Soukromý život předsedy Maa"

Soukromý život předsedy Maa"

Dr. Li Čchi-suj byl osobním lékařem čínského vůdce Mao Ce-tunga od roku 1954 až do jeho smrti o 22 let později. Většinu těchto let byl Maův zdravotní stav bezvadný, a tak měl lékař čas s čínským vůdcem diskutovat o politických i osobních záležitostech. Mnoho těchto diskusí zaznamenal ve svých denících i ve své paměti. Jako lékař pak působil v Číně až do roku 1988, kdy se přestěhoval do Chicaga, kde napsal knihu Soukromý život předsedy Maa.

Je to velmi živé svědectví lékařových neobvyklých zážitků, které do určité míry mění soud o muži, jenž měl rozhodující slovo v této nejlidnatější zemi světa. Velmi zajímavé je tu líčení řady otázek novodobé čínské historie, jako je třeba Maův vztah k Sovětskému svazu a Spojeným státům. Podle lékařova svědectví nepovažoval Mao za nebezpečí pro Peking Spojené státy, ale především Sovětský svaz, a to i přes společnou komunistickou ideologii. Dal to ostatně velmi zřetelně najevo například Chruščovovi při jeho návštěvě Pekingu, naopak uvítal uvolňování vzhledem k Washingtonu, k němuž přikročil americký prezident Nixon.

Paměti doktora Li Čchi-suje jsou i výborný materiál pro pochopení vztahů mezi vládnoucí čínskou špičkou, defilují tu všechny významné osobnosti té doby, jako Čou En-laj, Lin Piao, ale také Teng Siao-pching, který se stal tak důležitou osobností po Maově smrti. Popisuje období velkého skoku, kulturní revoluci a všechny výstřelky absolutní moci, kterou čínská komunistická strana uplatňovala a jež nese pečeť Mao Ce-tungovy osobnosti. Mao měl tři nejvyšší nástroje své moci: ideologii, armádu a svou pavoučí pozici v centru stranické moci. Jeho sen o rozvoji státu sice skončil v troskách, ale jeho moc ve zdevastované zemi byla absolutní. Své poslední úsilí pak věnoval tomu, aby se Čína otevřela Západu, což později umožnilo reformy Teng Siao-pchinga.

Samozřejmě nedílnou součástí knihy jsou Maovy osobní vztahy k okolí a jeho návyky. Svou ženu Tiang Čching se snažil držet stranou politické moci, manželský život se pak omezoval na zdvořilostní styky. Mao byl až do pozdního věku nadán sexuální žádostivostí a své milenky střídal jako na běžícím pásu, k žádné jej však nepoutal citový vztah. Ten neměl ostatně k nikomu, a přímo absurdních rozměrů nabyla jeho lhostejnost k utrpení a smrti miliónů jeho spoluobčanů včetně starých soudruhů a spolubojovníků. (fš)

Dr. Li Čchi-suj: Soukromý život předsedy Maa. Přeložila Jitka Ebenová. ETC Publishing Praha, stran 380, cena 250 Kč.