Pro členství své země v NATO hlasují více Albánci nežli Slováci nebo Češi

Pro členství své země v NATO hlasují více Albánci nežli Slováci nebo Češi

[*] Tiskový atašé USA v SR John Finn poskytl včera zajímavé údaje o průzkumu veřejného mínění na Slovensku a ČR o vstupu do NATO
BRATISLAVA (ČTK) - Česká republika a Slovensko se umístily na konci žebříčku zemí střední a východní Evropy v průzkumu Informační agentury USA (USIA), která loni v dubnu a květnu zkoumala, jak obyvatelé podporují členství své země v Severoatlantické alianci. Výsledky průzkumu včera poskytl tiskový atašé Velvyslanectví USA v SR John Finn. S členstvím by podle USIA souhlasilo 51 procent a proti by bylo 27 procent Čechů. Na poslední příčce se ocitli Slováci se 46procentní podporou členství v NATO a 32 procent bylo proti. Nejvyšší podporu projevovali obyvatelé Albánie (84 procent) následovaní Rumunskem (79 procent), Polskem (72 procent), Slovinskem (71 procent) a Maďarskem (57 procent).
Podpora členství v alianci však převyšuje podporu potenciálních povinností nových členů. S výjimkou Polska a Albánie souhlasí s vysláním jednotek na obranu spojenců NATO pouze polovina nebo menší část obyvatel. V případě ČR souhlasí s vysláním vojáků 45 procent a proti je 48 procent občanů. Pro vyslání vojáků se vyslovuje 37 procent Slováků, zatímco proti je až 54 procent občanů. Nejvyšší odpor - až 60 procent - projevili občané Maďarska.
U Středoevropanů a Východoevropanů shodně přetrvává odpor k přeletům letadel NATO či vojenským cvičením na vlastním území. Rozmístění jednotek aliance ve vlasti podporují pouze Albánci a převahu souhlasu nad nesouhlasem zaznamenal průzkum i u Poláků. Pro přítomnost jednotek NATO je 31 procent a proti 63 procent občanů ČR. Cizí vojáky by na Slovensku tolerovalo 27 procent občanů a až 65 procent by bylo proti. Veřejnost v zemích střední a východní Evropy se bez výjimky staví proti zvyšování vojenských výdajů na úkor výdajů do sociální oblasti. Pouze dva nebo ještě méně z deseti dotázaných ve většině zemí vyjádřilo svoji podporu zvyšování vojenských výdajů ve srovnání s výdaji na školství a zdravotnictví.
V průzkumu rovněž převážily názory, že úmysl NATO omezit plnoprávné členství jen na země střední a východní Evropy je příliš ovlivňován ruskými zájmy. Převládá však i názor, že Rusko by se v budoucnu mělo stát plnoprávným členem aliance.