ZÁHADY HISTORIE: Ještě Martin Bormann

ZÁHADY HISTORIE

Ještě Martin Bormann

Před časem se v tisku objevila zpráva převzatá z jednoho argentinského deníku o tom, že vysoký nacistický funkcionář Martin Bormann žil do roku 1975. Přiměla mne, abych našel asi dvě desetiletí starý dopis už zemřelého Vlastimila Vávry, který se zabýval historií nacismu a ke dvěma přiloženým fotokopiím ode mne požadoval expertízu.

Dopis cituji doslova:

Vážený pane doktore,

k rubu posledního popsaného listu v soukromém deníku Martina Bormanna připojuji i koncept telegramu, který byl u tohoto listu založen. Telegram je z 22. 4. 1945. Poslední list popsaného papíru z 1. 5. 1945.

Adresát Hummel v Obersalzbergu byl Bormannovým finančním a ekonomickým rádcem a podle posledního "cvrkotu" v tiskových agenturách připravoval Bormannovo tajemné zmizení (Ueberseesüdverlagerung).

Náčrtek na rubu posledního popsaného listu je jasně "Himmelsrichtung" podle hodinek a podle hvězd. Co však může znamenat kresba hodinek s ouškem, kde malá ručička směřuje ke kolečku a "S" (Sonne? Stern?) a je půlen tupý úhel s dvanáctkou: Nikdy jsem se s podobnou věcí nesetkal! Možná, že existuje mezi telegramem a rubem posledního popsaného listu v deníku daleko hlubší souvislost, než se na první pohled zdá!

Vlastimil Vávra

Tehdy jsem si s touto záležitostí příliš nevěděl rady - podle všech zpráv měl být Bormann mrtev, přiložené dokumenty pouze svědčily o přípravě na útěk někam na jih ("zámořské přeložení na jih"), a tak jsme nakonec celou záležitost odložili.

Zpráva argentinského deníku znovu celou záležitost oživila - a tak jsem sáhl po knize anglického zpravodajského důstojníka Trevora-Ropera Poslední dny Adolfa Hitlera, vydané u nás v překladu roku 1968 v Mladé frontě, kde je den po dni a téměř hodinu po hodině popsáno, co se dělo v nejbližším okolí samovládce těsně před koncem války.

Tam se dočteme o zlomu, k němuž došlo v Hitlerově jednání 22. dubna 1945, kdy selhal poslední pokus o odražení sovětského útoku. Z 22. dubna je také Bormannův radiogram do Obersalzbergu se souhlasem jeho poradců. Nejasný je pouze časový rozdíl: Vzkaz je odeslán v 9 hod. 21 minut a k Hitlerovu zhroucení došlo podle všeho až odpoledne 22. dub- na. Znamená to, že Bormann připravoval svůj útěk plánovitě už dříve a čekal pouze na kritický okamžik, který definitivně rozhodne: Takový kritický okamžik nastal už o den dříve, 21. dubna, kdy Hitler nařídil generálu Steinerovi provedení protiútoku - ten se však nemohl konat, protože Steinerovy útvary už neexistovaly. To všichni vojáci a funkcionáři věděli, nevěděl to jen Hitler. A je tedy pravděpodobné, že už v té době byl Bormann k útěku připraven.

Náčrtky "skautské" orientace podle hodinek a podle hvězd mohl Bormannovi udělat některý z kvalifikovaných důstojníků, když zmizely poslední možnosti k organizovanému opuštění Berlína a bylo nutné uvažovat o odchodu na vlastní pěst. Z tohoto hlediska je zajímavá právě v dopise p. Vávry zmíněná třetí kresba hodinek s ouškem: znázorňuje zvláštní případ stanovení jižního směru při východu slunce počátkem května - ten nastává kolem 4.30 středoevropského času, což je situace znázorněná na ciferníku. Kresba tedy uvádí všechny potřebné alternativy pro přibližné určení směru během dne i noci, takže z tohoto hlediska byl Martin Bormann připraven, mohl opustit Hitlerův bunkr a hledat cestu dál.

Říšský vedoucí mládeže Axmann, který odešel z bunkru asi ve stejnou dobu jako Bormann, tj. po půlnoci z 30. dubna na 1. května, vypovídal, že našel Bormanna a Hitlerova lékaře mrtvé. Je to však jediné svědectví, zatížené nejistotou noci ("do tváří jim svítil měsíc"), mohli být také jen omráčeni výbuchem ("žádné zranění na nich vidět nebylo"), a kromě toho je možné, že se Axmann snažil Bormannův útěk krýt.

Skutečnou pravdu se už asi nedozvíme.

BORIS VALNĺČEK

Nákres, znázorňující orientaci podle Slunce: nahoře vlevo pro dopoledne (Süd = jih, So = Sonne = slunce), vpravo totéž pro odpoledne, pod tím vlevo pro časné ráno. Ve spodní části (Bei Nacht = v noci) schéma pro nalezení Polárky podle Velkého vozu.