poselství pro ty, kdo jsou HIV pozitivní, prohlásil: "Aby se s ostatními podělili o informace. Aby se navzájem podporovali. Aby se nebáli. Aby se odhodlali riskovat a říct pravdu svým přátelům a těm, které milují. Protože když udělají tohle, nejenže se zbaví vnitřní izolace, ale zároveň pak bude pro ostatní mnohem těžší nakládat s nimi jako s nějakými nestvůrami. Každý uvidí, jak ten člověk vypadá. Uvidí lidskou bytost, která žije s AIDS nebo HIV. Ne monstrum, které se pohybuje po světě, a kam se hne, tam rozšiřuje nákazu na ostatní."

A poselství pro ty, kdo jsou zdrávi? "Doufám, že vědí, co to je bezpečný sex. Doufám, že jsou hlavy otevřené a neobracejí se zády k nikomu, kdo žije s AIDS nebo HIV. Protože nakonec i jim by se mohlo lehce stát, že by se s nimi ocitli na jedné lodi..." (iv)