Jak se vyznat v úrokových sazbách?

Jak se vyznat v úrokových sazbách?

[*] Při rozhodování o úvěru či vkladu je důležité rozlišovat mezi sazbou pohyblivou a pevnou a nesrovnávat "hrušky a jablka"

[*] Dlouhodobý trend úrokových sazeb určí výsledky boje s inflací

V poslední době dochází k častým změnám úrokových sazeb vkladů nabízených komerčními bankami. Proč k těmto změnám dochází a jaké typy úrokových sazeb banky vlastně nabízejí?

Dva základní typy úrokových sazeb

Každý klient, který navštíví banku a chce do ní uložit své úspory, nebo si naopak potřebuje finanční prostředky vypůjčit, má obvykle možnost vybrat si typ úrokové sazby. Existují dva základní typy úrokové sazby - pevná a pohyblivá. Pohyblivá neboli proměnlivá úroková sazba se mění v průběhu vkladu (úvěru) podle situace na peněžním trhu. Naopak pevná sazba je taková, která se v průběhu vkladu (úvěru) nemění, její výše zůstává stejná od doby uzavření smluvního vztahu s bankou až do doby vypršení smlouvy.

Oba typy sazeb jsou závislé na ceně peněz na pražském mezibankovním trhu (tzv. PRIBOR, trh, na kterém si banky půjčují peníze mezi sebou) a na ceně peněz na kapitálovém trhu. Mezibankovní trh přitom udává cenu krátkodobých peněz do jednoho roku, zatímco kapitálový trh udává cenu peněz nad jeden rok. Informaci o ceně peněz na těchto trzích lze získat každý den v Hospodářských novinách a v některých dalších celostátních denících. Cena peněz na těchto trzích je přitom významně ovlivňována výší inflace a nabídkou peněz ze zahraničí.

Sazby uváděné komerčními bankami jsou sazby roční, to znamená, že např. u vkladu na 6 měsíců je zapotřebí vydělit uvedenou roční sazbu dvěma, abychom dostali pololetní sazbu, obdobně např. u vkladu na 3 měsíce musíme roční sazbu dělit čtyřmi, abychom dostali sazbu čtvrtletní.

Podíváme-li se nyní podrobněji na vklady nabízené komerčními bankami (ne všechny banky nabízejí všechny druhy vkladů), zjistíme, že struktura vkladů odpovídá výše zmíněným typům úrokových sazeb. Pevná sazba - krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé termínované účty s pevnou úrokovou sazbou, depozitní směnka.

U pohyblivé sazby je vklady možné ještě rozdělit podle toho, zda jsou s tzv. vyhlašovanou sazbou - T-konta a podnikatelská konta, bankovní renta, nebo sazbou vázanou na základní sazbu banky (např. základní sazbou Komerční banky je referenční sazba, Česká spořitelna má základní sazbu, Agrobanka rovněž základní sazbu) - krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé termínované účty s pohyblivou úrokovou sazbou vázanou na základní sazbu.

Vyhlašovaná úroková sazba je zvláštní forma pohyblivé úrokové sazby, kdy v podmínkách k vedení vkladu je uvedeno, že banka může v průběhu trvání vkladu tuto sazbu měnit, a to především v závislosti na podmínkách na trhu peněz. Znamená to, že v průběhu vkladu s touto úrokovou sazbou může dojít k několika změnám ve výši úroků. Sazby, za které jsou vklady od klientů přijímány, jsou tedy bankou vyhlašovány a platí vždy od data zahájení vkladu do data nejbližší změny provedené bankou.

Pohyblivá úroková sazba vázaná na základní sazbu banky je sazba, která je složena ze dvou částí - základní sazby a odchylky. Základní sazba představuje pohyblivou část sazby, odchylka je pevná a v průběhu vkladu se nemění. Znamená to, že v průběhu vkladu dochází ke změně úrokové sazby pokaždé, když se změní základní sazba. Hodnota základní sazby vychází obvykle ze situace na trhu, tedy ze sazeb PRIBOR, ale na rozdíl od těchto sazeb, které se mění každý den, je hodnota základní sazby stálejší, mění se zpravidla jednou měsíčně. Pomalejší změny základní sazby mohou být pro klienta výhodou i nevýhodou. Záleží na směru pohybu základní sazby (vzrůst či pokles). Protože na základní sazbu bývají kromě úrokových sazeb vkladů navázány i sazby úvěrů, nemůže banka provádět pohyb základní sazby jen ve prospěch jedné strany (vkladu či úvěru).

