Nebylo rozhodnutí o SPT Telecom začátkem jeho sestupu?

Nebylo rozhodnutí o SPT Telecom začátkem jeho sestupu?

[*] České telekomunikace vlastní ČR, Nizozemsko a Švýcarsko

V roce 1990, kdy odpovědnost za rozvoj českých telekomunikací převzalo Ministerstvo hospodářství , bylo v České republice celkem 200 tisíc žadatelů o telefon. Na konci roku 1995 podle úřední zprávy Českého statistického úřadu je 675 tisíc žadatelů o telefon a jejich počet neustále roste.

Dosud prakticky monopolní provozovatel telekomunikačních služeb, SPT Telecom, a. s., sliboval přidělení telefonu do roku 2000, nyní do roku 1998, ale bez jakékoli záruky vůči zákazníkovi. SPT Telecom vůbec negarantuje zákazníkovi termín připojení telefonní stanice. Z pohledu zákazníka a absence obchodní dohody se zákazníkem jsou všechny sliby SPT Telecom, a. s., ve skutečnosti klamné.

Možnosti řešení

Řešení tohoto katastrofálního stavu českých telekomunikací, zejména pro podnikatelskou sféru, je možné v principu dvojím způsobem: udržet monopol ve veřejných telekomunikačních službách pro dosavadního monopolního provozovatele SPT Telecom, a. s., spolu s kapitálovým vstupem zahraničního strategického partnera, nebo s půjčkou od českých bank, demonopolizovat podnikání povolením soukromých provozovatelů v místních telekomunikačních sítích, které tvoří až 80 % všech investičních nákladů (dálková síť je již hotova).

Vláda ČR si je vědoma tohoto katastrofálního stavu, rozhodla svým usnesením ze dne 10. srpna 1994 kompromisně. Rozhodla o prodeji SPT Telecom, a. s., strategickému partnerovi, ale současně umožnila podnikání v místních telekomunikačních sítích i jiným subjektům než SPT Telecom, a. s. Realizací tohoto usnesení pověřila ministra hospodářství Karla Dybu.

Ministr hospodářství Karel Dyba přesvědčil vládu o prodeji 27 % akcií SPT Telecom, a. s., konsorciu TelSource, které je složeno z 51 % z PTT Telecom Netherland, ze 49 % Swiss PTT a know-how dodá ATT (USA). Podle této dohody o prodeji 27% podílu SPT Telecom má zahraniční partner 100% rozhodovací pravomoci na provozování služeb a na dodávky zařízení, tzn. do roku 2000 celkem 300 miliard Kč.

Smlouva s TelSource

Zajímavým rysem smlouvy mezi SPT Telecom a TelSource je to, že nebyla vůbec ukázána akcionářům SPT Telecom, a. s., ani na valné hromadě. Podle této "smlouvy" má být ještě v roce 2000 neuspokojeno 5 % žadatelů o telefon, tj. několik desítek tisíc, a to ještě prakticky bez žádných sankcí. Valná hromada SPT Telecom, a. s., a zápis do obchodního rejstříku je dosud předmětem soudní žaloby. Krajský obchodní soud v Praze dne 10. května 1996 vydal rozsudek, podle kterého zrušení předkupního práva drobných akcionářů SPT Telecom, a. s., které provedl pan ministr Karel Dyba dne 13. 2. 1995 na valné hromadě, je neplatné. Pan ministr Dyba však v TV dne 11. 5. 1996 sdělil překvapenému národu, že rozhodnutí soudu je nesprávné.

