Nízkou porodnost je možné vysvětlit také územními rozdíly

Nízkou porodnost je možné vysvětlit také územními rozdíly

[*] Pokles potratů nepřináší žádné výrazné zvýšení natality

Ve zprávě Českého statistického úřadu o populačním vývoji v roce 1995 se konstatuje, že počet narozených dětí byl v tomto roce v Českých zemích nejnižší za posledních 200 let. Skutečně tomu bylo tak, a to dokonce v dramatických relacích. Ve srovnání s rokem 1795 měly české země v roce 1995 více než 2,2krát vyšší počet obyvatel, ale počet živě narozených dětí představoval pouze 48,4 % tehdejšího počtu.

Míra porodnosti v České republice tak patří dnes k nejnižším v Evropě. Odkazy na to, že z jednoho až dvou let nelze usuzovat na dlouhodobé procesy, jsou zavádějící. Je pravda, že reprodukce obyvatelstva má dlouhodobé cykly, ale právě dvousetleté poznatky ukazují, že české země vykazovaly vždy tendenci rychlých změn s dlouhodobými důsledky. Útěcha, že u nás se cykly opakují po 22 letech, vychází z aplikace poznatku současného věku nejvyšší plodnosti žen v našich zemích, což je věk 22 až 23 let. V roce 1973 - tedy před 22 lety - se však narodilo 181 750 živých dětí a očekávaná vlna zvýšeného počtu narozených se nyní nedostavila: generace dnešních matek nekopíruje generaci tehdejších rodiček. Avšak důležité pro posouzení vitality není pouhý absolutní počet narozených dětí. Ten závisí především na počtu potenciálních matek. Důležitý je ukazatel reprodukce na jednu ženu. Ten byl v roce 1973 2,31 porozených dětí, v roce 1995 pouze 1,23. V roce 1973 dávala rodička za sebe náhradu 1,09 budoucí rodičky, v roce 1995 pouze 0,95 dívek. Tak je nutno interpretovat údaje o narozených v roce 1995.

Pokles potratů

Kromě poklesu počtu narozených dětí a realizované plodnosti byl druhým důležitým ukazatelem - tentokrát příznivým - další pokles potratovosti. Její snižování je pozitivní jev reprodukce obyvatelstva, zejména také proto, že dřívější poklesy narozených dětí bývaly provázeny vzestupem potratovosti. Znamená to, že současný pokles potratovosti byl způsoben zvýšenou účinností antikoncepce. V tabulce 2 o vývoji porodnosti a potratovosti užíváme kromě hrubých měr na 1000 obyvatel i přesnějších ukazatelů přepočítaných na 1000 žen v plodném věku 15 - 49 let, protože právě tento počet žen určuje reálné ukazatele reprodukce obyvatelstva.

Proti průměrné míře obecné plodnosti v letech 1985 až 1989 byl ukazatel v roce 1995 nižší o 31,8 %. U celkové potratovosti se ukazatel snížil o 56,2 %. V přepočtu na úhrn narozených dětí připadalo v roce 1995 celkem 63,8 všech potratů; v letech 1985 až 1989 byl ukazatel mimořádně nepříznivý: 96,0 potratu na 100 narozených. Tato hladina řadila české země mezi státy s nejvyšší potratovostí a dokazovala absenci antikoncepce, event. její neúspěšné využívání.

Územní rozdíly

Příspěvek je zaměřen na prezentaci územních rozdílů obou ukazatelů podle okresů. Jsou vypočteny za průměr let 1994/1995, aby byl vyloučen event. vliv nižších absolutních čísel v okresech v jediném kalendářním roce. Kartogramy poskytují plastický obraz územní diferenciace obou ukazatelů. Tabulka 3 upozorňuje na 10 okresů s nejvyššími a 10 okresů s nejnižšími hodnotami obou ukazatelů.

