ČESKÁ REPUBLIKA - KAZACHSTÁN: V přístupu českých firem přetrvává váhavost

ČESKÁ REPUBLIKA - KAZACHSTÁN

V přístupu českých firem přetrvává váhavost

[*] Saldo vzájemné výměny, donedávna pro nás příznivé, se nyní vyvíjí hůř

Kazašská republika je jednou z nejstabilnějších zemí ve Společenství nezávislých států (SNS) a zvláště pro své bohaté přírodní zdroje je velice perspektivním obchodním partnerem i pro Českou republiku. Její ekonomický potenciál spočívá především v obrovské zásobě nerostných surovin, jako jsou naleziště ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy, manganové rudy, chromu, niklu, kobaltu, mědi, molybdenu, olova, zinku, bauxitu, zlata, uranu a fosfátů. Kazašská republika je také jako jediná ze zemí SNS vývozcem obilovin (2500 tisíc tun za rok 1995).

Z hlediska komoditní struktury tvořily v roce 1995 nejvýznamnější část kazašského exportu (44,9 %) výrobky metalurgického průmyslu, které v něm spolu s výrobky petrochemického průmyslu (27,3 %) tvořily více než tři čtvrtiny. Velký podíl měly také komodity chemického průmyslu a potraviny (10,5 % a 11,8 %). Ve struktuře importu převládly loni stroje, zařízení a dopravní prostředky - tvořily 35,4 % dovozu. Významný byl dovoz energetických a tepelných zdrojů (26,4 %), chemických produktů (10,5 %), potravinářských výrobků a surovin - 11,8 %.

Chybí potrubí

Zvláštní postavení v komoditní struktuře mají ropa a zemní plyn. U nich je vidět typický problém plynoucí z přílišné provázanosti kazašské a ruské ekonomiky. Ačkoli je Kazachstán značným vývozcem ropy (za rok 1995 vyvezl 5825,5 tisíce tun ropy a koncentrátů plynu), nemá vybudovaný potřebný potrubní systém, a tak jsou paradoxně některé regiony a velké petrochemické závody závislé na dovozu ropy z Ruské federace. Protože se dodávky ruské ropy neustále snižují, dochází následně k velkým ztrátám v kazašském zpracovatelském průmyslu. Podobné je to i v energetice. Kazachstán vkládá do těžby ropy a plynu své největší naděje, avšak jejich naplnění v současnosti brání chybějící potrubní systém, jehož výstavba a modernizace jsou prioritním úkolem současného vedení.

Obchodní bilance Kazašské republiky se po letech pasívního salda dostala v roce 1995 do aktiva 1232,2 miliónu USD, při obratu zahraničního obchodu 8716,5 miliónu USD. I když jediné dostupné statistiky Goskomstatu jsou dosti nepřesné a částečně podhodnocují import, je zde zřetelný trend zlepšování obchodní bilance. Na tomto pozitivním vývoji má hlavní zásluhu aktivní saldo s Ruskou federací 61 miliónů USD a růst podílu obchodu se západními státy, v němž dosahuje Kazachstán hlavní části svého přebytku (1169 miliónů USD).

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kazašské republiky zůstává i nadále Rusko, ale roste i význam výměny se zeměmi mimo bývalý SSSR. Důležitým partnerem se přes problémy s dumpingem stává Čína, ale své pozice získávají i Česká republika a Švýcarsko. Podle údajů Goskomstatu měly v roce 1995 země následující podíly na zahraničním obchodu Kazachstánu: Ruská federace 42 %, Nizozemsko 10 %, Čína 6 %, Švýcarsko 4 %, Německo 3 %, Uzbekistán 3 %, Itálie 3 %, Ukrajina 22 % a Velká Británie 2 %. Do jmenovaných zemí bylo v roce 1995 vyvezeno zboží v hodnotě 3781 miliónů USD.