Pokud se týká realizace vládního usnesení, že v místních telekomunikačních sítích mohou podnikat i jiné subjekty než SPT Telecom, a. s., se předpokládalo širokou podnikatelskou veřejností, že bude vypsáno výběrové řízení na všechny okresy. Ministr Dyba však vypsal výběrové řízení pouze na 16 malých lokalit s nejméně výnosnými zákazníky, které tvoří pouze 5 % trhu. Dodnes žádný z provozovatelů nezahájil provoz, protože ministr Dyba určil, že tzv. propojovací poplatky, které určují rozdělení výnosů, může SPT Telecom vydat až na konci června 1966. Tím je prakticky podnikání v místních sítích zablokováno, neboť vzhledem k absenci regulační politiky Ministerstva hospodářství SPT Telecom, a. s., investuje nikoli tam, kde je to skutečně potřeba, ale právě v místech, kde mají provozovat soukromí provozovatelé, a tak je SPT Telecom, a. s., umožněno již předem zničit konkurenci.

ČR bez vnitřní konkurence

Ministr hospodářství Karel Dyba je podle ústavního zákona odpovědný za regulační politiku, tzn. aby se co nejrychleji a nejlevněji zajistily telekomunikační služby pro občany ČR. Současně je ale na vlastní žádost pověřen ministr Dyba Fondem národního majetku výkonem vlastnických práv u SPT Telecom, to je v současné době 51 % na valné hromadě SPT Telecom.

Obdobně předseda sekce telekomunikací Anton Zima (ODS) v hospodářském výboru Parlamentu má ze zákona kontrolní funkci vůči dosud prakticky monopolnímu provozovateli veřejných telefonních služeb SPT Telecom, a. s. V praxi to znamená, že je povinen vyslechnout stížnosti a podněty občanů a podnikatelů s cílem podpořit podnikatelskou sféru ve veřejných telekomunikacích, vzhledem ke katastrofálnímu propadu 675 tisíc telefonních stanic, které SPT Telecom není schopen zabezpečit. Anton Zima je však současně předsedou dozorčí rady SPT Telecom a ze zákona je povinen podporovat tuto akciovou společnost. Jeho plat, který dostává jako předseda dozorčí rady od této soukromé obchodní společnosti, je však před veřejností utajen.

Ministr hospodářství rovněž zrušil místo náměstka pro telekomunikace. To místo zastává ve skutečnosti jeho poradce Luboš Řežábek, který by měl prosazovat regulační politiku státu v českých telekomunikacích. Luboš Řežábek je však současně předsedou představenstva SPT Telecom, kde je povinen hájit zájmy této soukromé obchodní společnosti. Jeho plat, jakožto státního úředníka, je proto doplněn platem, jakožto předsedy představenstva soukromé společnosti, jehož výše je rovněž utajena.

Protože v tržním hospodářství, když má státní úředník K. Dyba nebo L. Řežábek, popř. poslanec Parlamentu Zima učinit rozhodnutí buď ve prospěch demonopolizace, tj. podpory soukromého podnikání ve veřejných telefonních službách, nebo ve prospěch dosud prakticky monopolního podniku, vlastněného státem, rozhodne se vždy pro toho, kdo jej skutečně platí. Proto ve skutečnosti i nadále zůstává SPT Telecom monopolem a občané se prakticky mnohdy "přidělení" telefonní stanice ani nedožijí.

Existuje však podnik, který má ve své licenci právo konkurovat v některých telekomunikačních službách SPT Telecom. Jsou to České radiokomunikace, a. s. Pan ministr Dyba i zde je Fondem národního majetku pověřen výkonem vlastnických práv. Pan ministr Dyba, jako vlastník SPT Telecom, a. s., si konkuruje s panem ministrem Dybou jakožto vlastníkem Českých radiokomunikací.