Pokud jde o obecnou plodnost, což je počet živě narozených dětí na 1000 žen ve věku 15 - 49 let -, byla nejvyšší v okrese Žďár nad Sázavou. Jinak mezi deseti okresy bylo šest okresů považovaných za pohraniční ještě stále s mladším obyvatelstvem. Nejnižší plodnost byla naopak ve třech městech-okresech, hl. m. Praze, Plzni-městě a Brně-městě, ne však v Ostravě-městě s plodností 37,9. Nízká plodnost je typická pro střední Čechy a řadu nesouvislých ostatních okresů. Nejvyšší potratovost byla v průměru let 1994/1995 v deseti pohraničních okresech Čech, ale v žádném okrese moravskoslezském. Naopak nejnižší míra obecné potratovosti byla právě na Moravě. Obecná představa, že nejvyšší porodnost je v okresech s nejnižší potratovostí a naopak, neplatí. Naopak příslušné matematicko-statistické výpočty závislosti ukazují, že okresy s vysokou plodností mají i v průměru vysoké ukazatele potratovosti. Je to důsledek sociálně ekonomického složení obyvatelstva různých okresů, různé úrovně vzdělání, různého přístupu k antikoncepčním metodám, apod.; část je vysvětlena i vyšším podílem romského obyvatelstva v okresech s oběma vyššími ukazateli.

Demografická politika

V České republice neexistuje populační politika a oficiálně je odmítána jako nesystémová v zemi s tržní ekonomikou. Takovou analogii však "verbis expresis" v západních zemích neznáme. Naopak země Evropské unie pořádají pravidelné roční konference na demografická témata. V našich poměrech se demografická problematika dostala do popředí zájmu ze sociálně ekonomického donucení při projednávání souboru sociálních zákonů. Řešila se však jen problematika důsledků stárnutí obyvatelstva na úpravu hranice důchodového věku.

Doc. ALOIS ANDRLE,

ředitel a. s. Terplan

Tab. 1 Porodnost v českých zemích 1795, 1895, 1995

Rok Počet Živě narozených

obyvatel absolutně na 1000

obyvatel

1795 4 588 000 198 425 43,2

1895 9 045 659 329 786 36,5

1995 10 330 759 96 097 9,3

Tab. 2 Obecná plodnost a potratovost v průměru let 1985 - 1995

Živě narození Potraty Počet potratů

Průměr na 1000 na 1000 na 100 celkem

let, počet oby- žen počet oby- žen narozených

rok vatel 15 - 49 vatel 15 - 49 dětí

letých letých

1985-89 132 236 12,8 52,8 127 5151) 12,2 52,8 96,0

1990 130 564 12,6 50,3 126 055 12,2 50,3 96,2

1991 129 354 12,5 49,7 120 050 11,6 49,7 92,5

1992 121 705 11,8 46,3 109 281 10,6 41,6 89,5

1993 121 025 11,7 45,7 85 445 8,3 32,3 70,3

1994 106 579 10,3 40,1 67 428 6,5 25,4 63,1

1995 96 097 9,3 36,0 61 590 6,0 23,1 63,8

Tab. 3 Okresy s nejvyšší a nejnižší obecnou plodností a potratovostí

v průměru let 1994/1995 na 1000 žen ve věku 15 - 49 let

Obecná plodnost Obecná potratovost

okres ukazatel okres ukazatel

Nejvyšší hodnoty

Žďár nad Sázavou 46,1 Ústí nad Labem 36,7

Sokolov 45,2 Teplice 34,7

Prachatice 43,7 Cheb 33,1

Tachov 43,6 Tachov 33,0

Ústí nad Orlicí 43,2 Chomutov 31,0

Třebíč 43,0 Česká Lípa 30,9

Český Krumlov 42,7 Most 30,8

Jindřichův Hradec 42,2 Děčín 29,5

Chrudim 42,0 Louny 29,0

Blansko 41,9 Český Krumlov 28,7

Česká republika 38,0 Česká republika 24,2

Zlín 36,6 Ústí nad Orlicí 20,4

Nymburk 36,2 Rychnov nad Kněžnou 20,2

Olomouc 36,1 Zlín 19,8

Kolín 36,0 Brno-město 19,4

Praha-západ 35,6 Pelhřimov 19,3

Praha-východ 35,0 Mladá Boleslav 19,0

Pardubice 34,4 Jihlava 18,9

Brno-město 33,0 Nový Jičín 18,8

Plzeň-město 32,5 Uherské Hradiště 18,4

Hl. m. Praha 31,2 Brno-venkov 15,9

Nejnižší hodnoty