Čipové karty mají budoucnost jako lokální platební instrument

Čipové karty mají budoucnost jako lokální platební instrument

[*] Visa představila systém COPAC

[*] Testy COPAC od 2. čtvrtletí 1997 v Rusku

[*] Česká spořitelna testuje čipovou kartu Monet

Subjekty vydávající platební karty uvádějí, že zákazník, který platí prostřednictvím tohoto instrumentu, utratí o třetinu více než ten, jenž platí v hotovosti. Bezhotovostní placení ale není výhodné jen pro obchodníky, kterým tak roste obrat. Zisk samozřejmě přináší i bankám a společnostem, které karty vydávají, a nesporné výhody má i pro jejich klienty.

Údaje uložené na čipu

Jednou ze základních podmínek pro rychlý rozvoj bezhotovostního placení prostřednictvím platebních karet je dobrá telekomunikační infrastruktura, která však ve většině rozvíjejících se tržních ekonomik chybí. Tento problém řeší předem autorizované čipové karty. Odpadá u nich totiž autorizace transakcí prostřednictvím on-line terminálů. Pro off-line autorizaci, která probíhá pouze mezi kartou a terminálem, se používá kromě informace o autorizované částce také řada dalších údajů uložených na čipu.

Takový produkt představila nedávno ve Vídni na výročním setkání svých členů z regionu EU a CEMEA (střední a východní Evropa, Střední východ, Afrika) společnost Visa. Visa je se zhruba půl miliardou vydaných platebních karet, dvaceti tisíci členských finančních institucí a třinácti milióny obchodních míst akceptujícími její produkty největším spotřebitelským platebním systémem na světě. Novinka nesoucí název Visa COPAC (Chip Off-line Pre-Authorized Card) byla vyvinuta speciálně pro tzv. emerging markets. Jde o předem autorizovanou čipovou kartu, jejíž testování by mělo být zahájeno ve druhém čtvrtletí příštího roku v Rusku.

Transakce v systému COPAC probíhá tak, že čipová karta s určitým předem autorizovaným objemem finančních prostředků je vložena do terminálu prodejce. Ten zadá částku odpovídající hodnotě nakoupeného zboží a terminál zkontroluje, zda jsou na kartě k dispozici dostatečné finanční prostředky. Výši nákupu pak odečte z celkové autorizované částky. V terminálu je současně zasunuta také karta prodejce a údaje o transakci se zaznamenávají i na ni. Vše končí v okamžiku, kdy zákazník potvrdí nákup zadáním svého osobního identifikačního čísla (PIN). Ke konečnému zúčtování a odečtení peněz z účtu zákazníka však v systému COPAC dochází až poté, co prodejce prostřednictvím terminálu ATM nebo on-line terminálu odešle do systému podrobné údaje o transakci nebo donese svou kartu do určené bankovní pobočky.

Peněženka Monet

Čipové produkty však nevyvíjejí pouze největší platební systémy jako MasterCard/Europay či Visa. Například Česká spořitelna a ČSOB již nějakou dobu testují na Zlínsku elektronickou peněženku Monet. Ta v sobě v podstatě spojuje dva produkty. Prvním je zóna obsahující peněžní limit nechráněný osobním identifikačním kódem, který je určen pro úhrady drobných nákupů v automatech, např. novin, cigaret, nápojů, jízdenek (obdoba například na olympijských hrách používané karty Visa Cash či u nás známé City Card). Ve druhé zóně je potom předem autorizovaný objem prostředků zajištěný osobním identifikačním kódem (PIN). Zde systém Monet sleduje jednotlivé transakce a tuto zónu lze, na rozdíl od nechráněné, při ztrátě nebo zničení karty obnovit.

Předem autorizovaná částka je ihned po autorizaci klientem odepsána z jeho bankovního účtu. To přináší pro banku výhodu v tom, že v daném okamžiku již tato suma nespadá do pole působnosti předpisů o povinných minimálních rezervách a pojištění vkladů. Pro klienta to ale znamená, že na rozdíl od systému Visa COPAC, kde je předem autorizovaná suma zablokovaná na tzv. stínovém účtu, se již tato částka neúročí. Podle pracovníků spořitelny jde ale pouze o marketinkovou záležitost a rozhodnutí o úročení bude záviset na situaci na trhu.

Čipovými kartami se zabývá i Komerční banka. Ta sice nevyvíjí vlastní produkt, ale spolupracuje se sdružením Europay na pilotním projektu na zavedení jeho elektronické peněženky Clip (obdoba Visa Cash) na našem území.

Podle sdělení Miloslava Pejši z kartového centra České spořitelny se tzv. elektronické peněženky stanou významné pouze jako domácí platební instrument, nikoli jako mezinárodní platební prostředek. Pokud by totiž měly být i off-line terminály uzpůsobeny tak, aby uměly přijímat předem autorizované karty s limity v cizích měnách, šlo by o výrazně složitější technická zařízení a i celý proces zpracování by byl o mnoho nákladnější. Domnívá se proto, že budoucnost má spíše kombinace mezinárodní platební karty s elektronickou peněženkou, kdy obě aplikace budou nahrány na čipu.

ŠÁRKA TRCHOVÁ, Vídeň / Praha