Privatizace SPT Telecom

Privatizace je podle otců české "privatizace" převod státního vlastnictví do soukromých rukou. Stát je totiž podle nich vždy nejhorší vlastník. V případě "privatizace" SPT Telecom byl však 27% podíl, ale se 100% rozhodovacími právy, prodán PTT Telecom Netherland, který je ze 70 % vlastněn nizozemským státem, a Swiss PTT, který je ze 100 % vlastněn švýcarským státem. V praxi to znamená, že SPT Telecom, a. s., byl prodán dalším dvěma státům, takže vlastníky SPT Telecom, a. s., jsou nyní celkem 3 státy: český, nizozemský a švýcarský. Dne 25. května 1995, to je více jak měsíc před rozhodnutím české vlády o prodeji SPT Telecom, a. s., zahraničnímu partnerovi, odmítl Parlament hlasováním prodej SPT Telecom zahraničnímu partnerovi. Ministr hospodářství Karel Dyba utrpěl v tomto případě parlamentní porážku se svojí telekomunikační politikou a v normálně fungující demokracii by opustil křeslo. Ne tak v České republice. Nejen že neodstoupil, ale na jeho osobní návrh vláda dne 28. června 1995 schválila prodej SPT Telecom, a. s., zahraničnímu partnerovi. Jak jsou u nás centrálně řízena média, je vidět ze skutečnosti, že na tiskové konferenci dne 28. června 1995 řekl premiér V. Klaus, že o prodeji prakticky nejbohatšího a do budoucna nejziskovějšího českého podniku zahraničnímu partnerovi je rozhodnuto a že o tom nechce již nic slyšet. A také od té doby přestala média o prodeji SPT Telecom, a. s., se vůbec zmiňovat.

Nicméně zůstává faktem, že podle zákona o telekomunikacích č. 110/19664 Sb. mají telekomunikace rozhodující význam pro řízení státu, jeho bezpečnost a rovněž mají zásadní význam pro obranu státu. Do jaké míry se zde může jednat např. o čin velezrady, nechť posoudí branně-bezpečnostní výbor příštího Parlamentu po červnu 1996. Není jistě bez zajímavosti, že historicky nám podobné státy, Německo, Rakousko, Francie, Švýcarsko atd., jsou 100% vlastníky jejich národních telekomunikací a bez výslovného souhlasu Parlamentu jej nesmí prodat zahraničnímu zájemci.

Plánovaný úpadek SPT Telecom?

Od 1. července 1996 se v rámci SPT Telecom, a. s., ruší odštěpný závod Přenosová technika a je rozpuštěn mezi ostatní závody. Od 1. ledna 1997 však připravuje současné vedení strukturální změnu s přechodem na oborové řízení. Podle současných informací to povede k dalšímu zneprůhlednění finančních toků uvnitř podniku. Již za první rok činnosti se snížil plánovaný zisk SPT Telecom, a. s., podle českého telekomunikačního projektu o několik miliard Kč. Důvodem byly vysoké mzdové náklady. Tentýž systém jako v případě spojení ČSA - AIR FRANCE. Plánovaných 300 zahraničních pracovníků má neuvěřitelné finanční náklady na mzdy, ubytování v přepychových vilách a hotelech atd.

Do čela SPT Telecom byl panem ministrem Dybou schválen Belgičan pan Bessel Kok. Podle zprávy ze dne 3. dubna 1996 v českém tisku Kokova osoba a jeho údajný podíl na krachu privatizovaného Belgacomu, kde byl v čele tři roky, může vést k tomu, co napsal prestižní list Wall Street Journal: Případ Belgacomu je dobrým příkladem toho, jak neprovádět privatizaci národního telefonního monopolu. Jistě by mělo naše občany zajímat, že propad Belgacomu se odrazil i na světových burzách a nyní dochází k tomu, čemu chtěla belgická vláda zabránit - převzetí společnosti americkým kapitálem, tedy společností Ameritech.

Pan ministr Karel Dyba se ani po skončení svého členství ve vládě po letošních parlamentních volbách nemůže zbavit do budoucna odpovědnosti za svoje rozhodnutí, která od roku 1990 do roku 1996 v úpadkových českých telekomunikacích provedl a prosadil.

KAREL BERKA, člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, místopředseda Výboru pro technickou infrastrukturu města