Lanovka na Macoše má požehnání ekologů

Lanovka na Macoše má požehnání ekologů

[*] Nový dopravní systém v Moravském krasu je k přírodě šetrnější

[*] Limitovaná návštěvnost v jeskyních znamená jejich záchranu

Komerční aktivity, které provozuje v CHKO Moravský kras (CHKOMK) a.s. Společnost pro Moravský kras, a především lanovka nad světoznámou propastí Macocha, byly v loňském roce námětem ostře kritických pořadů ve sdělovacích prostředcích. Lanovku a všechny další změny

v dopravní obslužnosti Punkevních jeskyní, které jsou nejrozsáhlejší národní přírodní rezervací v CHKOMK, však zvolili ve výběrovém řízení sami ochranáři jako nejekologičtější řešení dopravy na tomto vzácném území. V rozhovoru pro HN to potvrdil Leoš Štefka, dlouholetý vedoucí správy CHKOMK a bojovník za záchranu jeskyní.

Zpřístupnění jeskyní v roce 1933, kdy byla zahájena plavba na Punkevních jeskyních, znamenalo dramatický zásah do tohoto jedinečného krasového útvaru. Postupně budované komunikace v hlubokých a uzavřených žlebech usnadnily turistický ruch, ale hlavně znamenaly velké znečištění ovzduší. V ekologicky vzácných žlebech, kde se dodnes vyskytují organismy z doby ledové, byly v sezóně naměřeny hodnoty NO srovnatelné s hodnotami naměřenými ve velkých městech. Moravský kras byl za CHKO prohlášen v roce 1956 a byl první velkoplošné chráněné území v ČR. Již v roce 1974, kdy byl přijat jeho územní plán, existovaly projekty na dopravu elektrickým vláčkem a na lanovku, které měly negativnímu působení husté dopravy předejít. Systematicky se však na řešení dopravní obslužnosti začalo pracovat až počátkem 80. let.

Díky zavádění alternativní dopravy (elektrický vláček, lanovka) mohly být uzavřeny poměrně dlouhé silniční úseky v nejvzácnějších žlebech, které dnes nejsou technicky udržovány a jejich charakter se postupně mění přirozenou cestou na lesní účelovou komunikaci a vrací se do původní podoby. Tři sta metrů dlouhá lanovka nahradila téměř kilometrovou stezku ekologicky nejvzácnější částí CHKOMK. "Loni lanovku použilo přes 100 tisíc lidí, kteří jsou z jednoho zpevněného místa na druhé přepraveni v uzavřené kabině, ze které nevyhodí ani papírek. Kdyby všichni prošli po Salmově stezce, následky by byly znatelné", tvrdí L. Štefka. Provoz lanovky, která stojí přímo na stropě jeskyní, navíc nenaplnil obavy z jejich poškození vlivem vibrací. Podle L. Štefky existuje pouze jediné další řešení na eliminaci negativního vlivu dopravy a tím je uzavření turisticky přístupných jeskyní. "Snažíme se, aby k takovému řešení nemuselo dojít".

Punkevní jeskyně dnes díky limitaci vstupů navštíví za rok přibližně 150 až 170 tisíc lidí. Dřívějších 250 až 300 tisíc návštěvníků by znamenalo podle ochranářů likvidaci jeskyní. Většina z nich přitom využívá poměrně drahé alternativní dopravy. Například elektrický vláček od parkoviště Skalní mlýn k Punkevním jeskyním, což jsou necelé dva kilometry, stojí 15 Kč. "Nám to vyhovuje. Pěšky chodí jen ti, co jdou opravdu do přírody", říká L. Štefka.

ALEŠ ŘIHÁČEK