"Zkus napsat vlastní nekrolog" aneb Rady konzultanta z USA nad zlato

"Zkus napsat vlastní nekrolog" aneb Rady konzultanta z USA nad zlato

Jistěže to zní trochu morbidně, ale napsat vlastní nekrolog je dobrý způsob, jak chladně a s odstupem pohlédnout na svůj život. Alespoň tak to radí vyhledávaný americký konzultant v pracovních záležitostech Malcolm Hornby všem, kdo hledají odpovědi na známé palčivé otázky: Kdo jsem? Kam směřuji? Jak dospěji k cíli?

V knížce "I já to dokážu! 36 cviků, díky nimž získáš vytoužené místo" mezi oněmi doporučovanými cviky figuruje i sepsání vlastního nekrologu. A dokonce mají být dva: jeden pro případ, že bys zesnul ihned, druhý, vydržíš-li ještě deset let. Oba pak je nutné porovnat. Úkol zní - zařídit věci tak, aby se uskutečnilo to, co jsme napsali pro druhý, pozdější případ. Taková cvičení prý například pomáhají překonat šok z náhlé ztráty práce.

Například vezmeme-li v úvahu výcvik v telefonování. Abychom pronikli někdy až k vysoce postavené osobě, musíme zdolat četné překážky. Jak na to?

1. U vrátných si musíme zjistit, jak se jmenuje šéfova sekretářka. V rozhovoru s ní bychom pak měli šikovně zdůraznit, že známe její jméno.

2. Dostaneme-li spojení se sekretariátem, měli bychom říci, že jde o osobní záležitost: většina manažerů si takový hovor vezme, když ne z jiného důvodu, pak jistě v domnění, že volá nějaký head hunter neboli lovec hlav. V tom případě musíme hned přejít k jádru věci. Je-li šéf daného podniku známým našeho známého, měli bychom tímto sdělením začít.

3. Máme šanci snáze se dostat přímo k cíli, voláme-li mimo pracovní dobu sekretářek.

4. Pokud voláme v regulérní pracovní době a zajímáme se například o jméno ředitele marketinku, nejspíše se dozvíme, že telefonicky se takové informace nesdělují. Zkusme zavolat v půl deváté večer, kdy zřejmě narazíme na znuděného vrátného, který si chce trochu popovídat. Můžeme se dozvědět mnoho užitečných věcí.

5. Vždy se odvolávejme na třetí osoby: "Pane řediteli, pan ředitel Novák mi doporučil, abych se s vámi spojil" atd.

V závěru této kapitoly Malcolm Hornby své rady shrnuje: "Možná budeš muset políbit hodně žab, než najdeš tu, která se promění v princeznu. Ale pamatuj, že vytrvalost růže přináší..."

(Podle zahraničních pramenů -sto-)