Výrobci obráběcích strojů budou muset více usilovat také o tuzemský trh

Výrobci obráběcích strojů budou muset více usilovat také o tuzemský trh

[*] Zahraniční dealeři volí marketink, kterému naše firmy nestačí

Struktura dovozů do ČR v roce 1995 v mld. Kč

Potravinářské zboží 41,6

Suroviny (nepoživatelné) 27,7

Chemikálie a polotovary 172,4

Živočišné a rostlinné tuky 1,7

Obráběcí a tvářecí stroje

(včetně příslušenství) 5,5

Stroje ostatní a přepravní

zařízení 191,8

Nerostná paliva 52,1

Průmyslově spotřební zboží

a ostatní komodity 61,5

Celkem: 551,3

Pramen: ČSÚ

Dovozy strojírenských komodit nepochybně patří k těm zbožovým skupinám, u kterých není sporu o prospěšnosti pro dlouhodobý rozvoj ekonomiky. Záleží však také na struktuře dovozů z pohledu teritorií, kilogramových cen a skupin užití. Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky dlouhodobě sleduje a vyhodnocuje statistické údaje týkající se obráběcích a tvářecích strojů na základě celních deklarací. Zahrnují také dovozy, které nekončí v České republice a jsou exportovány do třetích zemí. Část celkového objemu dovozu připadá na reexportní obchody a dovozy užitých strojů.

Do České republiky byly loni dovezeny obráběcí a tvářecí stroje za 4,47 miliardy Kč, což představuje vzestup o 14,2 procentního bodu. Podíl dovozu těchto strojů na celkovém importu do ČR, který v roce 1995 dosáhl 554,3 miliardy Kč, činil 0,8 procenta. Pokud by do uvedené hodnoty byly zahrnuty i dovozy příslušenství nezbytného pro provoz strojů, podíl na celkovém dovozu by přesáhl jedno procento.

Pro porovnání, vývoz z ČR dosáhl v této komoditě tří miliard korun. Meziroční tempo růstu přesahuje deset procent. Pokud se zahrne hodnota příslušenství, tempo růstu přesáhne dvacet procent. Podíl vývozu strojů včetně příslušenství na celkovém exportu činil loni 1,4 procenta. Dobrých exportních výsledků dosahují zejména ZPS Zlín a Kovosvit Sezimovo Ústí.

Je pozitivní, že dovoz se zaměřuje na skupiny strojů, které nevyrábějí domácí podniky, například na stroje pro beztřískové obrábění, brousicí stroje na ozubení a podobně. Tento trend je chvályhodný, protože snaha udržet technický rozvoj i výrobu kompletního sortimentu obráběcích a tvářecích strojů na úrovni srovnatelné se světem by pro naši ekonomiku byla neefektivní. O technické úrovni dovážené produkce svědčí, že 78,9 procenta loňských dovozů pocházelo ze SRN, Itálie, Švýcarska a Rakouska a podstatný podíl připadal na CNC stroje.

Ke stínům dovozu této skupiny výrobků patří import srovnatelných strojů vyráběných v ČR. Je zřejmé, že zástupci zahraničních firem a jejich dealeři provádějí razantní marketink, který ovlivňuje domácí poptávku a vytěsňuje domácí produkty. Dokáží přitom lépe než domácí prodejci využívat všech tržních forem k podpoře prodeje dovážených výrobků. Protože jde o dovozy technologií téměř výhradně investičního charakteru, vzestupný trend dovozu se jeví jako dlouhodobě ekonomicky příznivý. Ne vždy se však jedná jen o dovoz špičkových technologií.

Více než dvě třetiny tuzemské produkce obráběcích i tvářecích strojů směřují na vývoz. To je také jedna z příčin, proč domácí poptávka není zdaleka pokrývána jen tuzemskými výrobky. To však je přirozená součást transformačního procesu v rámci otevřené ekonomiky. Na domácím trhu tak samozřejmě vzniká poptávka, kterou je nutné saturovat dovozem. Vyplývá z toho, že výhledově budou muset domácí výrobci více bojovat také o domácí trh.

Trend růstu dovozu obráběcích a tvářecích strojů lze předpokládat i v dalších letech. Mnoho strojů v našich podnicích je na konci patnáctiletého období fyzické a morální životnosti. Pokud se bude podle očekávání zlepšovat finanční situace podniků, do požadavků na nákup nových strojů se promítne také obnova dosloužilého strojového parku. Bez modernizace výrobních zařízení a technologií nelze provádět výrazněji změny ve struktuře průmyslové produkce a realizovat programy určené pro zvyšování konkurenceschopnosti našich výrobků. ZDENĚK KADLEC,

náměstek ředitele,

Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky, Praha