Na růst peněžní zásoby jsou různé názory

Na růst peněžní zásoby jsou různé názory

PRAHA (jaš, ska) - Zatímco guvernér České národní banky (ČNB) Josef Tošovský počítá v letošním roce s ještě pomalejším růstem peněžní zásoby než v uplynulém roce, jiní odborníci soudí, že by se naopak mělo nechat proudit do ekonomiky více peněz. Centrální banka šlape na brzdu v obavě, aby nadměrné množství peněz nezvyšovalo inflaci.
"V roce 1996 rostla peněžní zásoba pomaleji, než jsme čekali," řekl Tošovský, aniž by uvedl konečný výsledek. Loni poprvé ČNB splnila svůj cíl meziročního přírůstku peněžní zásoby, pro který si vymezila koridor 14 až 17 procent. Odborníci soudí, že konečný výsledek za rok 1996 bude na spodní hranici či mírně pod ní. V říjnu činil meziroční přírůstek oběživa, vkladů na viděnou, termínovaných a cizoměnových vkladů 11,4 procenta.
Zbrzdění růstu peněžní zásoby je především výsledkem protiinflačních opatření ČNB v polovině loňského roku, po kterých následovalo zdražení peněz a zhoršení přístupu k bankovním úvěrům pro firmy. "Opatření bylo příliš tvrdé a došlo k přestřelení," řekl hlavní ekonom Komerční banky Kamil Janáček. Přílišné omezování růstu peněžní zásoby přitom podle něj působí na snižování inflace jen částečně, neboť "česká" inflace je bezmála z třiceti procent důsledkem deregulací cen energií a nájemného. "ČNB by měla nechat růst peněžní zásobu v souladu s nominálním růstem produktu. Při inflaci osmi procent a HDP pěti procent bych byl pro meziroční přírůstek 13 až 15 procent," řekl Janáček. Centrální banka stejně jako v předchozím roce své měnové cíle nezveřejnila.