ANALÝZA A PROGNÓZA ČSÚ: Inflace spotřebitelských cen v ČR

ANALÝZA A PROGNÓZA ČSÚ

Inflace spotřebitelských cen v ČR

[*] Letošní deregulace cen působí na celkový růst inflace více než čtvrtinou

[*] Příští rok se zdražování spotřebitelského koše zmírní

[*] Vyšší inflací dochází ke sbližování cenové hladiny se zahraničím

Výsledky analýzy ukazují, že meziroční míra inflace spotřebitelských cen za letošní rok bude podstatně vyšší, než se dosud předpokládalo, a s největší pravděpodobností dosáhne přibližně 9,0 %. Bude tudíž stejná, resp. jen nepatrně nižší než inflace za rok 1995 (9,1 %). Hlavními faktory působícími proti snížení inflace jsou vyšší deregulace cen a vývoj cen potravin, zejména neopakovatelnost jejich absolutního poklesu a zpomalení z druhého pololetí 1995. Vlivy těchto faktorů nemohou být v krátkém období dostatečně kompenzovány pokračujícím poklesem jádrové inflace, podporovaným měnovými opatřeními ČNB.

Na druhé straně, v roce 1997 i přes očekávané další masívní deregulace cen by měly převládnout faktory snižující inflaci, takže původní prognózu inflace na rok 1997 (7,5 - 8,0 %) zatím není nutno korigovat.

Nutnost změny odhadu

Z pohledu na statistické údaje by se mohlo zdát, že žádné zvýšení dosud předpokládané inflace v roce 1996 nehrozí, když průměrný meziroční růst spotřebitelských cen za 1. pololetí činil 8,7 % (přitom se postupně snižoval z 9,0 % v lednu na 8,4 % v červnu). Inflace měřená ročním klouzavým průměrem činila v červnu 8,6 %, což přesně odpovídalo poslední prognóze ČSÚ na tento rok. Některé instituce (Ministerstvo financí, Komerční banka atd.) předpokládaly, že letos dosáhne míra inflace 8,5 %, resp. bude v intervalu 8,0 - 8,5 %. Tyto prognózy vycházejí mj. z toho, že v loňském roce se meziroční inflace za 1. pololetí (9,7 %) snížila na celoročních 9,1 % a že podobná redukce je snad možná i letos.

Hospodářská realita se proti loňsku změnila

Realita vývoje současné inflace v ČR je ovšem jiná. Především zdaleka nepostačuje pouhé protažení trendu z předchozího období. Nepostačuje ani analýza inflace s použitím ekonometrických metod na kvantifikaci standardních hypotéz o příčinách inflace předpokládajících působení jednoho nebo dvou faktorů (podle analýz ČSÚna současnou inflaci v ČR působí mnohem více faktorů včetně nestandardních). Uvedené metody mohou vysvětlit pouze některé složky inflace v ČR. Relativně úplné vysvětlení inflace si totiž vyžaduje separaci a analýzu jejich významných specifických složek. Pak ovšem dojdeme ke zcela odlišným výsledkům.

Deregulace cen

Pod "deregulací cen" rozumíme postupné uvolňování dosud státem regulovaných cen, jakož i další "administrativní" vlivy, jako jsou úpravy spotřebních daní apod. Tyto vlivy je nutno separovat a zvlášť posuzovat, na což se ve "standardních" ekonomických analýzách inflace zpravidla zapomíná.

Jak ukazuje spodní tabulka, vlivy už provedených nebo připravených deregulací cen v červenci (asi 0,9 %) a v srpnu (asi 0,5 %) - jedná se o nájemné, teplo, elektřinu a plyn - neodvratně povedou k podstatnému zvýšení indexů meziroční inflace, a to z 8,4 % v červnu na 9,3 % v červenci a až na 9,9 % v srpnu. Tyto vlivy budou působit v meziročních indexech po celých příštích 12 měsíců. To znamená, že i přes některé další vlivy působící na pokles inflace v 9. až 12. měsíci dosáhne meziroční inflace v prosinci 1996 asi 9,2 % a v průměru za celý rok 1996 zhruba 9,0 %.