Pro ilustraci uvádíme srovnání vývoje referenční sazby Komerční banky (RS KB) s 3měsíčním a 6měsíčním PRIBOR. Z grafu je patrný jistý nesoulad mezi vývojem tržních sazeb a RS KB, kdy maximální odchylka RS KB od tržních sazeb představuje zhruba 0,5 procenta p. a. Je vidět, že Komerční banka se snaží sledovat vývoj tržních sazeb, ale s určitým zpožděním.

Obecně platí, že u vkladů a úvěrů s pohyblivou úrokovou sazbou vázanou na základní sazbu dochází v období vzrůstu hodnoty základní sazby i ke zvýšení úrokové sazby vkladu (úvěru) a naopak. Jako příklad vzestupu úrokových sazeb na grafu je možné uvést datum 24. 11. 1995, kdy došlo ke zvýšení základní sazby o 0,25 procenta p. a. (z 11 na 11,25 procenta p. a.), a tím ke zvýšení úrokových sazeb vázaných na základní sazbu o 0,25 procenta p. a. Naopak např. ke dni 25. 9. 1995 se základní sazba snížila o 0,5 procenta p. a. (z 11,5 na 11 procent p. a.), čímž se o stejnou hodnotu, tj. 0,5 procenta p. a., snížily i sazby na ní vázané.

Jakou sazbu zvolit

Jaký typ sazby tedy zvolit, chcete-li uložit peníze v bance nebo si je naopak vypůjčit? Záleží na vás, jaký máte názor na vývoj úrokových sazeb po dobu trvání vašeho vkladu nebo úvěru. Pro splatnosti delší než rok je odhad vývoje cen na finančních trzích, úrokové sazby nevyjímaje, podle našeho názoru marné úsilí. Kdo se chce vyhnout spekulacím, bude spíše volit pohyblivou sazbu. Banky mění své pohyblivé sazby na úrovni sazeb mezibankovního trhu a díky tomu více či méně sledují vývoj inflace. Vezmete-li si úvěr či založíte vklad s pohyblivou sazbou, zřejmě ani příliš nevyděláte, ani příliš neproděláte. Zvolíte-li sazbu pevnou, budete na tom dobře tehdy, jestliže poté, co jste uložili peníze, úrokové sazby klesly, nebo pokud jste si peníze vypůjčili, sazby vzrostly. V opačném případě si budete vyčítat, že jste nezvolili pohyblivou sazbu.

Skutečnost, že úrokové sazby nemusejí pouze klesat, dokázalo březnové lehké zvýšení vybraných úrokových sazeb velkých bank. To uvítali zejména majitelé některých vkladů s tím či oním druhem pohyblivé sazby. Obecně je zřejmé, že naše přibližování se Evropě nebude automaticky znamenat snižování úrokových sazeb na německé, švýcarské, nebo dokonce japonské hodnoty, jak po tom volá podniková sféra. Cena peněz totiž nezávisí na libovůli bank, ale na inflaci a její očekávané hodnotě v budoucnu. S italskou inflací budeme mít italské úrokové sazby i jako člen EU (viz graf).

Při rozhodování o úvěru či vkladu je tedy důležité rozlišovat mezi sazbou pohyblivou a pevnou a nesrovnávat "hrušky a jablka". Dlouhodobý trend úrokových sazeb bude určen výsledky boje s inflací. Krátkodobě lze očekávat, že nedávný krok, kterým ČNB zvýšila krátkodobé sazby na mezibankovním trhu, banky promítnou do úprav nových sazeb.

KATEŘINA ŠTOURAČOVÁ,

LUBOR ŽALMAN,

Komerční banka, a. s.