Účast v akci IFOR znamená především zkušenost

Účast v akci IFOR znamená především zkušenost

[*] Bosenská operace nás přibližuje k Severoatlantické alianci

obrovské zkušenosti získá česká armáda svou účastí na akci mnohonárodních sil IFOR v Bosně. Mnozí armádní představitelé to označují za nejlepší možné vojenské cvičení s armádami NATO, jaké si lze představit. Nejde jen o procvičení konkrétních, ostrých bojových situací, ale také o to, že na různých stupních velení se práce účastní i české týmy, které musí být perfektně jazykově připravené. Navíc se naučí postupy armád NATO. Při dodržení principu rotace těchto kádrů tak půjde o desítky důstojníků, kteří mohou hrát v procesu přibližování české armády k NATO velmi důležitou úlohu. Navíc má naše rychlé přihlášení se do mise IFOR i nezanedbatelný politický dopad. Interní studie o rozšíření NATO totiž říká, že potenciální uchazeč o členství musí svůj zájem projevit i praktickými kroky.

Český mechanizovaný prapor v operaci Implementation Force (IFOR) v Bosně by mělo tvořit 834 vojáků. Na tento počet však bude kompletně doplněn až v dubnu. V současnosti má kolem 780 lidí. Inspektor pozemního vojska Karel Kuba však soudí, že je zachována schopnost praporu plnit zadané úkoly. První část naší jednotky vyrazila do Bosny v polovině ledna a hlavní síly dorazily do 12. února 1996. Ten den byla také jednotka oficiálně podřízena velení NATO. Střídání vojáků by mělo proběhnout v polovině roku a početně silnější by poté měli být zejména příslušníci brigády rychlého nasazení, kteří nyní tvoří asi třetinu praporu.

Prapor je zařazen do divize pod britským velením, která má hlavní stan ve středobosenském městě Gornji Vakuf. Jeho základna je umístěna v sousedství opuštěné továrny v Bosanské Krupě ve stanech. Vojáci mají nařízeno mimo základnu nosit neprůstřelné vesty, přilby a nabitou zbraň. Jednotka je dále vybavena bojovými vozidly pěchoty, obrněnými transportéry OT-64 a automobilovou technikou. Do výbavy praporu se nedostaly nové osobní terénní landrovery, které armáda začala letos dostávat. Zkušenosti z dosavadního pobytu jednotek IFOR v Bosně ukazují, že největším nebezpečím jsou miny. Český prapor má k dispozici plány pouze několika minových polí. Také proto byl výcvik na toto nebezpečí speciálně zaměřen a prapor má být dovybaven dálkově řízeným odminovačem.

Ačkoliv prapor odpovídá za 180 km dlouhý úsek, náčelník generálního štábu Jiří Nekvasil se neobává napadení větší bojovou jednotkou, vybavenou těžkou technikou. Celá krizová oblast je totiž pod důkladným dohledem a případný přesun by vzbudil pozornost. Prapor má také možnost obrátit se o pomoc na velitelství 2. kanadské mnohonárodní brigády se sídlem v Čoraliči, pod kterou spadá. Navíc může požádat o leteckou podporu NATO. J. Nekvasil ostatně soudí, že síly IFOR jsou natolik "masivní", že větší otevřený útok nepřichází v úvahu.

Předpokládané celkové náklady na operaci jsou 1 235,6 miliónu Kč při tříměsíční přípravě a roční účasti. Státní rozpočet má přispět 1 003,2 miliónu Kč a rozpočet kapitoly Ministerstva obrany 232,4 miliónu Kč. Ministerstvo obrany zároveň poskytne vojenskou techniku a další materiál.

Mírových operací OSN a OBSE se Armáda ČR zúčastňuje od svého vzniku a navazuje tak zejména na aktivity polistopadového Československa. Podle Bílé knihy o obraně ČR se v mírových misích od roku 1989 do letošního května vystřídalo přes čtyři tisíce příslušníků české armády. Na základě rozhodnutí vlády a parlamentu vysílá Armáda ČR do všech mírových operací pouze dobrovolníky. Nejvýznamnější akcí do vzniku České republiky byla bezesporu účast vojenského kontingentu ve válce v Perském zálivu v roce 1990. Speciální protichemická jednotka o síle 200 mužů byla zařazena do sestavy brigád saúdskoarabské armády. Jako jednotka začleněná do prvního operačního sledu se úspěšně zúčastnila operací Pouštní štít a Pouštní bouře a podílela se na osvobozování Kuvajtu.

Dosud nejvýznamnějším zapojením ČR do mírových operací OSN bylo vyslání českého praporu sil UNCRO (původně UNPROFOR) na území bývalé Jugoslávie. Praporem prošlo od dubna 1992 do května 1995 přes tři tisíce vojáků; početní stav praporu v roce 1995 přesahoval tisíc osob. Zkušenosti získané v UNCRO využívá armáda i v misi IFOR. Svědčí o tom i to, že zhruba třetina příslušníků praporu IFOR se podílela na misi UNCRO.

PETR BAKOVSKÝ