Širší pohled na vývoj spotřebitelských cen v roce 1994 - 1997 poskytuje druhá tabulka, a to zvlášť na průměrné meziměsíční přírůstky cen a na průměrné meziroční přírůstky cen za příslušné pololetí (tyto jsou ovlivněny i měsíčními přírůstky v předchozím pololetí, jakož i jejich časovým rozložením).

Analýza ČSÚ ukazuje, že vliv deregulací cen má podíl 25 až 28 % na celkové inflaci. To poopravuje dosud tradovaný názor, že deregulace zvyšují inflaci jen o jeden až dva body ročně, což při inflaci 8 - 10 % není až tak významné. Ve skutečnosti deregulace cen, zejména když jsou provedeny na začátku příslušného období, ovlivňují meziroční inflaci někdy až o dva či tři body. To může podstatně ztížit, ne-li zcela znemožnit ambice na snížení inflace třeba i jen o 0,5 bodu. Z toho vyplývá nutnost propočtů vlivů připravovaných deregulací nejen na inflaci meziměsíční, ale i na inflaci meziroční.

Masívní deregulace cen jsou předpokládány na červenec 1997 v celkové výši 2,7 bodu, což po částečné kompenzaci některými jinými vlivy povede ke zvýšení meziroční inflace ve 2. pololetí 1997 proti 1. pololetí zhruba ze 7,1 % na 8,0 %.

Vliv cen potravin

Ceny potravinářského zboží (včetně nápojů a tabáku) se vyvíjejí zcela odlišně od ostatních spotřebitelských cen, což odráží specifické vlivy působící v zemědělství, potravinářském průmyslu a ve vnitřním i zahraničním obchodu. Jejich váha v celkovém indexu spotřebitelských cen je zhruba třetinová. Vývoj cen potravin proto významně ovlivňuje celkovou inflaci (horní tab.).

Meziroční indexy cen potravin vzrostly v 1. pololetí 1995 až nad 14 %, což bylo důsledkem zejména nadprůměrného růstu cen potravin už ve 2. pololetí 1994. To ovlivnilo celkovou inflaci a zvýšilo ji ve 2. čtvrtletí 1995 až nad 10 %. Ve 2. pololetí 1995 se ovšem tento vývoj otočil v důsledku vyšší sklizně a vyrovnání nabídky s poptávkou, takže růst cen potravin se výrazně zpomalil až na tempa 5 až 6 % ve 4. čtvrtletí 1995. Přitom v červenci a srpnu ceny potravin v souhrnu dokonce absolutně klesly meziměsíčně o -2,4, resp. -0,6 %. To významně přispělo k nulovému růstu celkové inflace v těchto měsících a k jejímu výraznému snížení ve 2. pololetí 1995.

V 1. pololetí 1996 se vývoj cen potravin znovu otočil ke zrychlenému růstu, a to až o asi 1,3 % měsíčně. Meziroční indexy cen potravin vzrostly z 5,8 % v lednu (po vyloučení vlivu deregulací) a 6,3 % v únoru až na 8,9 % v červnu 1996.

V letošním druhém pololetí nelze ovšem reálně počítat s opakováním vývoje z 2. pololetí 1995, zejména vzhledem k předběžným informacím o zdražení některých potravin v červenci, jakož i o hrozícím zdražení cen pšenice. Můžeme nanejvýše počítat se zpomalením měsíčních přírůstků cen potravin proti 1. pololetí 1996 zhruba o polovinu (spodní tab.). I tento předpokládaný vývoj ovšem vede (vzhledem k nízkému základu ve 2. pololetí 1995) k nevyhnutelnému zvýšení meziročních indexů cen potravin ve 2. pololetí 1996 až nad 12 %, což spolu s vlivem deregulací přispívá k očekávanému zvýšení celkové inflace v tomto období.

Pro rok 1997 lze předpokládat postupné zklidnění růstu cen potravin až na meziroční tempa pod 8 %, což by výrazně přispělo ke snížení celkové inflace do rozmezí asi 7,5 % - 8,0 %.