Jak obchodujeme

V rozvoji hospodářských styků s Kazašskou republikou pokračuje i Česká republika. Podle posledních údajů z roku 1995 je podíl České republiky na celkovém obratu ZO Kazachstánu 0,56 %, tj. asi 1,19 miliardy Kč (metodika z r. 1995). Podíl srovnatelných zemí (Rakousko 0,78 %, Maďarsko 0,36 %, Polsko 0,69 %, Nizozemsko 10 %) ovšem ukazuje, že existují dosud nevyužité rezervy v česko-kazašském vzájemném obchodu. Vzájemná výměna mezi ČR a Kazachstánem loni skončila pro nás příznivým aktivním saldem ve výši 489,4 miliónu Kč (metodika z r. 1995, MPO). Vývoj bilance vzájemného obchodu v období od roku 1993 nám ukazuje tab. č. 1.

Z uvedené tabulky je patrné, že Česká republika udržuje poměrně stálé aktivní saldo obchodní bilance (podle metodiky z r. 1995). Obchodního přebytku je dosaženo hlavně díky aktivní bilanci v těchto komoditách: stroje a přepravní zařízení, různé průmyslové výrobky, tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, potraviny (nomenklatura SITC-1). ČR vykazuje ve vývozu poměrně vysoký stupeň přidané hodnoty. Vyváží minimum nerostných surovin (0,39 % exportu ČR v r. 1995, podle SITC-1, pramen MPO), zato hlavní těžiště exportu spočívá ve výrobcích zpracovatelského průmyslu, především ve vývozu strojů a přepravních zařízení (34,36 %), ale důležitou roli hrají i tržní výrobky tříděné podle materiálu (26,14 %), různé průmyslové výrobky (22,31 %), chemikálie (8,5 %) a potraviny (5,10 %).

Dovoz z Kazašské republiky je proti vývozu méně strukturovaný a více soustředěn na výrobky s nízkým stupněm zpracování. Kazachstán vyváží do České republiky, podobně jako do dalších zemí, především chemické produkty a minerály. Nejlépe danou situaci vystihuje tab. č. 2.

Současná relace mezi strukturami vzájemného exportu a importu je výrazem komparativních výhod obou zemí a zůstává proto dlouhodobě stálá. V tabulkách č. 3 a 4 je zachyceno srovnání struktury dovozu z Kazašské do České republiky v prvních pěti měsících roku 1996 a v odpovídajícím období loni. Údaje jsou přepočítány podle nové metodiky z roku 1996.

Z uvedených údajů je patrný nepříznivý trend vzájemného obchodu České a Kazašské republiky. Zatímco vývoz za prvních pět měsíců roku 1996 ve srovnání se stejným obdobím roku 1995 poklesl o 20 %, dovoz vzrostl o 228,82 %. Saldo obchodní bilance se tak dostalo z aktiva k vysokému pasívu. Nejvíce se na vzniku obchodního deficitu České republiky podílel nárůst dovozu komodit chemické výroby, surovin a minerálů. Tento růst dovozu byl nedostatečně kompenzován zvýšením vývozu nápojů a tabáku. Trend zvyšování dovozu nerostných surovin a chemikálií je v souladu s výhodným využíváním bohatých přírodních zdrojů Kazachstánu. České firmy však nemohou být spokojeny s nízkým využitím širokých exportních příležitostí v kazašské ekonomice, která se potýká s nedostatkem technologií a potřebného strojního vybavení.

Naše podniky na veletrh do Almaty

Kazašský trh je pro české výrobce a exportéry velmi atraktivní, neboť je zde značná poptávka po strojním vybavení, nových technologiích, stavebních materiálech a dalších komoditách. V Kazachstánu jsou i lákavé investiční příležitosti, kterým nahrává současná stabilní politická a ekonomická situace, proinvestiční politika vlády, integrační procesy mezi státy SNS a prohlubující se spolupráce Kazachstánu s Čínou, což umožňuje zahraničnímu kapitálu v Kazachstánu využít významné obchodní výhody plynoucí ze zmíněných integrací. Zatím vlažně se k těmto příležitostem stavějí české firmy. Infocentrum CVEV prostřednictvím tisku (HN ze 24. 5. 1996) nabízelo dokument Návrhy kazašských výrobců k vytvoření společných podniků. Na tuto nabídku reagovali pouze dva zájemci.

