latinská amerika: Velký světadíl se probouzí k novému životu

latinská amerika

Velký světadíl se probouzí k novému životu

[*] Argentina, Brazílie a Mexiko jsou v čele rozvoje celé rozlehlé oblasti

Ještě v osmdesátých letech byla Latinská Amerika považována za eldorádo korupčních či operetních režimů a diktátorů nejrůznějšího ražení. Průměrná míra inflace se vyšplhala na průměr 1600 procent pro celý region. Argentina to "dotáhla" na 4924 procent, Peru ještě v roce 1990 na 7000 procent roční inflace. Řadě států, na prvním místě Mexiku, hrozila dokonce platební neschopnost. V letech 1981 až 1990 rostl HDP o pouhá 1,2 procenta.

Šok byl překonán

V roce 1994 uvolnilo Mexiko směnné kursy své měny. Následkem byl rozpad hodnoty mexického pesa a prudký propad konjunktury v hospodářsky třetí nejsilnější zemi Latinské Ameriky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 6,9 procenta.

Po mexické krizi, nazývané také "tequillovou kocovinou", následoval stejně vážný "šok tanga". Argentina, po Brazílii druhá hospodářsky nejsilnější latinskoamerická mocnost, se dostala do víru mexické krize, v roce 1995 klesl HDP o 2,5 procenta. Hospodářského světa se zmocnil strach z řetězové reakce.

Přesto však byly tequillový i tangový šok překonány. Donedávna křehká národní hospodářství prokázala odolnost větší než jim přisuzovali analytici. V tomto "roce hrůzy" vzrostl HDP na kontinentu v průměru o pouhých 0,6 procenta. Ale při bližším pohledu a po odečtení mexického a argentinského propadu dospěli ekonomové k překvapujícímu zjištění, že zbývajících třicet států oblasti zaznamenalo růst HDP o úctyhodných 4,2 procenta. Latinská Amerika jako celek dokonce v osmdesátých letech docílila přebytku obchodní bilance: Výnosy z exportu vzrostly o 23 procent na 223 miliard USD.

Rozhodně by to nebylo možné, kdyby už dříve země LA ve své většině nezačaly prosazovat účinné hospodářské reformy, nesnižovaly vliv státu na hospodářství, nekonsolidovaly státní rozpočty a neliberalizovaly obchod. Národní bance Argentiny bylo dokonce zákonem zakázáno poskytovat vládě úvěry. Měna (argentinské peso) byla svázána s americkým dolarem v poměru 1:1. V Brazílii existuje systém "plovoucích" směnných kursů, centrální banka čas od času stanovuje základní paritu k americkému dolaru.

Nový začátek je přesvědčivý

V polovině osmdesátých let byly ve většině zemí sníženy celní tarify, které v průměru dosahovaly až 50 procent, o 20 procent. Jen v posledních pěti letech bylo privatizováno na 650 podniků, z toho 150 letos. Privatizace vynesla latinskoamerickým zemím od začátku osmdesátých let 63 miliard USD. Prezident Meziamerické rozvojové banky Enrique Iglesias to shrnul slovy: "Latinská Amerika v tomto nelehkém testu krizí obstála na výbornou."

Od začátku devadesátých let (přes zmíněné krize) se dostává hospodářství LA opět na vzestupný kurs. Viceprezident Světové banky Shavid Javed Burki zastává dokonce názor, že LA (včetně karibské oblasti) vykáže v následující dekádě průměrný roční růst HDP ve výši šesti až sedmi procent a že má potenciál, který jí umožní překonat dokonce "asijské tygry". Zatím tomu nasvědčuje mnohé:

Průměrná inflace klesla do roku 1995 na 10,5 procenta, což je nejnižší hodnota od roku 1978.

Ještě v roce 1989 vykazovala celá oblast deficit státních rozpočtů kolem 5 procent nominálu HDP, ale v následujících pěti letech dokázala většina zemí deficity vyrovnat nebo dokonce vykázala přebytky.

HDP latinskoamerických zemí rostl v letech 1990 - 94 o průměrných 3,5 procenta. Pro srovnání: V průmyslově vyspělých zemích činil průměrný nárůst HDP 1,5 procenta ročně.

Veřejné zadlužení v zahraničí se sice v devadesátých letech zvýšilo o 23 miliard USD (rostlo dokonce dvakrát rychleji než v předcházející dekádě), ale ve vztahu k HDP kleslo ze 40 na 32 procent.

Ze strany zahraničního kapitálu vzrostl prudce zájem o investice. V roce 1993 byly na zahraničních burzách umístěny tituly v hodnotě šesti miliard USD.

Devizové rezervy, které v osmdesátých letech klesly téměř k nule, nyní stouply na sto miliard USD.

Potvrzením latinskoamerického boomu je příliv zahraničních investic. Brazílie zaznamenala v prvním pololetí 1996 nárůst o 40 procent, což je více než za předchozích patnáct let. Mexiko bylo objeveno západní Evropou a zaznamenává větší příliv kapitálu, než jaký investoři ze Starého kontinentu investují v Číně a jihovýchodní Asii. Za Argentinu to vyjádřil šéf tamní Asociace obchodních bank Alejandro Reynal slovy: "Za poslední rok jsme získali více zahraničních investic než v předchozích třech letech."

Mamutí trh

Latinská Amerika, to je trh se 475 milióny lidí a celkovým hrubým domácím produktem v hodnotě 1,7 biliónu USD. Jde ovšem o trh plný sociálních problémů a napětí, s milióny nezaměstnaných a zbídačených lidí. Ovšem je to i trh plný naděje.

Už zmíněný viceprezident Světové banky odhaduje, že v následujících deseti letech si region vyžádá 800 miliard investic do infrastruktury. Jinak řečeno, každý týden bude muset být investována miliarda, aby LA neztratila krok a mohla využít svého nemalého potenciálu. Předpokládá se, že většina z tohoto nemalého finančního proudu, ve který Latinoameričané doufají, připlyne ze soukromých zdrojů. Půjde především o investice do modernizace dosavadních a nových přístavů, elektráren, cest, telekomunikací a zavodňovacích zařízení.

Analytici se také shodují, že v čele rozvoje budou zejména Brazílie, Argentina a Mexiko. Mexiku je už pro tento rok přisuzován hospodářský růst ve výši tří a v roce následujícím čtyř procent. Hrubý domácí produkt Argentiny by měl letos narůst o tři, v příštím roce o 5,7 procenta. Brazílie by se měla pohybovat u hodnot kolem šesti procent.

Poslední české mise do Latinské Ameriky prokázaly, že Česká republika by mohla navázat na některé kontakty z minulosti. Je proto dobré, že už začátkem roku se tímto směrem chystá další mise. Jisté je totiž jedno: Pokud naše podniky propasou příležitost, budou jiní rychlejší.

Stránku připravil PETR NĚMEC

Hrubý domácí produkt v procentech

Země/rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996*

Argentina -6,0 0,2 8,5 8,4 6,1 7,8 -4,1 2,3

Brazílie 3,2 -4,1 0,2 -0,8 4,1 6,0 4,2 4,5

Mexiko 3,8 4,6 3,8 3,0 1,0 3,8 -6,9 4,0