Sezónní vlivy

Pravidelné sezónní výkyvy spotřebitelských cen mohou v jednotlivých měsících dosahovat až +- 0,5 % (u potravin v září až + 1,7 %) a je nutno s nimi počítat v prognózách na zbývající část roku. Celoročně se ovšem vykompenzují.

Vliv peněžní zásoby a měnových opatření ČNB

V současných ekonomických teoriích se vývoj peněžní zásoby (M2) zpravidla považuje za základní faktor ovlivňující inflaci. Empirická verifikace a kvantifikace tohoto vlivu je ovšem problematická, a to nejen v ČR, ale i ve vyspělých tržních ekonomikách. Podle analýz ČSÚ i různých jiných organizací (Institut ekonomie ČNB, Komerční banka, Patria Finance) tento vliv působí se značným zpožděním (o 5 - 12 měsíců). Vliv zvýšení diskontní a lombardní sazby ČNB z června 1995 na M2 a inflaci lze jen stěží kvantifikovat, protože v následujících měsících působil protisměrně nadměrný příliv zahraničního kapitálu.

V předpokládané analýze statistický úřad nicméně vzal v úvahu razantní opatření ČNB z května (zvýšení repo sazby, diskontní a lombardní sazby, povinných minimálních rezerv komerčních bank) a promítl jejich odhadovaný vliv s rozloženým časovým zpožděním do vývoje tzv. jádrové inflace (tj. inflace po odečtení sezónních, deregulačních a dalších mimořádných vlivů) v letošním a příštím roce.

Sbližování cenových hladin se zahraničím

Vzhledem k vysokému a rostoucímu podílu dovozu na celkových zdrojích zboží a služeb v ČR dochází k postupnému sbližování cenových hladin v ČR a v zahraničí (zejména ve vyspělých tržních ekonomikách, kde cenové hladiny jsou asi dva- až třikrát vyšší než v ČR). Tento proces může v podstatné míře vysvětlit, proč je současná inflace v ČR zhruba trojnásobně vyšší proti průměru zemí OECD. Zároveň též vysvětluje i trend snižování jádrové inflace v ČR, protože rozdíly cenových hladin se tímto procesem postupně snižují. Analýza ČSÚ tento trend v zásadě potvrzuje (viz horní tab., zejména její dolní část) a promítá jej i do prognózy do konce roku 1997.

Vliv cen dovozu

Na inflaci v ČR působí nejen rozdíly v cenových hladinách, nýbrž i rozdíly v tempech růstu cen domácí a dovážené produkce. Růst cen dovozu je v posledních letech pomalejší než růst cen domácí produkce. Tato relace trvá bez podstatných změn i nadále, takže v krátkodobé prognóze je její vliv promítnut jen v nepodstatné míře.

Vliv růstu mezd

Růst mezd se v ekonomické teorii považuje za významný faktor poptávkové i nákladové inflace. V současné ekonomice ČR růst nominálních i reálných mezd pokračuje vysokými tempy podobně jako v roce 1995, je však ve značné míře kompenzován rychlým růstem produktivity práce v průmyslu a v některých dalších odvětvích.

Pokud nedojde k dalšímu výraznému zrychlení růstu mezd, nemusí tento faktor podstatně ovlivnit vývoj inflace v krátkém období. V delším období (po vyčerpání tzv. mzdového polštáře) by ovšem pokračování tohoto vývoje mohlo inflaci zvyšovat.

Rychlý ekonomický růst

Vyšší tempa růstu HDP, průmyslové produkce atp. zpravidla vedou k rychlejšímu růstu inflace. V současné situaci ČR ovšem ekonomický růst proti loňsku zatím příliš neakceleruje a současné kapacity v průmyslu jsou podle průzkumů ČSÚ využívány jen na 80 - 85 %. Zároveň se postupně redukují dílčí úzká místa a nedostatečná pružnost nabídky. Potvrzuje to mj. vývoj cen průmyslových výrobců, jejichž tempa růstu mají letos v prvním pololetí klesající tendenci. Z této strany proto zatím nehrozí významný vliv na růst inflace spotřebitelských cen.