Jednou z nejbližších příležitostí prezentace českého zboží na kazašském trhu je 5. všeobecný mezinárodní veletrh - Karkara, který se uskuteční v hlavním městě Almaty od 3. do 6. září 1996. České firmy se tohoto veletrhu zúčastní v souladu s plánem oficiálních účastí na mezinárodních výstavách v zahraničí organizovaných pod patronací MPO ČR. Případné dotazy včetně otázek podpory, kterou této akci poskytuje MPO ČR, je možno konzultovat s ředitelem české účasti na této výstavě ing. Prchlíkem, tel. 02/24 06 24 06. Technicky je tato účast zabezpečována BVV Brno (kontakt ing. Chmelová, tel. 05/41 15 28 75, fax 05/41 15 30 58, 41 15 30 59).

Podle vedoucího zastupitelského úřadu v Almaty A. Langra panuje v Kazachstánu mezi místními stavebními firmami určité rozčarování z nízké kvality dováženého stavebního materiálu z Turecka a z Číny a roste poptávka po českých obkladových a sanitárních materiálech pro dokončovací práce. Z toho důvodu doporučujeme českým firmám věnovat zvýšenou pozornost i výstavě Město 96, která se koná od 27. do 31. října 1996. Organizátorem je firma ATAKENT, a. s., Almaty, generální ředitel B. Alichanov.

Tab. č. 1

Vývoj zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Kazašskou republikou (tis. Kč)

Rok (statist. období) Vývoz Dovoz Saldo

1993 778 014 222 744 +555 270

1994 1 156 795 547 277 +609 518

1995 837 815 348 417 +489 398

V tis. Kč, běžné ceny, stará metodika (do roku 1995), pramen: MPO

Tab. č. 2

Struktura dovozu do České republiky z Kazašské republiky

(Období 1. - 12. 1995 podle nomenklatury SITC-2, metodika z r. 1995)

kód a název položky tis. Kč procento

52 anorganické chemikálie 172 608 49,54

26 textilní vlákna a jejich odpad 77 582 22,27

33 ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály 73 348 21,05

68 neželezné kovy 16 878 4,84

65 textilní příze, tkaniny a výrobky

z nich jinde neuvedené 3 849 1,10

ostatní 4 152 1,20

Pramen: MPO

Tab. č. 3

Vývoz z České republiky do Kazašské republiky leden až květen,

struktura podle SITC-1

rok celkem 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1995 333 979 15 705 6 391 223 58 497 36 385 83 377 111 149 79 813 81

1996 267 190 6 625 12 136 66 19 123 20 018 78 208 100 005 49 990 -

index 96/95 % 80 42,18 189,90 29,60 32,76 24,75 55,02 93,46 89,97 62,63 0

Pramen: MPO, metodika roku 1996

Tab. č. 4

Dovoz do České republiky z Kazašské republiky leden až květen,

struktura podle SITC-1

rok celkem 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

1995 90 231 31 402 33 147 11 088 14 150 189 254 0

1996 296 706 75 460 199 668 21 156 321 101 0

index 96/95 % 328,82 240,30 0 1 800,76 149,51 169,84 39,76 0

Pramen: MPO, metodika roku 1996

Vysvětlivky: nomenklatura SITC-1: 0 potraviny a živá zvířata, 1 nápoje a tabák, 2 suroviny a minerály, nepoživatelné, s výjimkou paliv, 3 nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály, 4 živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky, 5 chemikálie a příbuzné výrobky, j. n., 6 tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu, 7 stroje a přepravní zařízení, 8 různé průmyslové výrobky, 9 komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné