Tržní rizika investic do akcií

Tržní rizika investic do akcií

Dnes přinášíme údaje, které charakterizují tržní rizika akcií. Propočty uvedené v tabulce se opírají o časový interval 30. 9. 1994 - 31. 1. 1997, tj. 28 měsíců, a týkají se 95 akcií obchodovaných v současné době na hlavním a vedlejším trhu pražské burzy. Pro možnost lepšího srovnání uvádíme v naší tabulce rovněž řadu doplňujících údajů charakterizujících i průběh obchodů s uvedenými akciemi.
Po identifikaci akcie (ve sloupci ISIN a Název) následuje sloupec uvádějící její posledně stanovený kurs. Další dva sloupce se týkají frekvence obchodování. Koeficient obchodování 1 udává v procentech poměr všech dnů, kdy byl stanoven kurs akcie, ke všem dnům, kdy byla akcie na burze obchodovatelná. Koeficient obchodování 2 pak znamená v procentech uvedený poměr mezi všemi obchodními dny, kdy byl objem obchodů kladný, opět ke všem dnům, kdy akcie figurovala na burzovním trhu. Následuje údaj o průměrném denním objemu obchodů v AOS, který je spočten jen za ty obchodní dny, ve kterých byl kurs akcie stanoven (do průměru se tedy nezapočítávají dny s kódem 8).
Další sloupec obsahuje aritmetický průměr kursu akcie za shora uvedený časový interval. Údaj ve sloupci Volatilita kursu charakterizuje průměrnou odchylku (směrem nahoru i dolů) kursu dané akcie od jejího aritmetického průměru.
Ve sloupci Koeficient beta je uveden údaj charakterizující tzv. tržní (systematické) riziko akcie. Tržní riziko ukazuje, do jaké míry je vývoj kursu akcie svázán s vývojem trhu jako celku. Zkoumáme ho obvykle na základě hledání souvislosti mezi změnami kursu akcie a mezi změnami některého z indexů (v našem případě indexu PX GLOB) pomocí regresní analýzy. Zde platí souvislost:
ZMĚNA KURSU AKCIE V % = ALFA + BETA x ZMĚNA INDEXU V %.
Připomeňme si opět základní "typologii" bety. Je-li beta rovna 0, kurs akcie nereaguje na změnu indexu (inertní akcie). Je-li beta větší než 0 a kladná, roste při růstu indexu i kurs akcie, a naopak kurs akcie při poklesu indexu klesá. Pokud je přitom beta nenulová, kladná a menší než 1, reaguje kurs akcie na změnu indexu pozvolněji, než se mění index (defenzívní, konzervativní akcie). Je-li kladná beta přesně rovna 1, mění se kurs akcie se stejnou intenzitou, s jakou se mění index (neutrální akcie). Je-li kladná beta větší než 1, reaguje kurs akcie na změny indexu prudčeji, než se mění index (agresívní akcie).
Akcie s betou menší než 0, tedy s betou zápornou, se pohybují takříkajíc v protisměru k indexu zrcadlově: Roste-li index, kurs akcie klesá, klesá-li index, kurs akcie naopak roste, a zrcadlově rovněž platí výše uvedená pravidla o intenzitě změn kursu ve vztahu ke změnám indexu.
Tyto údaje stejně jako následující údaje o koeficientu alfa, jsou v našem případě propočteny z minulého vývoje kursů a indexu, tzv. ex post. Pro investiční rozhodování mají proto jen omezený význam, neboť minulé chování akcií se nemusí opakovat. Obecným vodítkem pro investory je - za předpokladu neměnného koeficientu beta - při růstu (nebo předpokladu růstu) indexu kupovat akcie agresívní a spekulovat na jejich rychlejší vzestup. A naopak, při očekávání poklesu indexu, prodávat agresívní akcie, jejichž kursy budou klesat rychleji než kursy jiných akcií, a současně např. nakupovat akcie se zápornou betou. U inertních, příp. i neutrálních akcií, se při investičním rozhodování nemusí, neuvažuje-li se o jejich substituci, přihlížet k možným změnám trhu.
Co se týče koeficientu alfa, platí, že je-li tento koeficient roven 0, pak při změně indexu např. o +1 a současně při betě +2 vzroste kurs akcie přesně o +2. Je-li koeficient alfa větší než nula, je kurs akcie vůči indexu dlouhodoběji nadhodnocován a změny kursu akcie reagující na změny indexu jsou vždy posíleny právě o procenta změny, která vyjadřuje koeficient alfa. Nemění-li se index vůbec, kurs akcie s kladnou betou přesto roste (nebo klesá) právě o procenta alfy. Při záporné alfě je pochopitelně kurs trvale "stlačován" i při neměnném indexu. Graficky představuje alfa vzdálenost na ose y mezi bodem, kde regresní přímka osu y protíná, a mezi bodem nula, zatímco beta vyjadřuje sklon regresní přímky (při beta = 1 uzavírá přímka s osou x 45stupňový úhel).
Významným korektivem pro posouzení relevantnosti propočtů koeficientů alfa a beta je koeficient determinace. Kurs akcie se pochopitelně nemění jenom ve vazbě na vývoj trhu akcií jako celku nebo na vývoj jeho příslušných segmentů, což reflektují koeficienty alfa a beta, ale je ovlivňován i řadou jiných, mimotržních souvislostí. Koeficient determinace kvantifikuje, do jaké míry (z kolika %) bylo možné chování kursu vysvětlit vývojem trhu a do jaké míry bylo možné změny kursu přičíst jiným, tzv. mimotržním (nesystematickým, individuálním) rizikům. Ta mohou souviset s čímkoli, ať už jde o skutečné či jen fiktivní vlivy. Může jít například o kvalitu hospodaření a managementu emitenta, o jeho momentální odbytovou situaci, o zaručené zprávy o tom, že to "jde s kopce", nebo o nesolventnost dlužníků emitenta, o očekávanou výplatu dividend atd.
Čím je koeficient determinace vyšší, tím je vyšší i tržní riziko. Koeficient determinace 0,3 tedy znamená, že změny kursu lze z 30% vysvětlit změnami indexu a z 70% tyto změny závisí na jiných okolnostech.
Přesnou délku řad, které byly základem propočtů, lze zjistit ze sloupce Počet pozorování. V posledním sloupci je uveden kód oboru podle burzovní klasifikace, do které daná akcie patří.
V další tabulce uvádíme poprvé rovněž propočty koeficientů alfa a beta a koeficientu determinace pro skupiny akcií rozdělených do 19 oborů dle klasifikace burzy. Tyto koeficienty jsou spočteny za stejný časový interval jako akcie (tj. vesměs 558 pozorování) a zachycují vazbu změn indexu daného oboru na změny indexu PX GLOB. Čtenář tak má možnost posoudit nejen tuto souvislost daného segmentu trhu k trhu jako celku, ale též např. porovnat betu určité akcie s betou oboru, do kterého akcie patří.
Tomáš Tepper, Esconta, CBM