Nízká nezaměstnanost

Jak prokázala dílčí analýza (1995), nízká nezaměstnanost má jistý vliv na vyšší inflaci v ČR. V současném i nejbližším období ovšem nedochází k podstatným změnám v míře nezaměstnanosti, takže tento faktor významně neovlivňuje vývoj inflace.

Hospodaření státu

Saldo státního rozpočtu ČR bylo v prvních měsících 1996 mírně deficitní, do konce 1. pololetí se však téměř vyrovnalo, což nasvědčuje tomu, že celoroční rozpočet bude přibližně vyrovnaný. Lze předpokládat, že tato přibližná vyrovnanost salda potrvá i v následujícím roce. Proto vliv případného deficitu, resp. přebytku státního rozpočtu na inflaci zatím není nutno brát v úvahu.

(Podle materiálu ČSÚ zpracoval -jbn-)

Vývoj spotřebitel. cen v r. 1996 (měsíční přírůstky v % a meziroční inflace)

Údaje očištěné od Celkem Meziroční

Měsíc sezónnosti a deregulací Sezónní Vlivy včetně inflace

vlivy deregulací deregulací v %

Nepotravin. Potraviny Celkem

zboží a tabák (průměr) 1996 1995

a služby

Skutečnost

1 0,26 1,50 0,66 +0,44 +1,20 2,30 1,37 9,0

2 0,44 0,84 0,57 -0,07 0,00 0,50 0,83 8,6

3 0,25 1,77 0,75 -0,19 0,00 0,56 0,26 8,9

4 0,36 1,32 0,68 -0,12 +0,11 0,67 1,01 8,5

5 0,41 1,19 0,66 -0,14 0,00 0,52 0,40 8,7

6 0,16 1,04 0,45 +0,22 +0,08 0,75 1,04 8,4

Průměr

1. pololetí 0,31 1,28 0,63 +0,02 +0,23 0,88 0,82 8,7

Prognóza

7 0,29 0,76 0,45 -0,45 +0,89 0,89 0,02 9,3

8 0,25 0,56 0,36 -0,29 +0,49 0,56 0,00 9,9

9 0,24 0,31 0,27 +0,29 0,00 0,56 0,94 9,5

10 0,30 0,58 0,39 +0,15 0,00 0,54 0,63 9,4

11 0,28 0,74 0,43 +0,09 0,00 0,52 0,57 9,2

12 0,26 0,64 0,39 +0,07 0,00 0,46 0,46 9,2

Průměr

2. pololetí 0,27 0,60 0,38 -0,02 +0,23 0,59 0,46 9,4

Průměr

1996 0,29 0,94 0,50 0,00 +0,23 0,73 0,64 9,0

Vývoj a prognóza spotřebitelských cen v letech 1994 - 1997

Ceny nepotravin. Vliv cen Vliv Spotřebitel. ceny

Pololetí zboží a služeb potravin deregulací celkem včetně

deregulací

Průměrné meziměsíční přírůstky v %

1994, 1. pol. 0,31 +0,21 +0,26 0,78

1994, 2. pol. 0,49 +0,25 +0,04 0,78

1995, 1. pol. 0,62 +0,03 +0,17 0,82

1995, 2. pol. 0,43 -0,08 +0,11 0,46

1996, 1. pol. 0,31 +0,34 +0,23 0,88

1996, 2. pol. 0,27 +0,09 +0,23 0,59

1997, 1. pol. 0,42 -0,02 +0,09 0,49

1997, 2. pol. 0,25 +0,07 +0,45 0,77

Průměrné meziroční přírůstky v %

1994, 1. pol. 8,26 -0,77 +2,25 9,74

1994, 2. pol. 6,22 +2,09 +2,01 10,32

1995, 1. pol. 5,90 +2,66 +1,17 9,73

1995, 1. pol. 6,64 +0,09 +1,82 8,55

1996, 1. pol. 5,44 +0,67 +2,54 8,65

1996, 2. pol. 3,72 +2,74 +2,95 9,41

1997, 1. pol. 3,56 +1,66 +1,87 7,09

1997, 2. pol. 3,43 +1,11 +3,48 8,02